Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Číslo: VY_32_INOVACE_24_19 Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768 Název: Loutkové divadlo Autor: Mgr. Ivana Písařová Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková kultura Předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 8.

Metodický list - anotace: Výukový materiál obsahuje základní informace: o loutkovém divadle, jeho historii, druzích loutek, loutkářích, o českém loutkovém divadle otázky a odpovědi týkající se loutkového divadla.

Je velký lék proti všem civilizačním neduhům“ „Loutkové divadlo Je velký lék proti všem civilizačním neduhům“ ( Rudolf Steiner)

Loutkové divadlo (LD) - historie Nejstarší doklady loutkového divadla jsou známé až z antického Řecka, loutky ale používaly i dřívější kultury, zejména při náboženských a kultovních obřadech. Od raného středověku se stalo loutkové divadlo lidovou zábavou na jarmarcích a městských ulicích. Zvýšený zájem o LD přichází v době baroka. LD bylo zmenšenou kopií velkých divadel. Zájem o velké divadlo tak vedl i k rozšíření loutkových scén. LD hrálo převážně pro dospělé a převažovalo komické ladění. Ústřední typ loutky se prosadil ve všech zemích. Byla to postava známá už z komedií dell´arte (Pierot Harlekýn).

Ústřední typy loutek Každá země má svého hrdinu: Punch a Judy (Anglie) Pulcinella (Itálie) Polichinelle nebo Guignol (Francie) Hanswurst, později Kasperl (Německo) Kašpárek (Čechy) Petruška (Rusko) Karagöz = Černoočko (arabské země., Turecko) Vidušaka (Indie) Semar (Indonésie) atd.

Loutkové divadlo Postava hrála komickou roli a vtipně svými poznámkami doplňovala děj. Je to jediná postava, která hraje v dialogu s publikem, radí se s ním, pře se s ním, ukazuje na problémy a vtipně a pohotově vše komentuje. Ve 20. století se tento veselý hrdina ztrácí a v moderním divadle se neobjevuje vůbec. Od poloviny 19. století přichází krize LD. Na konci 19. a zejména ve 20. století dochází k novému rozvoji loutkových scén. Po 2. sv. válce nastává rozvoj loutkových divadel v podstatě celosvětově (i v USA, Japonsku, Švédsku).

LOUTKA Loutka je figurka člověka nebo zvířete, určená k animaci čili „oživení“. Loutka slouží buď jako hračka, kterou si oživuje dítě samo, anebo ji oživují loutkoherci, například v loutkovém divadle. Druhy loutek: Ovládané shora – marionety Ovládané zdola – maňásky, maroty a javajky Loutky nošené – loutky totemové, přílbové, krosnové a tyčové. Stínové divadlo

Loutkové divadlo v Čechách Počátky lze objevit už v raném středověku. Od poloviny 18. stol. se objevují 1. loutkáři. Loutková představení byla jedinou českou kulturou. Všechny loutky vodil a hlasově doprovázel principál. Život kočovných loutkářů nebyl snadný – v každém počasí, v létě i v zimě, byli stále na cestách, výdělek mnohdy nestačil na samotnou obživu, představení osvětlovaná petrolejkami, doprovázená hudbou z flašinetu. Loutkáři: Matěj Kopecký rodiny – Maiznerova, Finkové, Kaiserové, Kočkovi, Langrové, Dubští a další. Zpočátku se hrávaly jen hry pro dospělé, adaptace známých dramat (Faust, Loupežníci z Chlumu, Oldřich a Božena aj.). Na konci 19. stol. kočovní loutkoherci mizí, vzniká amatérské loutkové divadlo.

Loutkové divadlo ve 20. století Na počátku 20. stol. vznikají u nás 1. stálé loutkové scény: pražská Říše loutek nebo LD umělecké výchovy, Loutkové divadlo feriálních osad v Plzni (Josef Skupa –autor Spejbla a Hurvínka). Ve 30. letech je v naší republice více než 3000 veřejných LD. Po r. 1949 vznikla u nás řada státních LD: Ústřední loutkové divadlo v Praze divadlo Radost v Brně divadlo Drak v Hradci Králové. Zajímavost: na katedře loutkoherectví na pražské DAMU je možné studovat loutkoherectví.

