Říše Alexandra Velikého. Makedonie. Říše Alexandra Velikého.

Struktura hodiny Opakování Poloha a fungování státu Vláda Filipa II. Vláda Alexandra Velikého Helénistická kultura Shrnutí Zápis Slunce z Verginy – symbol makedonského království

- určitě znáte odpovědi na následující otázky a jistě si poradíte Opakování - určitě znáte odpovědi na následující otázky a jistě si poradíte i s vysvětlením pojmů: 1. Jak fungoval řecký městský stát? 2. Jaké byly příčiny řecké kolonizace? 3. Se kterým jménem je spojen zákon o zákazu prodeje svobodných občanů do otroctví? 4. Vysvětlete pojem otrokářská demokracie. 5. Kdo byli heilóti? 6. Ve které století bojovali Řekové s Peršany? 7. Znáte místa bitev? 8. Kdo to byl Hérodot? 9. Proč můžeme říci, že za Perikla byla dovršena aténská demokracie? 10. Jaká byla příčina a výsledek peloponéské války?

2. Poloha a fungování státu - otevřete učebnici na straně 40 Makedonie ležela na sever od Řecka. Obyvatelé, příbuzní Řeků, se živili chovem skotu, koní a země- dělstvím. Dlouho přetrvával rozdíl mezi bohatými nížinami, kde se budovala města podle řeckého vzoru a divokými horskými oblastmi s lesy a pastvinami. Hlavním městem byla Pella (mapka v učebnici na str.42). V čele státu stál král, který byl zároveň nejvyšším knězem, soudcem a velitelem vojska. Jako zdroj svých příjmů využíval zlaté a stříbrné doly a dřevo, které bylo velmi ceněno řeckými městskými státy. Finanční prostředky získával také půjčkami (především od členů královské družiny), zvýšením ceny pronáj- mu nebo z válečné kořisti. Půda v Makedonii byla osvobozena od daní (s výjimkou králov- ského majetku) a poddaní také nebyli daněmi zatěžováni.

3. Vláda Filipa II. - během mládí žil jako rukojmí v řeckých Thébách - převzal vládu, když sousední Ilyrové obsadili značnou část Makedonie a sousedé sledovali vlastní zájmy na úkor oslabe- ného království - nejdůležitější byly vojenské reformy: * šlechtickou těžkou jízdu uči- nil elitní silou svého vojska * těžkooděnce zreorganizoval ve falangu – disciplinované pěší vojsko vybavené dlou- hými kopími (sarissy) * boky falangy chránila lehká pěchota vyzbrojená meči a oštěpy * zdokonalil obléhací zařízení

makedonská falanga

….. přímo v boji

Král Filip byl vynikající stratég a diplomat. Chtěl pro Makedonii přístup k moři, proto ovládl řecké státy na pobřeží severního Řecka a pak postupoval na jih. Nakonec se několik států pod vedením Atén odhodlalo k boji a s makedonskou armádou se střetli v bitvě u Chaironéie v roce 338 př.n.l. Počet vojáků na obou stranách byl stejný, ale zvítězila makedonská zkušenost, lepší velitelé a také Filipův syn Alexandr, který velel těžké jízdě. Tato bitva ukončila éru řeckých městských států a byla odrazovým můstkem k makedonským výbojům proti perské říši. Před výpravou do Persie byl však Filip II. zavražděn na svatbě své dcery a na uvolněný trůn nastoupil jeho syn Alexandr. Na obrázku je památník vojákům z řeckého města Théby.

