Klonalita a její ekologické důsledky

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Rozmnožování rostlin.
Advertisements

Lukáš Petr 5. A Stonek.
stěhování a šíření populace
Reprodukční mechanismy
VEGETATIVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ
Růst a vývoj rostlin Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Růst a vývoj rostlin.
Jak se rostliny přizpůsobily
Anotace: Soubor se skládá z prezentace, která je námětem
OBECNÁ BIOLOGIE OPLOZENÍ
Populace Populace je skupina rostlin nebo živočichů určitého druhu, žijí v určitém prostoru Populaci můžeme také charakterizovat jako skupinu živočichů.
ORGÁNY ROSTLIN-KOŘEN A STONEK
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Autor modulu: Ing. Radim Církva
STONEK.
Rostlinná pletiva.
STONEK KAULOM.
JAK POZOROVAT EKOSYSTÉM
Srovnání kontrastních mikrostanovišť v lužním lese
Charakteristika ekosystému
Populace.
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Sacharidy a jejich význam ve výživě člověka
Rostliny.
Pohlavní Nepohlavní Vegetativní
Rozmnožování.
Biotické podmínky života
Vegetativní orgány rostlin
Filip Kolář Procesy v malých populacích. Ohrožené malé populace „Demografické“ faktory malý počet jedinců (schránek na geny, partnerů,...) Stochastické.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
Pohlavní Nepohlavní Vegetativní
Rostlinné orgány - stonek
Jiří Kec,Pavel Matoušek
Adaptivní preference pro délku nohou u potenciálního partnera
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_365.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
BIOLOGIE ČLOVĚKA Tajemství genů (28).
Pohlavní Nepohlavní Vegetativní
Uspořádání rostlinného těla
podříše: MNOHOBUNĚČNÍ (Metazoa)
RŮST A VÝVOJ ROSTLIN.
ZDROJ látky, z nichž jsou složena těla, energie která pohání životní činnost a místa nebo prostory k prožívání životních cyklů ESENCIÁLNÍ ZDROJE nejsou.
Zvláštnosti populační ekologie rostlin
Byliny.
Poloparazitické rostliny a společentsva Jakub Těšitel Melampyrum nemorosum a jeho společenstvo – Čertoryje,
Architektura rostlin 11 nadzemní vegetativní diaspory
Otázky k přednášce 1. 1.Jaké jsou charakteristické vlastnosti rostlin na rozdíl od živočišných organismů na úrovni buňky, pletiva a celého organismu? Jaký.
2014 Výukový materiál EK Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Co jsme již poznali.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Základy anatomie rostlin 1. díl (kořen – stonek)
VY_52-INOVACE_58_Současná biosféra - učební text.
Generativní rozmnožování: dispersal, klíčení, přežívání semenáčků.
KOŘEN Biologie, 2. ročník, Botanika. Obecná charakteristika kořen patří mezi tzv. vegetativní orgány společně se stonkem a listem pravý kořen se poprvé.
Základní škola Oskol, Kroměříž příspěvková organizace Přírodopis 7. ročník Autor: Ing. Eva Blešová Vytvořeno v rámci projektu „Škola hrou - počítače ve.
Trvalá pletiva. Rostlinná pletiva (dělení) Podle schopnosti dělení rozlišujeme: Meristematická (dělivá) – umožňují růst Trvalá – vznikají činností dělivých.
Rozmnožování buněk
LESNÍ KVETOUCÍ ROSTLINY
Vegetativní orgány Stonek
Kořen Sofi dobrynina 5.A..
Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková organizace
BUŇKA – základ všech živých organismů
AUTOR: Lenka Hrnčířová
Genetika Přírodopis 9. r..
AUTOR: Lenka Hrnčířová
Biota ČR - Prezentace s výkladem
Vegetativní rostlinné orgány
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: ORGÁNY TĚL SEMENNÝCH ROSTLIN
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Dolní Benešov, přísp. organ.
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
Vegetativní orgány kořen.
Transkript prezentace:

