Minerály Štěpán Pém

Co je to minerál Minerál (nerost) je prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická a která vznikla jako výsledek geologických procesů. V přírodě je známo přes 4900 minerálů a každým rokem bývá objeveno kolem 50 dalších.

Vlastnost minerálů Štěpnost, lom, tvrdost, hustota, barva, vryp, průhlednot, lesk, luminiscence. Minerály projevují řadu vlastností, které využíváme k jejich identifikaci. Zkoušíme-li nějaký minerál, pozorujte nejprve barvu, lesk a celkový vzhled. Potom zkoušejte tvrdost hustotu a vryp. Lom a štěpnost budou patrně dobře viditelné - jinak budete muset minerál rozlomit.

Štěpnost Štěpnost je způsob, jakým se nerost láme podél přesně vymezených ploch nejmenší odolnosti. Tyto plochy leží často mezi vrstvami atomů nebo v jiných místech, kde je atomová vazba nejslabší. Štěpnost je označena jako dokonalá, zřetelná, nezřetelná nebo žádná.

Lom Udeříte-li do nerostu geologickým kladívkem, rozlomí se a zanechá plochy, které jsou hrubé a nerovné. (Plochy štěpnosti jsou obyčejně rovné a přesně týž tvar lze docílit opakovanými údery kladiva.) Většina minerálů se láme i štěpí, ale některé se pouze lámou. Běžnými označeními lomu jsou: nerovný, lasturnatý, hákovitý (zubatý) a tříštnatý.

Tvrdost Tvrdost minerálů je jeho odolnost proti poškrábání. Stupnice tvrdost od 1 (mastek) do 10 (diamant). Nerosty s vyšším číslem Mohsovy stupnice rýpou nerosty s číslem nižším. Minerály lze zkoušet také s předměty denní potřeb: např. minerál škrábnutý mincí bude mít tvrdost nižší než 3,5; čepel nože 5,5; sklo 6; nehet 2,5.

Hustota Hustota minerálu zjistíme porovnáním jeho hmotnosti s hmotností stejného objemu vody. Vyjádřeno číslem: h 2,5, znamená, že tento minerál je dva a půlkrát těžší než voda. Krystal křemene je sice větší než krystal galenitu, avšak váží méně a jeho hustota je nižší. Měří se přesně v g/cm3.

Barva Barva nerostu - při pozorování na denním světle - je nápadným a užitečným určovacím znakem. Ačkoliv pomáhá při identifikaci minerálů s charakteristickými barvami. Mnohé minerály - např. křemen - se vyskytují v různých barvách, kdežto velký počet minerálů je bílých nebo bezbarvých. Vybrané odrůdy křemene ukazují řadu barev, s nimiž se u nerostů setkáváme. Rozlišujeme takzvané idiochromatické, tj. barevné minerály od minerálů alochromatických, tedy zbarvených. Rozlišit  idiochromatické a alochromatické minerály je velmi obtížné, a proto se pro určování používá místo vlastní barvy nerostu barva vrypu.

Vryp Barva nerostného prášku se nazývá vryp. Získáte ji třením vzorku po povrchu neglazurované porcelánové dlaždice. Zkoušíte-li velmi tvrdý nerost, rozmělněte jeho malé množství geologickým kladívkem nebo třete jím o tvrdý povrch. Vryp je lepší diagnostický prostředek než barva, protože je mnohem stálejší.

Průhlednost Průhlednost vypovídá o způsobu, jakým světlo proniká nerostem. Závisí to na vzájemné vazbě atomů v nerostu. Minerál, který umožňuje vidět předměty skrz něj, je průhledný. Jestliže světlo proniká, ale předmět není vidět dostatečně jasně, pak je minerál průsvitný. Jestliže světlo nerostem neproniká, a to ani jeho tenkým řezem, je minerál opakní.

Lesk Lesk vyjadřuje způsob odrazu od povrchu nerostu a pozná jej snadno i laik. Typ a intenzita lesku se různí podle povahy nerostného povrchu a podle množství absorbovaného světla. Rozlišuje se u nich slabší skelný lesk, silný diamantový lesk nebo mastný lesk a lesk polokovový, který se objevuje na krystalech téměř kovových, ovšem stále ještě průsvitných. Kovově lesklé nerosty jsou zcela neprůhledné (opakní) a jejich krystalové plochy se často silně zrcadlí.

Luminace Jako luminiscenci označujeme světélkování, které může vycházet z krystalů. Je-li toto světélkovaní vyvoláno ultrafialovými paprsky, mluvíme o fluorescenci. Také tento typický jev slouží jako rozlišovací znak a je využíván při těžbě scheelitu.