Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_P12_2.7 Tematická oblast: Osobnosti dějin 20. století Charles de Gaulle Typ: DUM – výkladový Předmět: Seminář z dějepisu Ročník: 5. a 6. r. (6leté), 3. a 4. r.(4leté) Zpracováno v rámci projektu EU peníze školám CZ.1.07/1.5.00/ Zpracovatel: Mgr. Romana Cieslarová Gymnázium, Třinec, příspěvková organizace Datum vytvoření: leden 2014

METODICKÝ LIST Materiál je součástí tematické oblasti Osobnosti dějin 20. století a je určen pro seminář z dějepisu v předposledním a posledním ročníku studia. Slouží k seznámení s významným politikem a vlivnou osobností dějin 20. století. Inovace spočívá ve využití interaktivního prostředí.

C HARLES DE G AULLE OFFICE OF WAR INFORMATION, OVERSEAS PICTURE DIVISION. Wikipdia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: g/wiki/Soubor:De_Ga ulle-OWI.jpg.

C HARLES DE GAULLE (1890–1970)  celým jménem Charles André Joseph Marie de Gaulle  jeden z největších francouzských státníků 20. století  vůdce francouzského protinacistického odboje  18. prezident Francouzské republiky

P RVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA  těsně před válkou absolvoval prestižní vojenskou akademii v Saint-Cyru  r těžce raněn  dva roky v německém zajetí

M EZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ  účast v bojových akcích jako např. francouzská mise v Polsku, intervenční válka proti sovětskému Rusku  důstojníkem francouzského sboru v Bejrútu  učitelem na vojenské akademii  pobočníkem H. P. Pétaina  publikační činnost (prosazoval profesionální armádu, jejíž oporou měly být tankové jednotky a úderné letectvo)

D RUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA  r velitelem tankového pluku  r velitelem 4. tankové divize, za statečnost povýšen na brigádního generála  kapitulaci Francie odmítl a 17. června 1940 uprchl do Velké Británie  začal budovat hnutí Svobodných Francouzů (FLL = Forces Françaises Libres)

HNUTÍ SVOBODNÝCH FRANCOUZŮ → OD R TZV. BOJUJÍCÍ FRANCIE  francouzské hnutí bojující proti nacismu po okupaci Francie Německem  po 2 měsících členů, na konci války (5. největší spojenecká armáda)  mnoho členů z francouzských kolonií  boje o francouzské kolonie v Africe a od r boje v Alsasku, Alpách a Bretagni

K ONEC VÁLKY V E VROPĚ  28. srpna 1944 vstoupil de Gaulle do Paříže a převzal politickou moc v zemi  v září 1944 předsedou prozatímní francouzské vlády, krátce prozatímním prezidentem  úspěchy de Gaullovy politiky: zisk německé okupační zóny stálé členství v Radě bezpečnosti OSN návrat Francie mezi velmoci

P OVÁLEČNÉ OBDOBÍ  nesouhlas s návrhem nové ústavy → r de Gaull rezignoval a po neúspěchu v následujících volbách se stáhl z politiky  příčiny nesouhlasu s návrhem: slabá pozice prezidenta ve srovnání s parlamentem  de Gaullův návrat do politiky r vyvolala hrozba občanské války související s probíhajícími boji Alžíru za nezávislost na Francii

P ÁTÁ REPUBLIKA  nová ústava přijata referendem r  nastolen politický směr zvaný gaullismus: o konzervativní směr o silná autorita centralizovaného státu o národní nezávislost, stabilita o poloprezidentská republika – pozice prezidenta silnější než u parlamentní republiky, přímá volba prezidenta občany státu

P ÁTÁ REPUBLIKA  prosazena nezávislost Alžíru (pokus o puč velitelů francouzské armády v Alžíru potlačen)  De Gaulle prosazoval vojenskou nezávislost státu → Francie vystoupila z vojenských struktur NATO (návrat až r. 2009), zahájila testy jaderných zbraní aj.  stabilizace domácí politické situace

U KONČENÍ POLITICKÉ KARIÉRY  30 neúspěšných pokusů o atentát  setrvání v politické funkci spojil de Gaulle r s přijetím dvou reforem (reforma senátu a správy regionů)  referendum reformy zamítlo → prezident abdikoval  zemřel r krátce před 80. narozeninami

I NFORMAČNÍ ZDROJE :  JOHNSON, Paul. Dějiny XX. století. Praha: Rozmluvy Alexandra Tomského,  MED, František. Návrat mezi velmoci. Francie a zakládání Organizace spojených národů v roce 1945 [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: velmoci-/.  PEČENKA, M.; LUŇÁK, P. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, ISBN X.  Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Charles de Gaulle [online]. c2013 [citováno ]. Dostupný z WWW:.