HOSPODÁŘSKÉ DĚJINY 5HD200 CVIČENÍ X.

Čínská republika 1911 pád dynastie Čching od r. 1912 Kuomintang - Sunjatsen 1921 Komunistická strana Číny období spolupráce do r. 1925 1931 válka s Japonskem 1937 frontální útok na Čínu 1946 občanská válka – Čankajšek vs Mao Ce-tung 1.října 1949 vylhálšena Čínská lidová republika

Čínská lidová republika Mao Ce-tung (1893-1976)

Čínská lidová republika Výchozí podmínky: Zaostalá agrární země Primitivní technika Průmysl – těžební, potravinářský, textilní Rozhodující zahraniční kapitál Změna v poměru sil Z vs V

Čínská lidová republika 1952 Generální linie na přechodné období k socialismu – první pětiletý plán 53-57 pozemková reforma změny vlastnické struktury centralizace moci ovládnutí zahraničního obchodu preference těžkého průmyslu kolektivizace (korekce 1956), industrializace Do r. 1957 celkem slušný vývoj 1951 obchodní embargo uvalené USA

Čínská lidová republika 1958 – změna generální linie výstavby socialismu Velký skok vpřed (1958-1960) Politika úprav (1961-1965) Velká proletářská kulturní revoluce (1966-1969) Překonávání chaosu a stabilizace (1970-1978)

Čínská lidová republika Velký skok vpřed (1958-1960) snaha o maximalizaci růstu – zemědělství, hutnictví zakládání komun (i desítky tisíc lidí) včleněna i zemědělská družstva – přechod na státní vlastnictví mobilizace pracujících rovnostářské rozdělování příjmů, společné stravování, bezplatné zboží dezorganizace zemědělství, zásobovací potíže 20-30 milionů obětí hladomoru neúspěch i v hutnictví 1960 – roztržka se SSSR (monocentrismus vs. polycentrismus)

Čínská lidová republika Období úprav (1961-1965) obnova řízení z centra oživení peněžních vztahů i tržních sil reorganizace komun – rozdrobení zemědělského úseku rolníci mohou své výrobky po splnění dodávek sami prodávat povolena vedlejší řemeslná činnot 1963-65 obnovena dynamika růstu, Čína se dostává na úroveň 1957 růst je komplikován populačním růstem

Čínská lidová republika Velká proletářská kulturní revoluce (1966-1969) důsledkem mocenských bojů v KS akce fanatických „rudých gard“ odstraněna část aparátu KS, hospodářských vedoucích, regionálních, kulturních činitelů intelektuálové na převýchovu v zemědělství duchovní obroda přednost před hospodářským růstem ničení kulturních památek rozpad státních, stranických orgánů. Sílící odpor obyvatelstva vedl k revizi

Čínská lidová republika Překonání chaosu a stabilizace (1970-1978) propojení centralizace s tržními prvky, 2 národohospodářské systémy centralizovaný – vojenský průmysl, velké podniky, hlavní zemědělské produkty, zahraniční obchod, ústřední doprava, spoje, finanční soustava, věda a výzkum, VŠ decentralizovaný – hospodářství místního významu, venkovský průmysl zajištění soběstačnosti regionů. ztráty místních podniků kompenzovány, zisk si mohly ponechat – vznik nových elit, komunistických manažerů. nadále rovnostářství brzdí růst obrat v populační politice Pět let po smrti Maa kritika Velkého skoku a KR

Čínská lidová republika 1978 – Reformní křídlo Teng Siao-pching (1904-1997) budování socialismu s čínskými rysy program čtyř modernizací – průmysl, zem., věda a technika, armáda období hospodářských reforem 1982 ústava – státní a družstevní sektor, doplňkem individuální hospodářství vstup zahraničního kapitálu 80. leta růst o 10% v zemědělství přechod na individuální hospodaření, rolníkům pronajímána půda 1984 vlivem decentralizace roste i průmysl. Vedení závodů široké kom.

Čínská lidová republika zvláštní hospodářské zóny otevřená přístavní města a pobřežní provincie daňové, celní úlevy podniky s čínskou i zahraniční účastí 80% zahr. kapitálu do zvláštních zón a otevřených pobřežních provincií 1988-90 přehřátí a útlum reforem, ale jen na chvíli 1992 prohlášení o souladu tržního systému se socialismem Problémy: inflační rizika, deficit energetických zdrojů, sociální, dopravní problémy, přelidněnost. Zvyšování regionálních rozdílů, korupce

HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ V JAPONSKU PO 2. SV. VÁLCE demokratické reformy pod patronací USA konec feudalismu občanská práva, vznik odborů pozemková reforma zákaz budování armády (do r.1954) prudká inflace až do r. 1949 poválečná obnova do r. 1954 rychlá industrializace 1951-1970 růst průmyslové výrobý o 16% ročně investiční aktivita, vysoká efektivita investic delší pracovní doba, pracovitost, příliv pracovníků z vesnic, nízké armádní výdaje, zahraniční kapitál největší kupující patentů a licencí na světě válka v Koreji (50-53), Vietnamu (66-73)

Japonsko Struktura průmyslu Zemědělský výroba roste podíl strojírenství, chemické výroby důraz na podporu nových vědecky náročných, ale energeticky a materiálově úsporných odvětví. například výroba oceli – z 8 na 111 tun (1950-1980) automobilový průmysl – v r. 1970 3,1 milionu osobních aut, později překonali i USA, v r. 1990 již 9,9 milionu. (USA 6,6 – SRN 4,6) hodinky, fotoaparáty, televizory a další spotřební elektronika Zemědělský výroba výroba roste, ale podíl pracovníků klesá v 60. dosahuje v hlavních potravinách soběstačnosti Po válce demonopolizace (rozbití „zaibacu“, později koncentrace výroby duální struktura průmyslu hospodářský zázrak kulminuje na začátku 70. let Do konce 80. let největší vývozce kapitálu na světě

MATERIÁLY K SAMOSTUDIU Teng Siao-Pching a reformy čínské ekonomiky (Antologie textů k HD s. 265-268)