IFLA inspirující České knihovny a svět

Mezinárodní federace knihovnických spolků je světovou knihovnickou organizací, která jako nevládní, nepolitické sdružení ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě. V současné době sdružuje přes 1700 knihovnických spolků a knihoven ze 155 zemí celého světa. Byla založena v Edinburghu ve Skotsku v roce 1927 z iniciativy hrstky evropských zemi, mezi nimiž bylo tehdy také Československo. Od roku 1971 je registrována v Nizozemí. Vedení IFLA je sídlí v Haagu – konkrétně v Královské knihovně, která je nizozemskou národní knihovnou.

Cíle IFLA Podporovat vysoký standard poskytování knihovnických a informačních služeb Povzbuzovat obecně rozšířené chápání hodnoty dobrých knihovnických a informačních služeb Reprezentovat zájmy svých členů na celém světě Jsem přesvědčena, že naše angažmá v IFLA je potřebné a že nám přináší užitek. I když pro nic jiného – tak z úcty našim předchůdcům – v tuto chvíli mám na mysli zejména Zdeňka Václava Tobolku – kteří dokázali v roce 1926 uspořádat v Praze mezinárodní knihovnický sjezd a dát tím vlastně impuls k založení mezinárodní knihovnické organizace. Jak známo IFLA byla založena v roce 1927 ve skotském Edinburku. Z.V.Tobolka byl u toho jako člen řídícího výboru.

Infrastruktura IFLA rozvíjí své aktivity prostřednictvím sedmi klíčových programů, 45 sekcí soustředěných do 8 velkých divizí a 5 diskusních skupin a řady společných programů s organizacemi, s nimiž IFLA spolupracuje .

Klíčové programy (Core programmes) Advanced of Librarianship in the Third World (ALP) - Rozvoj knihovnictví ve třetím světě http://www.ifla.org/VI/1/alp.htm Universal Availability of Publications (UAP) – Univerzální dostupnost publikací http://www.ifla.org/VI/2/uap.htm Universal Bibliographic Control and International MARC (UBCIM) – Univerzální bibliografická kontrola a mezinárodní program MARC http://www.ifla.org/VI/3/ubcim.htm Universal Dataflow and Telecommunications (UDT) - Univerzální tok dat a sdělovací technika http://www.ifla.org/VI/5/udt.htm Preservation and Conservation (PAC) - Ochrana a konzervace http://www.ifla.org/VI/4/pac.htm Pět hlavních programů donedávna charakterizovalo zaměření činnosti IFLA. Jsou to v abecedním pořadí:

Dva „ostře sledované“ programy Na výroční konferenci v Kodani v roce 1997 vznikly dva nové programy, resp. výbory, zabývající se 6) v prvním případě problematikou autorských práv a jejich „dopadu“ na knihovny - Committee on Copyright and other Legal Matters (CLM) Výbor pro autorská práva a legislativní záležitosti http://www.ifla.org/III/clm/copyr.htm 7) v druhém případě problematikou svobodného přístupu k informacím a svobody vyjadřování vůbec Free Access to Information and Freedom of Expression(IFLA/FAIFE ) Výbor pro svobodný přístup k informacím a pro svobodu projevu http://www.faife.dk/

Divize, v nichž se soustřeďují sekce 1. Všeobecné vědecké knihovny (General Research Libraries) 2. Odborné knihovny (Special Libraries) 3. Knihovny pro širokou veřejnost (Libraries Serving the General Public) 4. Bibliografická kontrola (Bibliographic Control) 5. Fondy a služby (Collection and Services) 6. Řízení a technologie (Management and Technology) 7. Vzdělání a výzkum (Education and Research) 8. Regionální aktivity (Regional Activities)   General Research Libraries II.  Special Libraries III. Libraries Serving the General Public IV.  Bibliographic Control V.   Collection and Services VI.  Management and Technology VII.  Education and Research VIII. Regional Activities

Organizace, s nimiž IFLA spolupracuje IFLA je přidruženou organizací UNESCO a má statut pozorovatele v OSN Je přidruženým členem v International Council of Scientific Unions (ICSU) Má statut pozorovatele ve WIPO (World Intellectual Property Organization), v ISO (International Organization for Standardization) a od roku 1999 také v WTO (World Trade Organization) Statut konzultanta má IFLA ve vztahu k IPA (International Publishers Association). ICA (International Council on Archives) ICOM (International Council of Museum) ICOMOS (International Council on Monuments and Sites) ICBS (International Committee of the Blue Shield)