Festivaly Současnou úroveň loutkářských amatérských i profesionálních souborů zachycují festivaly loutkových divadel: Loutkářská Chrudim Skupova Plzeň Mateřinka Liberec Přelet nad loutkářským hnízdem (Praha)

UNIMA Je mezinárodní unie loutkářů, francouzsky Union Internationale de la Marionnette. Tato organizace byla založena 1929 v Praze, kde je její trvalé sídlo. Sdružuje profesionální i amatérské loutkáře různých zemí. Vydává publikace, organizuje mezinárodní loutkářské festivaly, výstavy, odborná sympozia, školení apod.

Loutkové filmy Jsou neodmyslitelnou součástí kinematografie. Tvůrci českého loutkového filmu: Karel Zeman, Břetislav Pojar, Jiří Brdečka, Jan Švankmajer. Jiří Trnka – nejvýznamnějším tvůrcem, klasikem loutkového filmu (Špalíček, Císařův slavík, Staré pověsti české, Sen noci svatojánské, Kybernetická babička, Ruka, Vášeň). Jeho dílo patří dodnes k největším hodnotám světového animovaného filmu.

„Loutka – s tímto slovem se setkáváme snad ve všech řečech světa „Loutka – s tímto slovem se setkáváme snad ve všech řečech světa. Existence loutky, nebo raději její život byl vždy spojen spíše s tvořivostí lidu nežli s oficiálním uměním. Nepřemýšlejme proč a jak asi loutky vznikly, to by byla jiná úvaha, zamysleme se raději, proč dodnes nezanikly a uchovaly si svoje kouzlo. Mluví k nám dodnes svou zvláštní, trochu tajemnou životností.“ (Jiří Trnka)

Otázky Uveď druhy loutek. V Čechách byl hlavním loutkovým hrdinou? Jak se jmenuje nejvýznamnější tvůrce loutkového filmu? Kdo je autorem loutek Spejbla a Hurvínka? Co to je UNIMA? Kde se u nás dá studovat loutkoherectví? V kterém městě se koná amatérský loutkářský festival?

Odpovědi Marioneta, maňásek, javajka, stínové divadlo, přilbová loutka, marota, tyčová loutka a další. V Čechách byl hlavním loutkovým hrdinou Kašpárek. Nejvýznamnějším tvůrcem loutkového filmu u nás je Jiří Trnka. Autorem loutek Spejbla a Hurvínka je Josef Skupa. UNIMA je mezinárodní loutkářská unie, která byla založena v roce 1929 v Praze, kde má sídlo dodnes. Loutkoherectví se dá studovat na DAMU v Praze. Celostátní festival amatérského loutkářství se koná v Chrudimi?

Zdroje a citace Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Jiří Trnka [online]. c2013 [citováno 1. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ji%C5%99%C3%AD_Trnka&oldid=10975433> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Loutkové divadlo [online]. c2013 [citováno 2. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Loutkov%C3%A9_divadlo&oldid=10402433>

Zdroje a citace Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Loutka [online]. c2013 [citováno 12. 01. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Loutka&oldid=10427527> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Josef Skupa [online]. c2013 [citováno 1. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Skupa&oldid=11006411>

Použitá literatura NEZKUSIL, Vladimír. Literární výchova 7: pro 7. až 8. ročník základní školy, pro nižší ročníky víceletého gymnázia, popřípadě pro školy střední. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna, 1997, 207 s. ISBN 80-716-8389-2. BAUER, Alois. Domácí loutkové divadlo. 1. vyd. Olomouc: Rubico. ISBN 80-858-3975-X. ŠTOLL, Karel. Krásy českých loutek ve fotografii. Vyd. 1. V Čáslavi: Studio Press, 2000. ISBN 80-902-3165-9.