Sebepoznání klientů KBT v porovnání s dalšími terapeutickými směry Mgr. David Kuneš Psychologický ústav FF MU v Brně

Co je sebepoznání? Sebepoznání je aktivní úsilí jedince odkrýt neuvědomované nebo nevědomé informace, které se přímo či nepřímo vztahují k jeho prožívání a chování.

Co nám sebepoznání může přinést? -díky porozumění svému vnitřnímu světu můžeme lépe porozumět ostatním lidem -uvědomíme si svou jedinečnost (a tím i jedinečnost druhých); srovnávání -poskytne větší možnost volby a tím i větší volnost ( uvědomění, jaké limity jsou dané)

Jak si vytváříme obraz sebe? -v batolecím období (1. – 3. rok věku) si dítě začíná uvědomovat samo sebe; užívá slovo „já“, pozoruje se v zrcadle apod. -nicméně až do staršího školního věku (asi 12 let) dítě nekriticky přejímá názory na sebe od dospělých ve svém okolí

-právě v dětském věku přejímáme od dospělých informace, které nás mohou ovlivnit na celý život – introjekty -teprve během dalšího vývoje člověk kriticky zpracovává informace získané od druhých osob -v rámci cíleného sebepoznání se lze vrátit k různým introjektům a přezkoumat je

Vývoj přístupu k sebepoznání – přehled terapeutických směrů I.psychoanalýza a dalšípsychodynamické směry II.humanistické a zážitkové směry III.rodinné směry, systemické a narativní přístupy IV.behaviorální, kognitivní a kognitivně behaviorální směry

Vývoj přístupu k sebepoznání – psychoanalýza -Freud: duševní poruchy vznikají z rozporu mezi nevědomými přáními a principem reality -abychom jim mohli úspěšně čelit, musíme přivést tyto nevědomé obsahy do vědomí -navrhl postupy k získání nevědomých obsahů: volné asociace, analýza snů, chybné úkony (interpretace)

Další psychodynamické přístupy Carl Gustav Jung -Individuace – cesta k sobě, „Stát se tím, kým člověk doopravdy je.“ -menší direktivnost při interpretaci obsahů – amplifikace - nový postup - aktivní imaginace

Další psychodynamické přístupy - většina psychodynamicky orientovaných terapeutů vede klienty k sebepoznání tak, že jim pomáhají odkrývat jejich nevědomí (přesněji nevědomé kognitivní procesy); jednou z výjimek je Wilhelm Reich – zaměření na tělo

Humanistické přístupy Carl Rogers – vede klienta k sebepoznání – nicméně spíše zaměření na to dobré, kladné – opomíjení negativních věcí Fritz Perls (gestalt terapie) – „Pokud máme nějakou vlastnost či charakteristiku, máme i její protiklad.“ – zaměřuje se i na to negativní

Humanistické přístupy Gestalt terapie – uvědomění/awareness -Vede klienty cíleně k prozkoumávání tří základních oblastí: -tělesné -emoční -kognitivní

Rodinné, systemické a narativní směry -nevedou klienty k sebepoznání -přesto poukázaly na některé komunikační vzorce a zdůraznili tak vztahy a komunikaci klientů -Systemické přístupy – svět každého z nás je jedinečný, protože si svou skutečnost konstruujeme

Behaviorální terapie -Joseph Wolpe – v rámci systematické desenzibilizace vedl klienty k většímu zaměření na emoce, ačkoliv se nejednalo v pravém slova smyslu o sebepoznání -kromě toho, jak už plyne z názvu, hlavní zaměření klienta na určité chování

Kognitivní terapie Albert Ellis a Aaron Beck -oba přímo vedli klienty k tomu, aby si uvědomili svá přesvědčení – tedy kognitivní složku -klienti si mohli lépe uvědomit, jaké mají základní (jádrová) přesvědčení o sobě, o světě kolem sebe a o druhých lidech -poukázali na zdánlivě prostou skutečnost, že pokud chceme na sobě něco ve měnit, musíme si to nejprve uvědomit

Kognitivně behaviorální psychoterapie -KB terapeuti propojují předešlé informace dohromady a vedou své klienty k sebesledování v rámci čtyř vzájemně propojených oblastí: -kognitivních procesů -emocionálních reakcí -tělesných reakcí -chování

Kognitivně behaviorální psychoterapie -Co je však důležitější – vedou klienty k tomu, aby si uvědomili, jak jsou tyto oblasti vzájemně propojeny -Díky tomu si klient může uvědomit „bludné kruhy“, tedy to, jak se jejich potíže udržují

Kognitivně behaviorální psychoterapie volně dle Praško a kol., (2007). Kognitivně behaviorální terapie psychických poruch. Praha/Kroměříž: Triton.

Kognitivně behaviorální psychoterapie -výborným postupem je v rámci KBT škálování – díky němu může klient lépe rozlišit změny ve svém prožívání; dokáže si například uvědomit drobné rozdíly v právě prožívaných emocích -díky učení se novým dovednostem a behaviorálním experimentům nachází svoje silné stránky a limity

Kognitivně behaviorální psychoterapie -dá se tedy říci, že v KBT existuje velké množství postupů, které přímo vedou k sebepoznání klienta -jenom jsem nezjistil, jaký důraz se v KBT klade na sebepoznání terapeuta …

Děkuji za pozornost