Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo a název klíčové aktivity:III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Anotace Název tematické oblasti: Filozofie Název učebního materiálu: Patristika Číslo učebního materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV0314 Vyučovací předmět: Základy společenských věd Ročník: 4. ročník čtyřletého gymnázia, oktáva osmiletého gymnázia Autor: Radka Strašilová Datum vytvoření: Datum ověření ve výuce: Druh učebního materiálu: Prezentace Očekávaný výstup: Student charakterizuje období patristiky, má přehled o úloze starších církevních otců a proudech ohrožujících křesťanství, dokáže objasnit význam sv. Augustina. Metodické poznámky:Červeně jsou vyznačené otázky, na které by měli studenti sami hledat odpověď, tzn. je potřeba jim poskytnout prostor k přemýšlení. K seznámení se životem a názory sv. Augustina můžeme využít publikaci W. Weischedela Zadní schodiště filozofie.

Patristika (od apoštolské doby – 800)

postupné vyrovnávání s řeckou kulturou apologetika (obrana křesťanství) utváření vlastní dogmatiky Starší církevní otcové Tertullianus (160 – 220) až „programové“ odmítání rozumu na úkor víry Klemens Alexandrijský (asi )

Órigenés (asi 184 – 254) stanovuje pořadí věd, nejvýše teologie Arius (+ 336) pokračovatel Órigenův Syn Boží není totožný s Bohem Otcem X Athanasiovi (+373) Nicejský koncil r. 325 tzv. trinitární dogma = plnohodnotnost božského vtělení v Kristu => trojjedinost boha

Proudy ohrožující křesťanství Gnose (gnosticismus) odlišují Boha Stvořitele (i zlý) a Boha Vykupitele (pouze dobrý) duše bojištěm Manicheismus Peršan Mání askeze zavržení Starého zákona Otec světla X Otci temnot vykoupení musí člověk dosáhnout sám

Augustinus Aurelius (354 – 430) nejvýznamnější postava patristiky „učitel západu“ „Co chceš poznávat? Boha a duši. A nic více? Nic více.“ „Si enim fallor, sum.“ (Jestliže pochybuji, jsem.) Co můžeme vyvodit z citátu výše? Např. pravdu a jistotu nemáme hledat ve vnějším světě, ale v pohroužení do svého pochybujícího já.

Jak můžeme nazvat filozofickou metodu, jejímž základem je pochybnost? metoda skepse paradox paměti tři stupně poznání – mínění, vědění, moudrost úvahy o čase dogmata - o dědičném hříchu, o přítomnosti zla ve světě (fakultativně - viz Zadní schodiště… str. 61, 64…)

Zdroje: Archiv autorky.