Záření γ je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích. Záření γ

Vznik záření γ Záření γ často vzniká spolu s α či β zářením při radioaktivním rozpadu jader. Když jádro vyzáří částici α nebo β, nové jádro může být v excitovaném stavu. Do nižšího energetického stavu může přejít vyzářením fotonu γ záření podobně jako elektron v obalu atomu vyzářením UV záření. Příkladem může být β rozpad kobaltu (60 60 Co) na nikl (60 60 Ni), při kterém v prvním stupni nejprve jádro kobaltu vyšle částici β (tedy elektron e-) a elektronové antineutrino se přemění na jádro niklu v excitovaném stavu. Potom se nově vzniklé excitované jádro zbaví přebytečné energie vyzářením záření γ.

Historie Záření γ objevil francouzský chemik a fyzik Paul Ulrich Villard roku 1900 při studiu uranu. Pomocí aparatury, kterou si sám sestavil, pozoroval, že není ohýbáno magnetickým polem. Zpočátku se myslelo, že záření γ je částicové povahy stejně jako α a β. Britský fyzik William Henry Bragg roku 1910 ukázal jeho vlnový charakter tím, že ionizuje plyn obdobně rentgenovému záření. V r Ernest Rutherford a Edward Andrade dokázali změřením jeho vlnové délky pomocí rentgenové krystalografie, že záření γ je druh elektromagnetického záření. Pojmenování „záření gama“ zavedl Ernest Rutherford jako obdobu α a β záření.

Stínění Na pohlcení záření γ je třeba velké masy materiálu. Vhodnější jsou materiály s vyšším protonovým číslem a s vysokou hustotou. Čím energetičtější je záření, tím tlustší stínění je zapotřebí. Schopnost materiálu pohlcovat záření zpravidla vyjadřujeme polotloušťkou materiálu, tj. tloušťkou, po jejímž průchodu se původní intenzita záření sníží na polovinu. Například záření γ, jehož intenzitu 1 cm olova zredukuje na 50 %, bude mít poloviční intenzitu také po průchodu 6 cm betonu.

Použití Vysokoenergetická povaha záření γ z něj činí účinný prostředek hubení bakterií, čehož se využívá například při sterilizaci lékařských nástrojů nebo při ošetřování potravin, zejména masa a zeleniny, aby déle zůstalo čerstvé. Přestože může samo způsobovat rakovinu, používá se při jejím léčení. Přístroj gama nůž využívá několika paprsků záření zaměřených na místo nádoru, aby zničil zhoubným bujením zasažené buňky. V ostatních místech prochází jen jeden paprsek, a proto jsou zdravé buňky méně poškozené a přežijí. Využívá se také v nukleárním lékařství pro diagnostické účely. Využívá se několika radioizotopů emitujících záření, jeden z nich je technetium - 99m.

Zajímavost Dne byly uveřejněny výsledky bádání, které naznačují, že je možné, aby černé díry byly supervýkonnými urychlovači částic. Američtí a australští astrofyzici se tak pokoušejí vysvětlit vznik záření γ vycházejícího z centra naší galaxie. γ γ záření vycházející z černé díry

Zajímavost 19. března 2008 zaznamenala družice Swift v souhvězdí Pastýře velmi jasný γ záblesk, jehož dosvit měl v maximu podle odhadu 5 až 6 magnitud, takže byl teoreticky viditelný pouhým okem. Záblesk s označením GRB B dorazil k Zemi ze vzdálenosti 7,5 miliard světelných let. Událost se tudíž odehrála v době, kdy naše sluneční soustava ještě neexistovala. γ záblesk

Paul Ulrich Villard William Henry Bragg Ernest Rutherford Obrázky vědců

Obrázky záření γ

Odkazy Článek – Wikipedia Článek – Wikipedia Článek - iDnes Článek - iDnes Článek - Gnosis9 Článek - Gnosis9 1. obrázek 1. obrázek 2. obrázek 2. obrázek 3. obrázek 3. obrázek 4. obrázek 4. obrázek 5. obrázek 5. obrázek 6. obrázek 6. obrázek 7. obrázek 7. obrázek 8. obrázek 8. obrázek 9. obrázek 9. obrázek