Společné aktivity - Joint Activities (s některými z nich ) IFLA/IPA A joint steering group with IFLA and the International Publishers' Association (IPA) The International Committee of the Blue Shield (ICBS) World Summit on the Information Society Geneva, December 2003 and Tunis, December 2005. @your library: The Campaign for the World's Libraries Spolupráce s International Publisher´s Association je v současné době „půtek“ okolo autorských práv velice důležitá. Modrý štít rovněž – máme národní organizaci. Okolo Summitu o informační společnosti IFLA značně „zviditelnila“ knihovny. Kampaň @vaše knihovna vznikla v USA při výroční konferenci v Bostonu. Opět propagace knihoven a jejich služeb.

Publikační činnost IFLA vydává časopis „IFLA Journal“ Vychází 4x ročně – nově ve vydavatelství SAGE Publicationsv Londýně V roce 2005 jde již o 31. ročník ISSN 0340-0352. Je dostupný rovněž na webu IFLA. http://www.ifla.org/V/iflaj/IFLA-Journal-3- 2005.pdf Dlouhá léta jej vydávalo ( i ostatní publikace IFLA) německé nakladatelství K.G.Saur.

Publikace IFLA Kromě časopisu a některých jednotlivých publikací (IFLA/UNESCOManifesto´s vydává IFLA řadu odborných místem světového publikací Publications Series Professional Reports Většina stálých výborů (SC) vydává vlastní časopisy, bulletiny – Newsletters. Úroveň „Newslettres“ je hodnocena a oceňována každoročně na výročních konferencích. Samozřejmě v poslední době je význam tištěných publikací poněkud potlačen tím, že vše nové a aktuální je okamžitě dostupné na webu IFLA.

Členové IFLA Jsou dvě hlavní skupiny členů Mezinárodní a národní spolky Institucionální členové Členy IFLA mohou být také složky institucí, knihovny s jedním pracovníkem, školní knihovny, studenti a přidružení partneři International and National Association Members Institutional Members Institutional sub-units One-person Library Centres School Libraries Personal Affiliates and Students Gold/Silver/Bronze Corporate Partners

Práva národních členů Každý národní člen má právo se bezplatně registrovat ve čtyřech sekcích, resp. v současné době v pěti sekcích, členství v sekci pro řízení knihovnických spolků je automatické. V případě Svazu knihovníků a informačních pracovníků, který je národním členem, jsou to: - sekce veřejných knihoven, - sekce pro výchovu a vzdělávání, - sekce pro informační technologie - sekce pro dodávání dokumentů a meziknihovní výpůjční služby – nový název ………a sdílení zdrojů

Stálé výbory sekcí (Standing committees) Stálé výbory jsou odborné orgány sekcí, které pracují mezi výročními konferencemi, rozvíjejí a odpovídají za aktivity dané sekce, připravují programy pro výroční konference, zabývají se vývojovými trendy ve své oblasti Členy výborů volí ti členové IFLA, kteří jsou registrováni v příslušné sekci.

Výroční konference Výroční konference jsou přehlídkami výsledků činnosti a zároveň místem světového setkávání knihovníků. Jsou pořádány každý rok - zpravidla v druhé polovině srpna ve vybraných městech různých kontinentů. Seznam všech uspořádaných výročních konferencí uvádějí Adresáře IFLA vydávané obvykle každé dva roky. Nejnověji In: IFLA Directory 2002 – 2003, str. 373 – 376. Je patrně o poslední papírové vydání Adresáře. Přechází se na elektronickou verzi. Je dostupná na IFLANETu.

Výroční konference se konaly 1997 – Kodaň 1998 – Amsterdam 1999 – Bangkok 2000 – Jerusalem 2001 – Boston 2002 – Glasgow 2003 – Berlin 2004 – Buenos Aires 2005 – Oslo Berlínské konference se zúčastnilo 26 českých knihovnic a knihovníků

Zastoupení České republiky (Československa) v IFLA Způsob zastoupení Československa v  této světové knihovnické organizaci vždy odrážel vnitřní politické poměry. Zatímco v počátcích patřili představitelé Československa (v době první republiky) k aktivním členům, resp. zakladatelům (jmenovitě Z.V. Tobolka), po druhé světové válce tato účast nepokračovala. Po vydání zákona o jednotné soustavě knihoven v roce 1959 (v polovině šedesátých let 20.století) se stala členem IFLA za Československo Ústřední knihovnická rada, ustavená v duchu tohoto zákona. Její vybraní a „prověření“ představitelé se pak zúčastňovali výročních konferencí IFLA.

