INDIVIDUA KFI/ FIL1 Petr Hýža FI - FV Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ , OPVK)

DEFINICE ► Individuum = Bertrand Russell zavádí termín individuu pro něco, co postrádá složenost a upozorňuje na kontextuální závislost toho, co konkrétně individuum je. ► Jednotlivina = jedinečná jednoduchá věc v kontrastu k obecnině nebo vlastnosti ► Obecnina = rozdíl mezi individuální věcí a množinou individuálních věcí určitého druhu (i vlastnosti mohou být považovány za individua)

► Teorie svazku vlastností: ► Ztotožňuje jednotlivinu se svazkem vlastností, jednotlivina není nic, než svazek koexistujících vlastností – kvalit. Přirozeným důsledkem této teorie je, že jednotliviny, které mají všechny vlastnosti stejné jsou nutně totožné, neboť jsou to totožné svazky vlastností - Russellova terminologie kvalit ► Př. Karel Šebela je pokorný. Je to pro něj charakteristické. Charakteristika individua. Pokora = obecnina, obecná vlastnost

► Teorie „nahých“ individuí ► Jednotlivina je holý substrát, která nabývá vlastnosti odlišné od jiných vlastností či souborů, nebo svazku vlastnosti  Rozlišuje vlastnosti na triviální, které nejsou empirické a individuum jí nemůže nemít. Např. Být prvkem množiny – město Praha nebo Brno.  Vlastnosti, které nejsou triviální např. být červený nebo neempirické, které nemají nutně všechna individua. Např. být prvkem množiny.  Individuový esencialismus – být nahým individuem = být předmětem, jehož všechny vlastnosti jsou triviální.

► Teorie tropů ► Kompromis mezi výše zmíněnými  Překonává rozpor mezi jednotlivinou a obecninou tzv. tropy, což jsou abstraktní jednotliviny nebo partikularizované kvality  Př. (Tato jedinečná) červeň této růže, (tato jedinečná) sladkost tohoto jablka nebo (tato jedinečná) inteligence tohoto člověka)

► Mereologie ► Kalkul individuí  Formální teorie operátoru „být částí“  Individuum může být součástí jiného individua  Př. „Celek“ třeba určitého člověka, koště a knihu a za odpovídající „část“ takového celku po řadě ruku zmíněného člověka, násadu koštěte, šestou kapitolu dané knihy.

► Liebnizův princip identity ► DVOJICE TVRZENÍ :  1. Když jsou entity identické, pak mají všechny vlastnosti stejné – princip nerozlišitelnosti identických věcí – identické věci se neliší v ničem, tedy ani co do svých vlastností  2. Když mají entity všechny vlastnosti stejné, pak jsou identické – princip identity nerozlišitelných věcí  Liebnizův princip identity je logická konjunkce obou předcházejících tvrzení  Př. Synonyma: hezký - pěkný

► Věci jsou svazky kvalit  Bertrand Russell vychází z předpokladů, zda a jak poznáváme svět – argument z epistemologie, k příslušnému závěru docházíme na základě předpokladů týkajících se toho, zda a jak poznáváme svět.  Věci nerozlišitelné, co do svých vlastností jsou analyticky nutně identické. Tedy tvrzení o identitě nerozlišitelných věcí je analyticky nutně pravdivé

► Podle Russella „věc“ je synonymum „jednotliviny“:  1. Poznáváme věci.  2. Věci jsou buď substance, anebo svazky kvalit.  3. Poznáváme („zakoušíme“) kvality, nikoliv substance.  4. tudíž (z 1 a 3) Věci nejsou substance.  5. tudíž (z 2 a 4) Věci jsou svazky kvalit.

► Věci nejsou svazky kvalit  Rozdíl mezi tzv. relačními a tzv. nerelačními vlastnostmi  Relační vlastnosti obsahují odkaz k nějaké další věci  Nerelační vlastnosti nejsou zkonstruovány na vícečlenném vztahu  Př. Bydlí 20km od moře je vlastnost s dvoučlenným vztahem, znamená to, že relační vlastnosti jsou ty, které obsahují odkaz k nějaké další věci. Nerelační vlastnosti neobsahuji referenci k další věci např. je červený.

► Individua jsou „nahá“, jsou holými substráty, které mají pouze triviální vlastnosti ► Triviální vlastnosti jsou vlastnosti, které nejsou empirické a které přitom žádné individuum, ať je jeho povaha jakákoliv, nemůže nemít  Každé individuum má vlastnost, být identické samo se sebou  Každé individuum patří do množiny, jimž je prvkem  Každé individuum je numericky odlišitelné od všech ostatních individuí

► Tichého individuový esencialismus: ► 1. To co považujeme za individuum, může nemít libovolnou ze svých netriviálních vlastností a přitom zůstat stále tím samým individuem.  2. tudíž (z 1) Netriviální vlastnosti nejsou podstatné pro identitu individua (pro to, co dané individuum činí tímto individuem).  3. tudíž (z 2) Individua jsou „nahá“, jsou holými substráty, které mají pouze triviální vlastnosti.

DĚKUJI ZA POZORNOST