4.Alexandr Veliký A) Jeho otec měl 7 manželek, jeho matkou byla molosská princezna Polyxena (Olympias). Byl všestranně vzdělaný, vychovatelem byl po 3 roky filozof Aristoteles. Byl skvělý voják, statečný a ctižádostivý. Na trůn nastoupil jako dvacetiletý v roce 336 př.n.l. B) Už v roce 334 př.n.l. porazil perskou armádu u řeky Gráník, do zimy si podrobil celou Malou Asii a v Gordiu rozťal a tím vlastně rozvázal gordický uzel a podle věšťby měl dobýt celou Asii. V roce 333 př.n.l. se perské a makedonské vojsko střetlo u Issu (Peršanů bylo 6 krát tolik), poté začal A. obsazovat Foinikii, Judeu a Egypt.(byl zvolen faraonem a založil město Alexandrii – bylo ji celkem 10 stejného jména) V roce 331 př.n.l. v bitvě u Gaugamely byli Peršané definitivně poraženi. Aristoteles

…….. detail mozaiky zobrazující bitvu u Issu

C) V roce 327 př.n.l. zmobilizoval armádu (120000 vojáků všech ná- rodností) a vydal se dobýt Indii. Po vítězné bitvě u Hydapsu začala morálka vojáků klesat z důvodů vyčerpání, monzunových dešťů a nemocí. A. se musel podél řeky Indus vrátit zpět do Persie, pře- sunul se do Babylónu a v červnu roku 323 př.n.l., během příprav válečné výpravy na Arábii, buď na zápal plic nebo na malárii umírá.

Alexandr na sklonku svého života trpěl paranoiou a velmi často nechával popravit nevinné vojáky. Ale i přesto se mu povedlo za tak krátkou vládu nemožné: jeho říše sahala od severu Afriky až po Indii. Byla však velmi nestabilní, po Alexandrově smrti se dostala do těžkých vnitřních bojů a brzy se rozpadla.

5. Helénistická kultura (4. - 1. stol. př.n.l.) základ je řecký (Hellas=Řecko) rozšíření o zkušenosti Orientu a okolních starověkých národů, přitom docházelo ke vzájem- nému ovlivňování a přizpůso- bování prosazovaly se řecké právní normy, řecký jazyk typickým znakem nových měst byla gymnazia – školy se všeo- becnou přípravou žáků helénistická města byla budo- vána podle klasické řecké koncepce, např. maloasijské město Pergamon hlavním centrem helénistické kultury byla egyptská ALEXANDRIE

ALEXANDRIE

příkaz ke stavbě dal Alexandr v roce 332 př.n.l. na místě rybářské osady Rákotis naproti ležel ostrov Faros A. neměl čas dohlížet na stavbu, vybral architekta Deinokrata z Rhodu A. nikdy neviděl stát žádnou budovu svého města, vrátil se tam až po smrti ( tělo tam dal převézt jeho nástupce Ptolemaios I.) od 4. stol. n.l. začalo město upadat knihovna, která ve městě byla vybudována ( obsahovala kolem 700000 svazků), snad vyhořela a nová byla postavena začátkem 21. století

6. Shrnutí 1. Popiš polohu a přírodní podmínky Makedonie. 2. Jak fungoval stát? (hl. město,panovník) 3. Co víš o Filipovi II? – a) reformy - b) výboje – kdy, kam? 4. Co víš o jeho synovi? – a) jméno, charakter - b) výboje – kdy, kam, výsledky? - c) proč se mu říká „Veliký“? 5. Vysvětli pojem „helénistická kultura“ 6. Zapamatoval sis něco o městě Alexandrii?

7. Zápis Makedonie leží na sever od Řecka – hornatá krajina, obyvatelstvo je příbuzné Řekům. Hlavní město Pella. V čele státu byl král – nejvyšší kněz, soudce a velitel vojska. Filip II. (359 – 336 př.n.l.) - silné vojsko: jízda, těžkooděnci s kopími (falanga), lehká pěchota s meči a oštěpy - v roce 338 př.n.l. – bitva u Chaironeie – porážka řeckých městských států Alexandr Veliký (336 - 323 př.n.l.) - vzdělaný (vychovatel Aristoteles), schopný vojevůdce - tažení: a) proti Persii – porážka v r. 334, v r. 333 u Issu a v r. 331 př.n.l. u Gaugamely b) do Foinikie, Judey a Egypta ( založení Alexandrie) c) do Indie – nucený návrat do Babylónu, smrt Helénistická kultura – vychází z řecké, je rozšířena a ovlivňována kulturou Orientu a dalších starověkých ná- rodů - centrem byla egyptská Alexandrie