Soustava žláz s vnitřní sekrecí Endokrinní soustava Soustava žláz s vnitřní sekrecí

Endokrinní soustava jedna ze dvou složek integrálního řízení organismu (vedle nervové soustavy) její působení je zprostředkováno biologicky aktivními látkami = hormony působení je pomalejší a difúzní endokrinní (do krevního oběhu) x exokrinní (do okolí, vývody) hormony jsou vylučovány: speciálními endokrinními žlázami (žlázové hormony) některými tkáněmi, které mají i jinou funkci (tkáňové hormony) neurosekrece (neurohormony)

Funkce endokrinní soustavy řídí procesy růstu tělesného a psychického vývoje reprodukce podílí se na řízení homeostázy výživa metabolismus vodní a iontové hospodářství krevní oběh dýchání

Hormony chemické látky produkované specializovanými žlázami bez vývodu uvolňovány do krve a přenášeny do ostatních částí těla ne všechny hormony to splňují! tkáňové hormony, neurosekretorické buňky mají regulační účinek

Hormony schopné vázat se na receptory cílových buněk a ovlivňovat tak jejich činnost cílený účinek, jsou nezastupitelné vysoká účinnost – stačí velmi malé koncentrace omezená trvanlivost – odbourávají se

Mechanismus působení hormonů hormony peptidické nebo bílkovinné povahy: vážou se na speciální receptory v buněčné membráně → spustí se sled reakcí, během nichž uvnitř buňky vznikají látky označované jako tzv. druhý posel → mění propustnost membrány pro určité látky nebo aktivizuje enzymy (enzymy spustí biochemickou reakci)

Mechanismus působení hormonů hormony steroidní povahy pronikají přímo do buňky → vážou se na receptory v cytoplazmě → komplex hormon-receptor putuje do jádra buňky a váže se na určité místo DNA→syntetizují se speciální enzymy, ty spustí biochemickou reakci

Přehled žláz s vnitřní sekrecí Hypotalamo – hypofyzární systém (adenohypofýza, neurohypofýza) Epifýza Štítná žláza Příštitná tělíska Nadledviny (kůra a dřeň) Pankreas (Langerhansovy ostrůvky) Brzlík Varlata Vaječníky (Graafovy folikuly a žluté tělísko) Placenta

Hypotalamo-hypofyzární systém nadřazená koordinační funkce vůči ostatním endokrinním žlázám propojení s CNS, ta řídí činnost H-H systému HYPOTALAMUS analyzují se zde informace o stavu organismu ten odpovídá přímým nervovým řízením nebo sekrecí neurohormonů putují do neurohypofýzy nebo adenohypofýzy produkuje liberiny x statiny (řídí činnost adenohypofýzy) produkuje ADH a oxytocin (shromažďují se v neurohypofýze)

HYPOFÝZA

HYPOFÝZA skládá se ze dvou částí lišících se původem i funkcí přední lalok = adenohypofýza zadní lalok = neurohypofýza

ADENOHYPOFÝZA přední lalok propojena s hypotalamem stopkou – cévy, vlákna neuronů produkuje 6 základních hormonů: somatotropin adenokortikotropin (ACTH) folitropin (FSH) lutropin (LH) tyreotropin (TSH) prolaktin (PRL)

ADENOHYPOFÝZA SOMATOTROPIN růstový hormon, délkový růst kostí nanismus x gigantismus ADRENOKORTIKOTROPIN působí na kůru nadledvin a produkci glukokortikoidů a mineralokortikoidů FOLITROPIN u žen podporuje růst folikulů ve vaječnících před ovulací a tvorbu estrogenů u mužů podporuje spermatogenezi (tvorbu spermií)

ADENOHYPOFÝZA LUTROPIN u obou pohlaví stimuluje tvorbu pohlavních hormonů u žen stimuluje sekreci estrogenů a vyvolává ovulaci a tvorbu žlutého tělíska u mužů podporuje sekreci testosteronu TYREOTROPIN řídí tvorbu a sekreci hormonů štítné žlázy PROLAKTIN stimuluje růst mléčné žlázy, odpovídá za tvorbu mléka po porodu

NEUROHYPOFÝZA zásobárna hormonů vytvořených neurosekrečními buňkami hypotalamu Antidiuretický hormon řídí zadržování vody v těle (viz vylučovací soustava) při nedostatku vody se zvýší syntéza ADH a tím vzroste zpětná resorpce vody porucha syntézy ADH – nemoc žíznivka Oxytocin na konci těhotenství podněcuje stahy hladkých svalů dělohy podněcuje ejekci mléka při kojení

Šišinka (pineální žláza,glandula pinealis) výběžek komory mezimozku hormonem šišinky je MELATONIN, který vniká ze serotoninu světlo tlumí jeho tvorbu, vniká v noci, zlepšuje kvalitu spánku ovlivňuje biorytmus, brzdí pohlavní činnost

Štítná žláza (glandula thyroidea) ze dvou laloků, po stranách štítné chrupavky laloky uprostřed spojeny – vytvářejí písmeno H hormony: tyroxin, trijodtyronin, (obsahují vázaný jód) kalcitonin Tyroxin a trijodtyronin ovlivňují metabolismus zvyšují účinnost jiných hormonů (např. adrenalinu) sekrece řízena tyreotropinem Kalcitonin snižuje množství Ca v krvi a podporuje jeho ukládání do kostí ochrana kostní tkáně matky během těhotenství

Poruchy sekrece tyroxinu a trijodtyroninu projeví se vznikem strumy (struma = vole) Hypertyreóza = Basedowa choroba nesnášenlivost tepla, pocení, ztráta hmotnosti, nervozita, třes, tachykardie, vystouplé oční bulvy Hypotyreóza v raném dětství vede ke kretenismu (zpoždění tělesného i duševního vývoje) v dospělosti se projevuje slabostí, spavostí, nesnášenlivostí chladu, snížení metabolismu, otylost, bradykardie

