Expresionismus Expresionismus - evropský umělecký směr. Vznikl jako protiklad impresionismu a naturalismu tzn. odmítl umění zobrazující skutečnost i umění snažící zprostředkovat skutečnost pomocí dojmů. Význam: avantgardní umělecký směr z počátku 20. století zdůrazňující subjektivní výrazovou složku
Charakteristika zaměření na vnitřní psychické stavy vyjádření vlastních prožitků Vyjádřit vlastní pocity bez ohledu na jakékoli konvence. projevuje se deformací barev a tvarů. vztah k věčnosti Deformace reality
Historie Vývoj expresionismu započal kolem roku 1880, jeho popularita začala stoupat během a především po první světové válce, kdy se rozvíjel především v Německu. Zde totiž nastaly pro rozvoj tohoto hnutí mimořádně příznivé podmínky, Německo se jako poražená země potýkala nejen s finanční, ale i psychickou krizí, kterou mohl expresionismus velmi dobře vystihovat. Největší rozmach tohoto hnutí nastal mezi léty 1910 - 1920, proto toto desetiletí bývá nazýváno expresionistickým.
Architektura prosadil pouze v Německu a to pouze ve 20. V architektuře se expresionismus prosadil pouze v Německu a to pouze ve 20. letech 20. století, lze říci, že v architektuře byli průkopníky používání kombinací skla, kovů a betonu.
Hudba Světoví hudební skladatelé Alban Berg - Rakušan Hudba ovlivněná expresionismem byla populární především v Rakousku a Německu, skladatelé odmítali tradiční hudební prostředky a snažili se je nahrazovat novými. Světoví hudební skladatelé Alban Berg - Rakušan Ernst Křenek - Rakušan Arnold Schönberg - Rakušan Alois Hába - Čech Paul Hindemith - Němec Alexandr Nikolajevič Skrjabin - Rus Béla Bartók - Maďar
Konec