Oxidy Oxidy jsou sloučeniny prvků s kyslíkem v různém poměru. Dělí se na: A. bezvodé – neobsahují vodu B. vodnaté – mají vodu ve své struktuře v jedné či více molekulách

Bezvodé oxidy ocelově šedá až černá barva – celistvé odrůdy Krevel (Hematit ) ocelově šedá až černá barva – celistvé odrůdy rezavě červenou až červenou barvu – zrnité až zemité odrůdy vryp třešňově červený, červenohnědý až hnědý; lesk kovový; neštěpný, křehký, těžko tavitelný; neprůhledný horniny, do kterých vniká zbarvuje do červena Výskyt: u nás se těžil mezi Prahou a Plzní (Ejpovice, Mníšek pod Brdy a Nučice). Významná jsou naleziště Švédska, Ukrajiny, Německa, USA a Kanady. Využití: důležitá ruda Fe, výrobu levných barviv, brusivo

Korund tvoří šesterečné krystaly; průhledné odrůdy korundu jsou drahokamy; modrá odrůda je safír, červená rubín; může být i bezbarvý, fialový, žlutý a zelený; zrnitý agregát korundu je smirek bílý vryp, je chemicky odolný Výskyt: v Jizerských horách a na Českomoravské vrchovině, ve světě Indie, Srí Lanka, Austrálie, zrnitá odrůda smirek se nachází na ostrově Naxos v Řecku. Využití: Smirek se používá jako brusný materiál; v klenotnictví se užívají drahokamové odrůdy; od roku 1937 se vyrábí uměle k technickým účelům

rubín safír

Křemen soustavě klencové a šesterečné; lom je rovný až lasturnatý; štěpný je špatně nebo vůbec; rozpouští se jen v HF vryp je vždy bílý, zbarvení je různé od čiré odrůdy (křišťál) až po černé zbarvení (morion) Využití: křemen se používá ve sklářském průmyslu; vzácné odrůdy ve šperkařství

Podle zbarvení má křemen různé názvy: Křišťál bezbarvý, čirý Ametyst fialový Záhněda hnědá až černá Růženín růžový Citrín citronově žlutý - Chalcedon modrošedý

- neprůhledné sytě zbarvené směsi chalcedonu a křemene jsou jaspis a achát jaspis achát

magnetické vlastnosti, kovový leskl a černošedou barvu Magnetit magnetické vlastnosti, kovový leskl a černošedou barvu - vryp černý, krystaluje v soustavě krychlové Výskyt: v malém množství Krušné hory, Kutná Hora, Českomoravská vrchovina, ve světě Ural, Švédsko

nejdůležitější rudou cínu, obsahuje až 78% Sn Cínovec_kasiterit nejdůležitější rudou cínu, obsahuje až 78% Sn krystaluje v soustavě čtverečné; černohnědé až černé barvi; lesk má polokovový Výskyt: u nás se těžil v Krušných horách a Slavkovském lese

je radioaktivní; černý, smolně lesklý, neprůhledný Smolinec_uraninit je radioaktivní; černý, smolně lesklý, neprůhledný (v českém smolinci objevila Marie Curierová – Sklodovská prvek Ra. Výskyt: u Jáchymov, Příbrami a v Dolní Rožínce u Nového Města na Moravě; ve světě JAR, Zairu a ve Francii Využití: paliva jaderných reaktorů, využívá se v lékařství a ve zbrojním průmyslu

B.Vodnaté oxidy Netvoří krystaly, jsou to nerosty beztvaré, vyplňují dutiny v horninách. Opál oxid křemičitý s proměnlivým množstvím vody; usazuje se z roztoků studených i horkých; pěkně zbarvené odrůdy jsou cenné drahokamy Výskyt: nacházejí se v Krumlovsku a na západní Moravě

Využití: při větším výskytu se může těžit jako železná ruda Hnědel_limonit na povrchu nabíhá do pestrých barev; sráží se z vodných roztoků v rašeliništích nebo vzniká zvětráváním jiných železitých rud blízko povrchu země Využití: při větším výskytu se může těžit jako železná ruda

bauxit vznikl tropickým zvětráváním nejdůležitější rudou hliníku; složen z několika nerostů, převažují vodnaté oxidy hliníku; v příměsi se objevují vodnaté oxidy železa, křemíku a kaolinit bauxit vznikl tropickým zvětráváním Výskyt: nejdůležitější evropská ložiska jižní Francie, Maďarsko, Rusko