1. Aj v Pilátově síni dav. | Já vidím v hněvu jejich plam a slyším křik: | Jej ukřižuj! | A Beránek v tom davu sám.
2. A cítím, že jsem jeden z nich, | já v hluku poznávám svůj hlas, | já křičím s nimi o závod: | Ó ukřižuj ho, zkaz ho, zkaz!
3. Já vidím, jak ho týrá bič, | jak v skráň mu trní vtiskují, | dav bije ho: jsem jeden z nich, | kdo na něj ruce vztahují.
4. Kol kříže zástup kupí se | a pustý rozléhá se smích, | a mně se zdá, | jak sám bych byl | ten posměvač a jeden z nich.
5. Ba, zdá se mi, že sám to jsem, | jenž „Ukřižuj ho,“ volal tam, | že sám jsem se mu posmíval, | sám bičoval, já sám, já sám.
6. Však s lotrem ukřižovaným | když ze srdce bych prosbu vznes, | i já odpověď uslyším: | “Věř, v ráji budeš se mnou dnes!”
7. Ó Lásko, můj tě ztýral hřích, | má tvrdost tebe proklála, | můj ubil tebe hříšný smích, | a tys mne přece objala!