Mezníky ve vývoji moderní hospodářské politiky: Stručný přehled

OSNOVA : Období Laissez-Faire Velká hospodářská krize Intervencionistická etapa hospodářské politika Krize intervencionismu a nástup konzervatismu Hospodářská politika v éře globalizace

A. Období Laissez-Faire – období před vznikem hospodářské politiky Prostor pro hospodářskou politiku představoval ekonomický liberalismus, hlásající minimalizaci státních zásahů státu a jejich omezení pouze na případy ochrany vlastnictví, obrany státu a konstrukci a spravování právního řádu.

B. Velká hospodářská krize, 1929 – 1933 Vznikla krachem na NYSE (černý pátek 13. října 1929) a byla charakterizována poklesem výroby a investic, rozvratem mezinárodního obchodu, zhroucením bank a hromadnou nezaměstnaností. Liberální léčba by znamenala prudké snížení mezd, udržení vyrovnaného rozpočtu a ochranu domácího trhu vůči zahraniční konkurenci ( tzv. politika ožebračování souseda).

B. Velká hospodářská krize 1929 – 1933 Zrod intervencionistické politiky vycházel ze ztráty přesvědčení o schopnosti automatického obnovování rovnováhy ekonomiky.

C. Intervencionistická etapa Nové prvky hospodářské politiky: Stát jako aktivní činitel, samostatný ekonomický subjekt, nositel prvků stability v tržním systému Deficitní financování s cílem ekonomické stabilizace Podpora agregátní poptávky jako prostředek proti hospodářskému poklesu

C. Intervencionistická etapa  USA: New Deal 1933 – 1935 ( F.D. Roosevelt 1882- 1945) - obnova průmyslové výroby, podpora farmářů a programy veřejných prací provázeném změnami na trhu práce (minimální mzdy, ochrana odborů). Velká Británie: John Maynard Keynes ( 1883 – 1946): Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz ( 1936 ) – start moderní hospodářské politiky – revoluce v ekonomické vědě

C. Intervencionistická etapa Charakteristiky keynesovské politiky Stimulace agregátní poptávky Snaha o plnou zaměstnanost Záměrné zásahy státu do ekonomického mechanismu Dominance fiskální politiky: státní výdaje, daňové změny Podřízené místo monetární politiky (nízká úroková míra)

C. Intervencionistická etapa I. etapa: Zlatý věk kapitalismu: 50. - 60. léta vysoký hospodářský růst, nízká nezaměstnanost, rozvoj mezinárodního obchodu boj proti chudobě aktivní hospodářská politika

C. Intervencionistická etapa Rozdělení světa vznik socialistického tábora centrálně plánované ekonomiky RVHP Studená válka Rozvojové země: boj za nezávislost Vazba na socialistické země

C. Intervencionistická etapa Další formy intervencionistické politiky Indikativní plánování: strukturální změny národní ekonomiky Stát blahobytu: řešení sociálních problémů, přerozdělování důchodů Sociálně tržní hospodářství (ordoliberalismus): sociální aspekty + priorita tržního mechanismu při řešení hlavních ekonomických otázek

C. Intervencionistická etapa Mezinárodní instituce OSN Bretton-Woodské instituce: MMF, SB GATT (WTO) OECD, EHS, RVHP

C. Intervencionistická etapa II. etapa: 70. léta: krize intervencionistické politiky Rozpad poválečného měnového uspořádání Bretton-Woodský měnový systém, 1944 fixní kurzy zúčastněných měn vázané na dolar směnitelný za zlato postupné znehodnocování dolaru rozpad – počátek 70. let zrušení směnitelnosti za zlato od fixních k soustavě plovoucích kurz

C. Intervencionistická etapa Ropné šoky 1973 a 1979 Prudký vzestup cen ropy (ze 2 na 36 USD) Prudký nárůst cen (nákladů) Problémy s financováním platební bilance Růst cenové hladiny při poklesu produkce

C. Intervencionistická etapa Stagflace, 1974-1979 Ekonomická stagnace (nízký hospodářský růst) + vysoký růst inflace Neúčinnost keynesovské ekonomiky

C. Intervencionistická etapa Krize státních financí Růst váhy veřejného sektoru a ekonomické úlohy státu, expanzivní fiskální politiky, zdanění Nedostatečné příjmy vedou k deficitům státního rozpočtu Zátěž splátek rostoucího státního dluhu