Zastoupení v IFLA v době Pražského jara – 1968 -1970 Za krátkou mezihru lze považovat léta 1968 – 1969, kdy se reprezentanti nově ustavovaného spolku Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) zúčastnili výroční konference IFLA ve Frankfurtu n.Mohanem(1968) a v Kodani (1969), kde byl SKIP oficiálně přijat za člena a jeho předseda PhDr. Rudolf Málek byl zvolen místopředsedou IFLA. Po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa aktéři období „normalizace“ znemožnili další spolupráci s IFLA. Zásahy šly tak daleko, že dr. Málek - v té době místopředseda IFLA - musel na příkaz čs. velvyslanectví v Moskvě opustit jednání výroční konference IFLA, která se konala v Moskvě v srpnu 1970. Po zrušení SKIP v roce 1970 se k členství v IFLA opět vrátila Ústřední knihovnická rada jako vyslanec ministerstva kultury, které za ni platilo členské příspěvky.

Československo v IFLA (léta sedmdesátá) Z iniciativy zejména slovenských představitelů státní moci se podařilo uspořádat v roce 1978 na Štrbském Plese 44.výroční konferenci IFLA. Účast na ní ze strany českých knihovníků byla přísně prověřována a „nežádoucím osobám“ byla znemožněna; kontakty se zahraničními účastníky byly omezeny na minimum.

Zastoupení v IFLA po roce 1989 Po politických a společenských změnách v listopadu 1989 se situace radikálně změnila. Národním členem IFLA je dnes Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Již v roce 1990 IFLA přijala SKIP znovu za svého člena, delegaci SKIP přivítala na své 56.výroční konferenci ve Stockholmu v srpnu 1990 a poskytla novému spolku dvouleté bezplatné členství. Poměrně vysoký členský příspěvek hradí od roku 1993 SKIP (částečně za přispění dotace MZV ČR a MK ČR) jako jediný národní člen reprezentující české knihovnictví.

Institucionální členové Institucionální členové IFLA mají právo účasti ve dvou sekcích. Institucionálním členem IFLA je v České republice několik institucí: Národní knihovna ČR v Praze (registrována v sekci národních knihoven a bibliografie) Parlamentní knihovna (registrována v sekci parlamentních knihoven a v sekci vládních informací a oficiálních publikací) Knihovna Akademie věd (registrována v sekci univerzitních knihoven a v sekci vědeckých a technických knihoven) Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK (registrován v sekci pro výchovu a vzdělávání a v sekci pro společenské vědy) Městská knihovna v Praze (registrována v sekci veřejných knihoven, metropolitních knihoven a v sekci pro management a marketing)

České zastoupení ve výborech Na 63.výroční konferenci v Kodani v roce 1997 konference byli do tří stálých výborů (SC) zvoleni na období 1997 – 2001 čeští představitelé: do SC pro bibliografii Bohdana Stoklasová, do SC pro výchovu a vzdělávání Stanislav Kalkus do SC pro veřejné knihovny Jarmila Burgetová. Při volbách v roce 2001 se J. Burgetová znovu umístila na další volební období (2001 – 2005) ve SC pro veřejné knihovny, Bohdana Stoklasová byla zvolena na výroční konferenci IFLA v americkém Bostonu předsedkyní SC pro bibliografii, tuto funkci vykonávala až do letošního roku.

České zastoupení ve výborech V roce 2003 byly zvoleny do stálých výborů IFLA další dvě zástupkyně SKIP: Mgr. Jindřiška Pospíšilová (Národní knihovna ČR Praha) do stálého výboru sekce pro meziknihovní výpůjční služby a dodávání dokumentů do stálého výboru sekce pro výchovu a vzdělávání Mgr. Jitka Banzetová (Krajská knihovna Karlovy Vary), z osobních důvodů se této funkce vzdala. V roce 2005 byla do výboru pro veřejné knihovny zvolena Ing. Libuše Nivnická.

