7. Paměť Plháková, kap. 7 Sternberg, kap. 5 a 6 Schachter, Daniel L. (2001). Sedm hříchů paměti. Praha: Paseka Slaterová, L. (2008). Pandořina skříňka. Praha: Argo

Povaha paměti Paměť: vnitřní záznam nebo reprezentace nějaké předchozí události nebo zkušenosti Paměť je také konstruktivní proces v němž aktivně organizujeme a dotváříme informace, které zpracováváme, uchováváme a vybavujeme si

Povaha paměti — 4 modely paměti zpracování informací paralelní distribuované sítě (modely neurálních sítí) (McClelland, Rumelhart) model postupných úrovní zpracování (Craik, Lockhart) tradiční třístupňový model paměti (Atkinson, Shiffrin)

Povaha paměti – popis 4 modelů paměti 1. model zpracovávání informací: paměť je proces analogický počítači, který vkládá/kóduje, uchovává a vybavuje informace

Povaha paměti – popis 4 modelů paměti 2. Paralelní distribuované sítě : paměť je tvořena sítí vzájemně propojených jednotek, které pracují simultánně (paralelně) na zpracování informací

Povaha paměti – popis 4 modelů paměti 3. Model postupných úrovní zpracování : paměť souvisí se stupněm nebo hloubkou mentálního zpracování materiálu při setkání se s ním 4. Tradiční třístupňový model paměti: paměť potřebuje tři různé sklady k udržení a zpracování informace po různě dlouhou dobu

Diagram třístupňového paměťového modelu senzorický registr – krátkodobá paměť – dlouhodobá paměť

Třístupňový model paměti Krátkodobá paměť: Millerovo číslo 7+ 2, cca 30 sekun kapacita krátkodobé paměti málo ovlivnitelná nácvikem, vyšší rozsah souvisí s lepším porozuměním textu stěpení

Sperlingův experiment se senzorickým registrem 12 písmen blikne na 1/20 s většina lidí si dovede vybavit jen 4-5 písmen pokud ale dostali signal (vysoký, střední a nízký tón) kterou řádku si mají vybavit (horní, střední, dolní), dokazali si ji vybavit přesně v registru je všech 12 písmen, ale nesihneme se k nim při vybavování si dostat dost rychle

krátkodobá paměť bývá v jiných přístupech označována jako pracovní paměť (Cantor, Engle; 90.léta) tři části pracovní paměti: vizuálně prostorová představa (náčrtník) centrální exekutivní funkce fonologická smyčka

Třístupňový model paměti Dlouhodobá paměť: relativně stálý sklad s téměř neomezenou kapacitou

Typy dlouhodobé paměti

Zlepšování dlouhodobé paměti zlepšení může pomoci: organizace materiálu opakování s prohlubováním pomocná návěští rozpoznávání vybavování

Příklad opakování s prohlubováním Porozumění a zapamatování může pomoci prohlubování zapamatovávaného na základě předchozích znalostí (např. využití znalostí zeměpisu pro lepší zapamatování si historie)

Příklad: rozpoznání versus vybavování si lidé lépe rozpoznají fotografie bývalých spolužáků než si vybavují jejich jména

Biologické základy paměti Biologické změny v neuronech usnadňují paměť prostřednictvím dlouhodobé potenciace (souvislost s učením), což se děje alespoň dvěma způsoby: opakovaná stimulace na synapsi vede k zesílení synapse schopnost neuronu uvolňovat neurotransmitery je zvýšena nebo snížena

Biologické základy paměti Role hormonů zejména adrenergních (např. tzv. zábleskové vzpomínky –živé a přetrvávající představy spojené s překvapivými nebo emočně silnými událostmi)

Kde jsou vzpomínky lokalizovány? Paměť je distribuována a lokalizována v celém mozku nikoli pouze v kůře amygdala – emoční paměť (strach) bazální ganglia a mozeček – základní paměťové stopy a implicitní paměť hipokampální formace – rozpoznávání, implicitní, explicitní, prostorová paměť, epizodická paměť, deklarativní dlouhodobá, sekvence událostí talamus – utváření nových vzpomínek, prostorová a pracovní paměť kůra – explicitní vzpomínky, epizo dický a sémantický sklad, učení dovednostem, pracovní paměť

Biologie a ztráty paměti Amnézie: narušení paměti (ztráta vzpomínek) po úrazu či traumatu Retrográdní: ztráta starých vzpomínek Anterográdní: nové vzpomínky chybí

Biologie a ztráty paměti Alzheimerova choroba: progresivní zhoršování ztrát paměti (kortex), priming je narušen (učení motor. dovednostem zůstává) Huntingtonova choroba: priming zůstává, učení motorickým dovednostem ne)

Zapomínání: jak rychle zapomínáme Ebbinghaus (1885): učení se bezesmyslnému materiálu (memorováním) zapomínání probíhá nejrychleji bezprostředně po naučení znovunaučení probíhá rychleji než první učení

Proč zapomínáme? Pět hlavních teorií rozklad paměťové stopy interference motivované zapomínání špatné vštípení (zakódování) selhání ve vybavování si Taky vás tak štve, když přijdete do místnosti a zapomenete co jste chtěli?

Pět teorií zapomínání 1. Rozklad paměťové stopy: vzpomínky se s časem rozpadají 2. Interferenční teorie: jedna vzpomínka interferuje s jinou Retroaktivní útlum (nová tlumí přístup ke starší) Proaktivní útlum e Interference (stará narušuje konsolidaci nové)

Retroaktivní a proaktivní útlum

Pět teorií zapomínání 3. Motivované zapomínání: motivace zapomenout nepříjemné, bolestivé nebo zahanbující vzpomínky 4. Špatné vštípení (zakódování) : informace z krátkodobé pamět není úspěšně přenesena do dlouhodobé 5. selhání ve vybavování si: vzpomínku si nelze vybavit (mám to na jazyku…)

Emoční faktory v zapomínání efekty kongruence s náladou (Gordon H. Bower) zapamatovávání emočně kongruentního materiálu podpora vybavování emočním přeladěním

Překonávání problémů se zapomínáním umístění položky v zapamatovávaném materiálu: začátek a konec si pamatujeme lépe amnézie na zdroj informace: zapomínáme původní zdroj – konstruktivně doplníme tak aby bylo věrohodné rozvržení opakování, procvičování: rozdělené opakování je lepší než opakování najednou

Zkreslení paměti Proč zkreslujeme vzpomínky? Potřeba udržet logiku a soudržnost. Potřeba utvářet a konstruovat vzpomínky protože je to efektivní. úsudky, stereotypy, schémata

Kontext a paměť Je to dobré řešení, které překoná to, že většina budov je dnes dobře izolována. Lidský hlas není dost silný.Celá operace závisí na stálém přívodu proudu.Kdyby balónky praskly, úspěch je ohrožen.

Priming - podnícení Petr: „ vypadáš nějak unaveně…“ Honza: „Hm. No, to víš, trávil jsem celé …….. v práci.!

Spolehlivost paměti - otázky právní věrohodnosti dva problémy s věrohodností vzpomínek s právními důsledky (Elisabeth Loftus): očité svědectví- může být zkresleno (nehoda na křižovatce) potlačené vzpomínky vs. konstruované vzpomínky věrohodnost tzv. „obnovených“ vzpomínekm (např. na zneužívání)