Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/04.0002 Anglicky v odborných předmětech "Support of teaching technical subjects in English“ Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/04.0002 je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

MAKROEKONOMICKÁ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA – FISKÁLNÍ

Fiskální politika využití veřejných financí (státního rozpočtu) k makroekonomické stabilizaci. Základní cíl: stabilizace tempa ekonomického růstu a míry zaměstnanosti Další cíle: nízká a stabilní inflace, vyrovnaná platební bilance apod. Hlavní nástroj: státní rozpočet (fiskální operace na jeho výdajové i příjmové straně) Nositel (subjekt) FP: vláda

Rozpočtová politika Procesy probíhající v rámci veřejné rozpočtové soustavy, realizované vládou na různých úrovních veřejné správy. Jejím cílem je vytvořit finanční prostředky ve výši dostatečné k pokrytí veřejných výdajů, provádí ji Ministerstvo financí.

Opatření fiskální politiky automatické (vestavěné) stabilizátory = dlouhodobá opatření, která po zavedení působí automaticky, nevyžadují další zásahy státu systém sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti (mandatorní výdaje),progresivní důchodové zdanění, transferové platby (např. podpora v nezaměstnanosti) diskreční opatření = jednorázová opatření, která vyžadují zvláštní vládní intervenci a vyznačují se časovými zpožděními změna daňových sazeb a zavedení nových daní, změna ve výši jednotlivých vládních výdajů, změna struktury vládních výdajů

Typy fiskální politiky Podstatou FP je regulace peněžních vztahů státu s ostatními ekonomickými subjekty s cílem stabilizace makroekonomického vývoje a zaměstnanosti. EXPANZIVNÍ FISKÁLNÍ POLITIKA RESTRIKTIVNÍ FISKÁLNÍ POLITIKA

Expanzivní fiskální politika přímé nástroje – zvýšení vládních výdajů (G) vede k růstu agregátní poptávky nepřímé nástroje – snížení daní (TA) povede ke zvýšení spotřeby a investic soukromého sektoru

Restriktivní fiskální politika přímé nástroje – snížení vládních (G) výdajů vede k poklesu agregátní poptávky nepřímé nástroje – zvýšení daní (TA) povede k snížení spotřeby a investic soukromého sektoru Důsledkem jak fiskální expanze, tak fiskální restrikce je finanční nerovnováha – v případě expanze rozpočtový deficit, v případě restrikce rozpočtový přebytek. Rozpočtová nerovnováha je cenou za fiskální stabilizaci.

Otázky Pokud vláda přijme opatření, které zkrátí dobu odpisování dlouhodobého majetku, půjde o expanzivní nebo restriktivní fiskální politiku? Státní rozpočet ČR je plánován jako přebytkový, vyrovnaný nebo schodkový? Jakou má státní rozpočet podobu(vyhláška,nařízení,zákon) a na jaké časové období je sestavován?

Použitá literatura HAMERNÍKOVÁ, B. a KUBÁTOVÁ, K.: Veřejné finance – učebnice, Eurolex Bohemia, Praha , 2000 HOLMAN, Robert: Ekonomie, 4. vydání, Praha: C.H. Beck 2005, ISBN 80- 7179-891-6 KASAN, Jan, ŽÁK, Milan: Hospodářská politika A, Praha, VŠE, 1992 KLIKOVÁ, Christiana, KOTKLÁN, Igor: Hospodářská politika, Ostrava, Institut vzdělávání SOCRATES, s.r.o., 2006, ISBN: 808657204 SLANÝ, Antonín a kolektiv: Makroekonomická analýza a hospodářská politika, Praha, C. H. Beck, 2003, ISBN: 8071797383 VOSTROVSKÁ, Zdena, VORLÍČEK, Jan: Úvod do hospodářské a sociální politiky, Praha, VŠE, 2005 ŽÁK, Milan, NĚMCOVÁ, Ingeborg: Hospodářská politika I., Praha, VŠE 1998

Slovníček Fiskální politika, veřejné finance, tempo ekonomického růstu, míra zaměstnanosti, nízká inflace, vyrovnaná platební bilance, státní rozpočet, Ministerstvo financí, vestavěné stabilizátory, diskreční opatření, daně, daňové sazby, vládní výdaje, expanzivní fiskální politika, restriktivní fiskální politika, agregátní poptávka, spotřeba, soukromý sektor.