Klonalita a její ekologické důsledky Tomáš Havlík

Vymezení pojmu jedinec Unitární organismy: Jednotlivé části těla, mající rozličné funkce, jsou pospojovány tak, že je tento jedinec funkční (kdyby byl rozseknut na půl, nebyl by funkční – Huxley (1912)) př. Savci – počet orgánů jednoznačně určen a geneticky fixován Modulární organismy: Složeny z modulů – opakujících se kopií částí svého těla; z jedné zygoty se u nich vyvine modulární struktura – potenciálně neomezený růst

Modulární organismy: Předpokladem modulárního růstu je: - existence omnipotentních somatických buněk - jednoduchost základního opakovaného modulu Příklad: - někteří živočichové - většina rostlin modul – článek stonku mezi dvěma listy, přilehlé kolénko, z něhož vyrůstá list a pupen v paždí tohoto listu (Bower 1908)

Klonalita rostlin: Růst jedince, při kterém vznikají jednotky (ramety), které mohou potenciálně pokračovat v normálním růstu i bez spojení s mateřskou rostlinou tyto jednotky (moduly) se nazývají ramety x genety genety – všichni potomci pocházející z jedné zygoty – fyzicky spojení nebo ne typem klonálního růstu (z genetického hlediska) je i agamospermie – vznik semen bez meioze a oplodnění

Klonalita v historickém vývoji Unipolární a bipolární růst - unipolární růst – produktem apikálního meristému je stonek (->adventivní kořeny a rhizoidy) - bipolární růst – u rostlin s diferenciací na kořen a stonek – apikál. mer. na obou koncích hlavní osy -> vzpřímený neklonální = unitární růst (spojen se sekundárním tloustnutím)

Genetika klonálního růstu vegetativní propagule – některé vlastnosti rozdílné od generativních a agamospermických většina rostlin ne zcela závislá ani na sex. reprodukci, ani na multiplikaci - možné kombinace oboje má své výhody

Vegetativně se množící rostliny: úspěšní kolonizátoři - „péče o potomstvo“ –> nižší mortalita menší výdaj energie k podílu potomků, kteří se dožijí dospělosti u nepohl. multiplikace – převládá v nepříznivém prostředí Pohlavní rozmnožování: - genetická variabilita – výběr nejlépe adaptovaných jedinců (proměnlivé prostředí) - rychlá mikroevoluce – rekombinace, křížení, polyploidizace, imigrace - semena – únik před patogeny, odstranění somat. mutací, dormance, šíření na větší vzdálenosti

na druhou stranu vede u klonálních rostlin vegetativní růst ke vzniku dalších sad generativních org. -> pozitivní korelace mezi multiplikací a reprodukcí

Ekofyziologie klonálního růstu Prostředí: klonální rostliny snášejí oproti neklonálním menší dostupnost dusíku v půdě, vyskytují se ve vyšších nadmořských výškách a lépe snášejí zastínění neklonální rostliny mají větší nároky na světlo a vyžadují dusíkem dobře zásobené půdy

klonální rostliny se vyskytují na vlhčích stanovištích (většinou se tam vyskytují jednoděložné a ty jsou většinou klonální; výskyt není podmíněn klonalitou, ale spíše fylogenetickou příbuzností, ale speciace a biotop možná způsobena právě klonalitou)

Trvání propojení klonů, fragmentace klonál. rostl. se liší dobou propojení mezi rametami vyčleňují se 3 skupiny: 1. rozpadavé klony – ramety se oddělí záhy po založení, př. Dentaria bulbifera, česneky - pacibulky (připomínají semenáčky) 2. jednoleté klony – spojení se rozpadne během jedné až dvou sezón 3. rozpadavé po více, než 2 letech

udržování spojení ramet je pro rostl udržování spojení ramet je pro rostl. nákladné -> přináší výhody rostl. které ho udržují (rychlý rozpad v podm. bez konkurence a za nepříznivých podmínek – stíněné bylinné patro lesa) druhy s rozpadavými klony – vlhčí úživnější stanoviště – prostředí s limitujícím uhlíkem nerozpadavé klony – konkurenčně zdatné rostl.