Příštítná tělíska 4 malé žlázy na zadní straně štítné žlázy hlavní hormon: PARATHORMON zvyšuje v kostech aktivitu buněk, rozrušování kostní hmoty uvolňuje se Ca2+ a HPO2-4 vylučováním parathormonu se reguluje hladina vápníku v krvi (aby byla stálá) regulace založena na principu zpětné vazby

Nadledviny (Glandulae suprarenales) párové orgány nad horním pólem ledviny rozlišujeme kůru a dřeň

Kůra nadledvin tvoří se zde mineralokortikoidy, glukokortikoidy a androgeny Mineralokortikoidy nejdůležitější je aldosteron řídí metabolismus Na a K zadržuje sodík v těle a tím zvyšuje retenci vody naopak zvyšuje vylučování K do moči

Kůra nadledvin Glukokortikoidy nejdůležitější je kortizol přispívá k udržení glukózy v krvi (inhibice spotřeby tkáněmi, podněcuje štěpení svalových bílkovin a přeměnu AMK na glukosu v játrech) má protizánětlivý, protialergický a imunosupresivní účinek → využívá se při transplantacích, alergiích produkce kortizolu řízena z adenohypofýzy - adrenokortikotropin

Kůra nadledvin Addisonova choroba porucha z nedostatku kortikoidů únava, nízký TK, úbytek hmotnosti Cushingova choroba porucha z nadbytku kortikoidů obezita, otoky, nízký TK, poruchy tvorby pohlavních znaků

Kůra nadledvin Androgeny hormony s maskulinizujícím účinkem součást anabolik zneužívaných ve sportu v důsledku genetických vad se vytváří maskulinní znaky u žen a femininní znaky u mužů

Dřeň nadledvin svým původem buňky nervové, patří k vegetativní nervové soustavě dva hormony – katecholaminy: adrenalin, noradrenalin vylučovány hlavně při fyzické a psychické zátěži, tzv. „poplachové nebo stresové hormony“ oba působí na kardiovaskulární systém, hladké svalstvo, metabolizmus, zlepšují ventilaci plic mobilizují energetické rezervy – lipolýza, glykolýza v játrech a svalech, podporují příjem glukózy buňkami

Dřeň nadledvin Adrenalin vylučuje se zejména při fyzické a psychické zátěži stimuluje srdeční činnost způsobuje rozšíření cév v kosterních svalech a naopak zúžení cév např. ve střevech připravuje tělo na zátěž Noradrenalin vyvolává celkové zúžení cév, zvyšuje TK vylučování hormonů dřeně nadledvin je řízeno prostřednictvím nervových vláken sympatiku (viscerální nervový systém)

Stres hormony kůry i dřeně nadledvin se podílejí na zajištění funkce organismu jejich potřeba se projevuje při zátěži jakéhokoliv druhu zátěž = stres = složité situace fyzické i psychické 1. fáze – poplachová reakce: aktivace sympatiku, vyloučení adrenalinu z dřeně nadledvin 2. fáze – rezistence: dlouhodobé nebo opakované působení stresu, organismus mobilizuje své rezervy 3. fáze – vyčerpání: nadměrná intenzita a doba působení stresu může vést až k fyzickému a psychickému vyčerpání organismu

Slinivka břišní žláza exokrinní – vylučuje pankreatickou šťávu do dvanáctníku zároveň i žláza endokrinní! stavbou připomíná slinnou žlázu – odtud název endokrinní funkci obstarávají Langerhansovy ostrůvky – rozptýlené ve tkáni žlázy ostrůvky jsou tvořeny dvěma typy buněk: α – buňky: produkují glukagon β – buňky: produkují inzulín inzulín a glukagon regulují hladinu glykémie ve fyziologickém rozmezí 3,9 – 6,7 mmol/l)

Slinivka břišní Inzulín hlavní funkce: snižovat glykémii a usnadňovat vstup glukózy do buněk aktivuje tvorbu glykogenu! (zásobní polysacharid) v játrech a svalech zvyšuje tvorbu tuků z glukózy (lipogeneze), snižuje glukoneogenezi sekrece inzulinu je řízena jednoduchou zpětnou vazbou (zvýšená hladina glokózy, zvýšení sekrece inzulínu) zvýšená sekrece inzulínu se projeví snížením glykémie (hypoglkémie) snížená sekrece vede ke zvýšené glykémii (hyperglykémie) → projevuje se souborem příznaků zvaných diabetes mellitus

Slinivka břišní Diabetes mellitus (cukrovka) zvýšená hladina glukózy v krvi = hyperglykémie glukóza špatně vstupuje do buněk a vylučuje se z těla močí zvýšená hladina způsobuje tzv. glykosylaci tělních bílkovin (vazbu glukózy na bílkovinné molekuly) a tím poruch y některých tkání – cévy, sítnice oka, ledviny) diabetes mellitus I. typu – nedostatečná tvorba inzulínu (genetická příčina), začíná často v dětství diabetes mellitus II. typu – inzulínu je dostatek, ale buňky jsou na něj méně citlivé, začíná ve vyšším věku

Slinivka břišní Glukagon vyplavuje se do krve při snížení hladiny glukózy jeho sekrece je tlumena zvýšenou hladinou glukózy hlavní funkce je zvyšování glykémie – je tedy antagonistou inzulínu stimuluje štěpení glykogenu! v játrech a aktivuje tvorbu glukózy z glycerolu a AMK (glukoneogeneze)