Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Zdeněk Pilka Název šablonyIII/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuChov kachen B Stupeň a typ vzděláváníStřední vzdělání s maturitou Vzdělávací oblastChov zvířat PředmětChov zvířat Tematický okruhChov drobných hospodářských zvířat Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 4. ročník AnotaceChov kachen se zaměřením na nemoci a welfare Vybavení, pomůcky- Klíčová slovaChoroby, parazité, welfare Datum

Chov kachen B Se zaměřením na hygienu chovu, na zooveterinární opatření a welfare NÁZEV

Nemoci a paraziti jejich projevy, prevence a léčení Průjmy: Příčinou je infekce kokcidiemi nebo salmonelami nebo nesprávným krmením. Zdroj: starý kachní trus v kurníku nebo ve výběhu, nepasterizované vaječné skořápky nebo kuchyňské zbytky. Léčení: modrý cholezol (=kokcidiostatikum) do napájecí vody, veterinární lék proti salmonelóze nebo jiný lék, dle výsledku veterinárního rozboru trusu.

Infekční zánět jater kachen: Je to infekční virové onemocnění, které napadá kachňata mezi Dnem života. Při akutním průběhu mohou ztráty dosáhnout až 90 %. Po 3. Týdnu jsou už kachňata rezistentní. Inkubace trvá 2 – 5 dnů poté se objeví nekoordinované pohyby, ulehnutí a při pitvě se objeví zvětšená, žlutošedá játra s krváceninami. Je možné použít hyperimunní sérum a profylaktický postup aktivní imunizace před začátkem snášky. Čímž ozdravíme celý chov.

Paratyf: Způsobují ho veškeré bakterie rodu Salmonella. Objeví se nechutenství, ospalost a silné průjmy. Z těchto potíží vzniká hubnutí a zánět kloubů. Úhyn dosahuje 10 – 80 %. Léčit lze pomocí antibiotik a sulfonamidů. Zde je nutné připomenout známý fakt, že infekce Salmonell je velmi lehce přenosná i na člověka. Blechy a vši: Sají krev kachnám a způsobují svědění.

Vejce většiny kachen, jako například pekingských, obvykle potřebují 28 dní k vylíhnutí. Vejce kachen pižmových vyžadují dokonce 35 dní k vylíhnutí. Vejce kachen pekingských mohou být od snesení skladovány až 25 dní bez většího snížení jejich kvality. Vejce kachen vyžadují standardní otáčení, nejlépe jednou za hodinu, kromě posledních 3 dnů v dolíhni, kdy vejce u většiny druhů drůbeže již neotáčíme. nastavte teplotu na 37,5 °C a relativní vlhkost na 55 % vejce musí být otáčeny buď automaticky, nebo ručně, minimálně však 4x denně asi okolo sedmého dne inkubace, prosvítíme a odstraníme neoplozená vejce v dolíhni snížíme teplotu na 37,2 °C a vlhkost na 68%

Kokcidióza: Kokcidie jsou střevní cizopasníci, nákaza se může projevovat mnoha způsoby od ochrnutí a celkového úpadku kachen až po absenci jakýchkoliv příznaků. Kokcidie se šíří trusem, takže nákaze se dá předejít dodržováním hygienických zásad. Škrkavky: Hlísti způsobující průjem a hubnutí kachen. Kachny se často nakazí hlísty při styku s volně žijícím ptactvem. Je vhodné kachny odčervovat preventivně, každých 6 měsíců. Vrtějš husí: Typický endoparazit nebezpečný pro kachny, mezihostitelem je blešivec.

Zoohygiena a prevence Infekční nemoci i parazité mohou být přeneseny na kachňata a na mladé kachny ze starého nevyčištěného, neumytého chovného zařízení (tj. z napáječek, starého kurníku, krmítek, starých nevyčištěných hnízd) nebo, z kontaktu se starou nemocnou drůbeží, při společném ustájení, proto novou mladou, zdravou drůbež ustájit v novém zařízení, nebo v pečlivě vymytém a vydesinfikovaném starším zařízení.

Narušení vztahu zvíře x chovné prostředí: - nedostatek krmiva a vody – kvalita, kvantita - špatné větrání - nedostatek světla - nedostatek v ploše určené pro ležení (vlhko, tvrdost, nerovnost...) - nedostatek pohybu - nedostatek vizuálního kontaktu - nevhodné sociální složení skupin - přehuštěná zvířata na ploše - nehumánní zákroky (kupírování zobáku) - nedostatky ve veterinární péči - časté přesuny - krutost člověka

ZDROJE A PRAMENY 1)PAŠKA, Ivan. Živočíšna výroba: Vysokoškolská učebnica pre študentov študij. odborov fytotechnický, mechanizačný a automatizované systémy riadenia poľnohospodárskych vysokých škol. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1991, 401 s. ISBN ) ROZMAN, Josef. Obecné základy živočišné výroby. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, ISBN