Athény Hlavní město a politické, hospodářské a kulturní středisko dnešního Řecka, byly osídleny již v neolitu. Vždy byly centrem řeckého světa, řecké filozofie (Sokrates, Platón) a umění (dramata, Akropolis). Ale v roce 338 př. n. l. byly poraženy Filipem II. Makedonským. Za doby helénské jejich politický a ekonomický význam značně poklesl. Za byzantské éry byly Athény provinčním městem, v roce 267 n. l. byly vypleněny při nájezdu germánských herulů. Mnoho historiků považuje období antického Řecka za základní složku vzniku moderní civilizace. Po turecké nadvládě zaznamenalo město nový rozmach až v roce 1834, kdy se stalo hlavním městem novodobého řeckého státu.

Postavení žen Sňatky se domlouvaly mezi rodinami bez vědomí nevěst, které nebyly považovány za plnoprávného člena ženichovy rodiny. V chudších domech na tom žena nebyla o mnoho lépe než otrokyně. Muži trávili většinu času mimo dům. Večer si mohli pozvat domů k jídlu své přátele, ale jejich manželky a dcery se večeře nesměly zúčastnit. Bohatí muži se setkávali při společné pitce, známé jako symposion. Leželi přitom na lehátkách a nechávali se obsluhovat otrokyněmi. Často si zdobili hlavy květinami, pilo se víno smíchané s vodou. Hosté mezi sebou soutěžili ve zpěvu a hře na lyru, také recitovali básně.

Vzdělávání Sňatky Škola byla jen pro chlapce, což je v dnešních Athénách nepředstavitelné. Bylo důležité naučit se dobře hrát na hudební nástroj, protože hudba byla součástí každé slavnosti a oslavy. Hlavní předměty vyučování byly čtení, psaní a hudba. Hned vedle učebny se nacházela také palaistra, prostranství pro tělesnou výchovu. V Athénách bylo důležité umět číst, protože všechny zákony byly vytesané do kamene. Slova byla psána bez mezer a bez rozdělovacích znamének. Děti se také učily číst díla velkých básníků, jako například Homéra. Psalo se na voskové tabulky, jejichž povrch se mohl vyhladit a znovu použít k psaní. Dívky se učily spíš pečovat o domácnost.

Náboženství Athéňané považovali bohy za mocné bytosti, které lidem mohou uškodit nebo pomoci. Věřilo se, že nejvýznamnější bohové žijí na hoře Olympu na severu Řecka. Počítali k nim Dia, nejvyššího boha, Héru, jeho manželku, Afrodítu, bohyni lásky, Poseidóna, boha moře a původce zemětřesení. Bohům se obětovala zvířata nebo víno a doufalo se v jejich přízeň.

Náboženství Athéňané považovali bohy za mocné bytosti, které lidem mohou uškodit nebo pomoci. Věřilo se, že nejvýznamnější bohové žijí na hoře Olympu na severu Řecka. Počítali k nim Dia, nejvyššího boha, Héru, jeho manželku, Afrodítu, bohyni lásky, Poseidóna, boha moře a původce zemětřesení. Bohům Athéna byla bohyní moudrosti a vítězné války. Athéňané věřili, že olivy do jejich města přinesla ona. Řada lidí věřila, že nemoci jsou způsobovány bohy a že pro jejich odvrácení jsou důležité modlitby a oběti. Města mezi sebou soutěžila, které z nich postaví větší a lépe vyzdobený chrám. Uvnitř chrámu Parthenónu v Athénách býval uložen městský poklad. Uprostřed byla socha bohyně Athény, která byla pokrytá zlatem a jejíž tvář byla ze slonoviny. Řecké chrámy byly vždy obklopeny sloupy z mramoru. obětovala zvířata nebo víno a doufalo se v jejich přízeň.

Náboženství Stejně jako je Pražský hrad dominantou Prahy, je Akropolis dominantou Athén. Tato pozoruhodná stavba byla pevností jak ve starověku, tak i ve středověku. Muzeum v Akropoli dnes patří mezí nejkrásnější a nejbohatší archeologické světové sbírky. Centrum antických i dnešních Athén tvoří starověká Agora, podivuhodná architektonická památka. Dříve, ještě za dob největší slávy, zde stály administrativní budovy, chrámy i soudy. Tady se nakupovalo, prodávalo, dělala se politika a pomlouvala vláda.

Náboženství V dnešních Athénách se už nesetkáme s podobným slepým zbožňováním a uctíváním, ale většina lidi je pravoslavného vyznání. Dodržují striktně dané církevní svátky, půst, nedělní mše atd. Také jsou nepřípustné sňatky lidí různého náboženského vyznání. Život v Athénách podléhá stále více tlakům moderního světa a přizpůsobuje se jim, a to i v otázce náboženství.

Války Války a povstání byly častým jevem na území dnešních Athén. Řekové byli vždy dobrými námořníky s vlastním loďstvem. K jednomu z největších athénských námořních vítězství došlo u ostrova Salamíny roku 480 př. n. l. Peršané zaútočili na Řecko s velkým loďstvem. Athéňanům se podařilo vlákat perské lodě do úžiny a zničit je. O řeckých lodích se můžeme poučit z maleb na keramice a z vyobrazení na mincích, která oslavovala námořní vítězství.

Konec