Aktivity SKIP v IFLA V roce 1993 to bylo uspořádáno v Praze jednání kulatého stolu národních ústředí pro knihovnické služby (National Centres for Library Services - ROTNAC) V roce 1994 se v Praze konalo zasedání stálé komise sekce knihoven ve společenských vědách (Social Science Libraries) Koncem června 1998 uspořádala Parlamentní knihovna v Praze pro uživatele tezauru EUROVOC z parlamentních knihoven a dalších informačních institucí zemí střední a východní Evropy úspěšný seminář „EUROVOC“ a před kongresem IFLA v Berlíně v roce 2003 pak konferenci sekce parlamentních knihoven. SKIP se zúčastnil v roce 1994 společně s IFLA samostatným stánkem na 4. mezinárodním knižním a knihovnickém veletrhu v  Paláci kultury, na veletrhu byl přítomen zástupce IFLA pan Graham Cornish z Velké Británie (hlavní představitel programu UAP), který promluvil na doprovodném Evropském knihovnickém fóru. Prahu navštívili i další významní představitelé IFLA – v roce 1994 to byl tehdejší předseda kulatého stolu IFLA pro řízení knihovnických spolků (Round Table for Management of Library Associations) pan David R. Bender, výkonný ředitel amerického spolku „Special Library Association“ a v roce 1997 tehdejší generální sekretář IFLA pan Leo Voogt. V únoru 2001 se v Praze uskutečnilo meziroční zasedání stálého výboru sekce pro veřejné knihovny (SC for public libraries). V únoru 2005 se v Praze konalo meziroční zasedání SC sekce pro meziknihovní výpůjční skužby, nově nazvané Document delivery and resource sharing section. [ Na přípravě a zajištění všech těchto mezinárodních akcí se podílely Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) a Národní knihovna ČR.

Můj výčet činnosti ve výboru sekce pro veřejné knihovny Každoročně jsem zpracovávala tzv. country report o novinkách v českém knihovnictví, vystoupila jsem na výroční konferenci v Glasgow na dílně nazvané neboli „Podporujeme počítačovou gramotnost“(„Promoting Computer Literacy“), zajistila jsem několik vlastních příspěvků do časopisu SCPL „Newsletter for public libraries“ a článku Zlaty Houškové o Noci Andersenem v 31.čísle Newletter SCPL, podílela jsem se na organizaci meziročního jednání výboru SCPL v Praze v únoru 2001.

Výhody členství v SCPL Být u zdroje informací a dění SKIP mohl přeložit a vydat v roce 2002 publikaci Služby veřejných knihoven (Quidelines) – prakticky zároveň, resp. o několik měsíců dříve nežli vyšla v oficiální edici „IFLA Publications“. Důležité české knihovnické dokumenty byly přeloženy do angličtiny a zveřejněny na webu IFLA. Najdete tam i „link“ na český překlad Quidelines. V části věnované knihovnickým zákonům je uvedeno jen 7 nových knihovnických zákonů v angličtině a mezi nimi je český knihovní zákon. Na webu IFLA je zveřejněn také náš Etický kodex – v anglickém a francouzském znění. Česká republika je uvedena mezi zeměmi, které přeložily Manifest UNESCO pro veřejné knihovny, pro školní knihovny

Informování o činnosti IFLA Opačným směrem – z IFLA do České republiky – je možné soustavně předávat zkušenosti a informace. Činila jsem tak svými četnými články o konferencích a aktivitách IFLA, publikovaných zejména ve Čtenáři, ale i v jiných časopisech. Zprávy o účasti na konferencích IFLA byly vydávány v posledních pěti letech v jednotném kabátě, takže tvoří už samostatnou sbírku, jsou také k dispozici na webu SKIP. O aktivitách SKIP jsem informovala rovněž na nejrůznějších shromážděních, na Knihovnické dílně sekce veřejných knihoven, na konferenci na Seči a jinde.

Proč je dobré, že je SKIP v IFLA? Jako národní člen má SKIP možnost na zasedáních Rady na výročních konferencích (kongresech) přímo a bezprostředně ovlivňovat činnost IFLA SKIP je průběžně informován o tom, co se v knihovnickém světě děje Má přistup k časopisu, publikacím a dalším dokumentům IFLA Je zastupován při řešení závažných otázek, které se knihoven či knihovnictví bytostně dotýkají Může porovnávat a svými aktivitami v IFLA propagovat svoje výsledky a zkušenosti Může vytvářet ve světě pozitivní obraz o úrovni našich knihoven a knihovnictví vůbec.

Závěr SKIP – české knihovnictví české knihovny – mají ve světě dobré jméno. Budu ráda, když si je udrží. Jarmila.Burgetova@seznam.cz Děkuji Vám za pozornost.