Integrovaná fyziologická jednotka část jedince rostliny, která je fyzicky i fyziologicky integrována a v jejímž rámci dochází k transportu živin – voda, uhlík v pokusech prokázáno zásobování vyvíjejících se ramet ze starších částí rostl. – u rostlin neovlivňovaných, tak i poškozených (defoliace)

trsnaté trávy – ramety téměř nezávislé (Lolium perenne), ale při poškození části ramet nebo jejich růstu v nedostatku některého zdroje, dochází po omezenou dobu k transportu limitujícího zdroje k místu vyžadujícímu podporu – defoliovaná stébla, atd. - i u jiných typů klonál. rostl. ramety nezávislé a ani nemusí dojít ke kompenzaci při poškození (Aster acuminatus, Sonchus arvensis)

oddenkaté druhy se stolony (Carex arenaria, Cynodon dactylon, Ranunculus repens) – transport asimilátů směrem k apikálnímu vrcholu = k rychle rostoucím rametám, bazipetální transport zanedbatelný oddenkaté druhy s dlouho žijícími rametami, studované v prostředí s chladným klimatem – hlavní proud asimilátů k nejstarším částem rostliny, ale i nově produkované moduly zásobovány

i když jsou dvě ramety navzájem nezávislé pokud jde o nově asimilovaný uhlík, jsou závislé na přísunu vody a minerálních látek obě ramety přispívají k růstu celého kořenového systému KS – integrující část klonál. rostl. důsledkem integrace je i nižší mortalita při samoředění než u unitárních rostl.

Vyhledávání zdrojů: v heterogenním prostředí růst usnadněn nejen translokací látek, ale i aktivním vyhledáváním zdrojů – mofologická plasticita – větvení, zkracování a prodlužování ramet v úživném místě zkracování internodií, častější větvení – koncentrace ramet v místech bohatých na zdroje při zastínění - prodloužení článků stolonů (nikoli oddenků)

prostorově heterogenní rozložení živin nevede ke změně délky článků stonku u oddenků, ani stolonů u obou orgánů častější větvení v místech bohatších na zdroje

Dělba práce: části rostliny rostoucí v různých prostředích mají morfologické adaptace pro maximální využití toho zdroje, který je v daném prostř. dostupný a jsou závislé na přísunu limitujícího zdroje unitární rostlina investuje do orgánu získávajícího limitující zdroj ramety se specializují na zdroj, který je lokálně v nadbytku a u ostatních v nedostatku (Potentila anserina, reptans, Fragaria chiloensis) neplatí pro všechny klonální rostliny – například není u těch, které mají intenzivní akropetální transport (Glechoma hederacea)

Morfologie klonálního růstu velmi pestrá – klonál. rostl. se vyskytují v mnoha různých prostředích a ke klonál. růstu slouží orgány různého původu – stonek, kořen i list podle původu mají orgány klonál. růstu i jiné funkce – asimilační, ukotvovací, zásobní apod.

v klasifikaci klonál. růstu je hledisko původu orgánu klonálního růstu rozhodující, dalšími hledisky jsou délka spojení ramet, pozice obnovovacích pupenů vzhledem k povrchu půdy, schopnost druhot. tloustnutí, tvorba advent. kořenů, přítomnost speciál. zásob. org., trvání spojení ramet s mateřskou a navzájem dceřinných

Zastoupení typů klonál. růstu ve středoevropské flóře vytvořena databáze 2760 druhů rostlin, z nich je téměř 2000 (66,5%) potencionálně klonálních nejrozšířenějším orgánem klonál. růstu je epigeotropní oddenek – 17,4% vyšších rostlin a hypogeotropní oddenek – 9,9% druhů, zbylé typy méně než 6% druhů

http://www.butbn.cas.cz/klimes/ Literatura: Klimešová J., Klimeš L.: Clonal plants: phylogeny, morphology and ecology. Biologické listy roč. 62, sešit 4, str. 241-263. Klimeš L., Klimešová J. et al.: Clonal plant architecture: a comparative analysis of form and function. from The Ecology and Evolution of Clonal Plants, 1997. http://www.butbn.cas.cz/klimes/

Děkuji za pozornost