C. Intervencionistická etapa Neúčinnost keynesovské politiky Nízký hospodářský růst, zvýšení míry nezaměstnanosti Snaha o zvýšení agregátní poptávky expanzivní fiskální politikou – růst veřejného sektoru Podpora agregátní poptávky vede k růstu inflace Nízká a většinou klesající ekonomická výkonnost při rostoucím vlivu státu a inflačních tendencích

Nutnost změny : Orientace teorie na stranu nabídky Boj proti inflaci Reforma systému sociálního zabezpečení Nutnost snížení podílu veřejného sektoru Proměna úlohy a funkce fiskální politiky Změna v pojetí státních financí: pokles deficitu, od spotřeby k investicím Problémy rozvojových zemí

D. Konzervativní obrat: 80. léta Východisko: Tržní systém je vnitřně stabilní Cíle HP: udržení stabilní cenové hladiny a vnější rovnováhy Nástroje: monetární politika; regulace nabídky M Střednědobý až dlouhodobý časový horizont Dodržování relativně stabilních pravidel: konstantní množství peněžní masy v oběhu (bez ohledu na fázi ekonomického cyklu) a vyrovnaný státní rozpočet

Thatcherismus a Reaganomika Snížení daňové zátěže Snížení úlohy státu v ekonomice: deregulace, privatizace Individuální iniciativa a odpovědnost Zvýšení motivace ekonomických aktérů k práci a investování

90. léta: Dekáda změn Rozpad východního bloku Evropská Unie a další integrační seskupení Euro a ECB Tranzitivní ekonomiky a jejich integrace do EU Nová ( znalostní ) ekonomika -ekonomika založená na znalostech Lidský a sociální kapitál Nová institucionální ekonomie Terorismus

E. Etapa globalizace Proměny obchodních, finančních a kapitálových toků turbulence a nejistota mezinárodní finanční krize oslabení účinnosti národních HP nadnárodní korporace, nové finanční instituce, fúzovací mánie ekonomické rozdíly mezi zeměmi globální rozměr ekologických problémů

Etapa globalizace Znalostní společnost : Vzdělání jako základní podmínka Svoboda jednotlivce (tvořivost x diktatura) Rizikový kapitál (veřejné vs. soukromé) Politické aspekty : rostoucí míra příjmové nerovnosti jako politický nástroj Krize, ohrožení, mimořádné okolnosti – skutečnost a rétorika pevné ruky Expanze výkonné a byrokratické moci na úkor zákonodárné a soudní „globální ústavní diktatura“ a nové -ismy

Finanční krize 2007 - ? Největší krize od Velké hospodářské krize v 30. letech Původ v USA – hypoteční krize Krize eurozóny – dluhová krize Sanace bank Více regulace? Institucionální krize? Rozpad Eurozóny?

TOP TEN CHECK LIST Desetkrát PRO globalizaci v Evropě Nepanikařte! Evropa stejně vyhraje. (?) Globalizace není hra s nulovým součtem. Jedno nové pracovní místo v Číně neznamená ztrátu tohoto místa doma. Úspěch jedné země neznamená selhání jiné. Globalizace není jednosměrka. Zboží, služby, pracovní příležitosti, peníze, idee – tak jak odchází tak opět přichází. To co roste může opět spadnout. Nic není předurčeno co do relativního bohatství či chudoby jednotlivých zemí nebo kontinentů. Svět není placatý, je hrbolatý. Mnoho vyhrává, někteří prohrávají. Bez ohledu na náklady. Pomožte těm, kteří se musí přizpůsobit. Neobviňujte jiné za změny potřebné doma. Nesnažte se označit vítěze a poražené. Globalizace je dynamická. Starejte se o své komparativní výhody, rozvíjejte svou odolnost, ať jste dělník, firma, společnost nebo země. Globalizace nepadne všem stejně. Neexistuje universální model pro jednotlivé národní ekonomiky. K úspěchu vedou rozličné cesty. Dejme každému prostor v dobře fungujícím systému založeném na pravidlech. Dávejte si však dobrý pozor. Vše se může začít hroutit. Jak se již několikrát stalo.