Fyzika 7.ročník ZŠ Otáčivé účinky sil Creation IP&RK

Kde se setkáme s otáčivýmí účinky síly?

Kde je fyzika?

Otáčivé účinky sil závisí na: Velikosti působící síly. Na tom, v jaké vzdálenosti od osy otáčení síla působí – této vzdálenosti říkáme rameno síly (značí se a nebo r). Mírou otáčivých účinků sil je fyzikální veličina, která se nazývá MOMENT SILY. (Jednotka 1 Nm – newtonmetr) Kde: F …. je síla v N a (nebo r) … je rameno síly v m M … je moment síly v Nm

Shrnutí: Moment síly závisí na velikosti síly a na vzdálenosti od osy otáčení. Čím je velikost síly větší, tím je otáčivý účinek větší. Čím větší je vzdálenost od osy otáčení, tím je otáčivý účinek síly větší. K otáčení se výhodně používá dvojice sil. Jsou to dvě rovnoběžné, stejně veliké síly opačného směru, s různými nositelkami.

Páka je tyč otáčivá kolem osy příkladem jsou například houpačka, kleště, veslo při veslování, otvírák na lahve, … Páka je v rovnovážné poloze, jestliže platí: nebo-li jestliže se moment síly, který otáčí páku v jednom smyslu rovná momentu síly, která otáčí páku v opačném smyslu. PLATÍ:

Rovnováha na páce je závislá na délce ramene síly. Pokud jsou obě ramena stejně dlouhá, mluvíme o rovnoramenné páce. Pokud nejsou ramena stejně dlouhá, mluvíme o páce nerovnoramenné. Rovnoramenná páka je v rovnováze, jestliže na její ramena působí stejně velké síly. Otáčivé účinky síly závisí na délce ramene.

a1 a2 F1 F2 a1 a2 F1 F2 dvojzvratná Páka - dělení nůžky, veslo, kleště, otvírák, … jednozvratná a1 a2 F1 F2 kolečko, louskáček na ořechy,…

Užití páky rovnoramenná (ramena stejně dlouhá) nerovnoramenná rovnoramenné váhy nerovnoramenná Rovnováha je stav, při kterém je těleso v klidu. Podmínkami rovnováhy jsou nulová výslednice sil a nulový moment sil.

Houpačku tvoří prkno podepřené uprostřed. Ve Modelový příklad: Houpačku tvoří prkno podepřené uprostřed. Ve vzdálenosti 2m vpravo od osy sedí chlapec, který na houpačku působí silou 250N. Kam si sedne chlapec vlevo od osy, když na houpačku působí silou 400N, má-li být houpačka v rovnovážné poloze? F1.a1 = F2.a2 F1 = 250 N a1 = 2 m F2 = 400 N a2 = ? (m) 250 ∙2 = 400∙a2 a2 = 500:400 (m) a2 = 1,25 m Chlapec se posadí do vzdálenosti 1,25 m vlevo od osy otáčení.

Kladka Otáčivé účinky síly se projevují také na kladce. Kladka patří podobně jako páka mezi jednoduché stroje. Jedná se vlastně o otočné kolo se zářezem pro provaz, těleso otáčivé kolem vodorovné osy. Pevná kladka Volná kladka Kladkostroj – složení pevných a volných kladek

Pevná kladka - je v podstatě spojitě pracující rovnoramenná dvojzvratná páka, která mění pouze směr síly. Velikost síly zůstává nezměněná. Je to výhodné např. při zvedání břemene do výšky. Je jednodušší a fyzicky lehčí táhnout velkou zátěž dolů, než jí zvedat nahoru. Můžeme si totiž pomoct i svojí vlastní tíhou. Rovnováha na pevné kladce nastane tehdy, jestliže na oba konce provazu působí stejně velké síly.

Volná kladka Volná kladka pracuje jako jednozvratná páka, jejíž ramena mají velikost r a 2r. Volná kladka tedy umožňuje zvedat tělesa poloviční silou, než je tíha tělesa na ní zavěšeného. Působíme sice poloviční silou, ale dvakrát více táhneme provazem a navíc nahoru .

Kladkostroj Složení výhod pevné a volné kladky: Pevná: provaz taháme směrem dolů. Volná: stačí poloviční síla k vytažení.

Stačí nám 4x menší síla k vyzdvižení závaží . Složený kladkostroj Stačí nám 4x menší síla k vyzdvižení závaží .

Jednoduché stroje Působení sil Video – Česká televize RANDE S FYZIKOU Jednoduché stroje Působení sil VSTUPTE VSTUPTE Otáčivé účinky sil na webu FYZIKAONLINE.CZ Z D E K o n e c . . .