Romantismus v literatuře 1. polovina 19. století

Romantismus Zásluhou Velké francouzské revoluce se rozšířily představy o takovém uspořádání společnosti, které by odstranilo nespravedlivé zvýhodňování příslušníků šlechty a církve. Ale naděje na jejich brzké uskutečnění pohasly. Mnozí myslitelé a umělci propadli pocitům zklamání a smutku; svůj život začali chápat jako naprostý protiklad svých ideálů.

Vyjádření romantických autorů Před skutečností autoři unikají do těch období minulosti, která podle jejich názoru přála svobodě člověka. Autoři hledají oporu v přírodě. Velký význam je připisován ústní lidové slovesnosti (?) Mnozí spisovatelé sbírají a vydávají pohádky, pověsti, lidové písně a říkadla… Hrdiny umělecký děl se stávají psanci, vězňové či poutníci.

Romantický hrdina Hrdinové romantických literárních děl se bouří proti společnosti a nechtějí se podřídit zákonům a svému pokryteckému okolí. Stávají se proto vyděděnci, zbojníky, vězni, žebráky, tuláky, poutníky nebo již stojí na okraji společnosti. Nebo jsou to lidé odlišující se od svého okolí zjevem (např. tělesným postižením). Hrdinové se obrací do svého nitra a většinou končí tragicky. Často také prožívají osudovou lásku, ale protože milují buď vysněný ideál, nebo již zadanou ženu, musí jejich láska skončit nešťastně. Romantický autor svůj život žije stejně dramaticky jako hrdina jeho příběhů.

Evropští představitelé romantismu Angličan George Gordon Byron: „Childe Haroldova pouť“ – moderní epos; hrdina putuje po Evropě, obdivuje přírodu, připomíná si slavnou minulost. Němci: bratři Grimmové - pohádkáři Francouzi: Alexandr Dumas „Tři mušketýři“ a Viktor Hugo „Chrám Matky Boží v Paříži“ Rusové: Michal Jurjevič Lermontov a Alexandr Sergejevič Puškin

Alexandr Sergejevič Puškin Žil v letech 1799 – 1837. Jeho dílo patří k vrcholům ruské literatury. Kvůli svým názorům musel odejít do vyhnanství a svůj život strávil pod policejním dozorem. Zemřel ve vyprovokovaném souboji. Psal drobné lyrické básně i rozsáhlejší veršovanou prózu, historická díla i dramata.

Evžen Oněgin Nejznámější práce – veršovaný román Hlavní hrdina je nadaný, okouzlující člověk, který si zahrává s city lidí, kteří mu jsou blízcí. Vzbudí lásku k dívce Taťáně, sám ji však neopětuje. Přítele Lenského dožene k souboji, v němž ho zastřelí. Když se po letech vrací z ciziny, zamiluje se – tentokrát upřímně – do Taťány – ta jej však odmítá. Tím pro Oněgina hasne poslední naděje, že někdy najde smysl života. Definitivně se stává „zbytečným člověkem“.

Epitaf, veršovaný nápis na hrob. Ukázky díla A. S. Puškina Můj portrét Krátce charakterizujte autora na základě informací, které o něm máme. Pokuste se svoji podobu nebo některou vaši vlastnost vyjádřit ve verších. Nápis na stěně špitálu Je studentova nemoc vážná či nikoliv? Bryčka života Kdo je vozkou v bryčce života? Která období života zachycují jednotlivé etapy jízdy? Verš „Ač bryčka těžký náklad mívá“ – co znamená? Určete druh rýmu v první sloce Epitaf Epitaf, veršovaný nápis na hrob.

ZÁPIS: Romantismus v literatuře (1. pol. 19. století) Autoři unikají do těch období minulosti, která podle jejich názoru přála svobodě člověka, hledají oporu v přírodě. Hrdinové: psanci, vězňové či poutníci. Tématem – nenaplněná láska Velký význam – ÚLS Alexandr Sergejevič Puškin (1799 – 1837) Jeho dílo patří k vrcholům ruské literatury. Kvůli svým názorům musel odejít do vyhnanství a svůj život strávil pod policejním dozorem. Zemřel ve vyprovokovaném souboji. Psal drobné lyrické básně i rozsáhlejší veršovanou prózu, historická díla i dramata – Evžen Oněgin (román ve verších), Piková dáma (próza), Slavík a růže (lyrika)

Zdroje: Puškin, obrázek on-line: 484px-AleksandrPushkin.jpg, http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:AleksandrPushkin.jpg Soukal, J.: Literární výchova pro 2. stupeň ZŠ… SPN, Praha 2002. Soukal, J.: Literární výchova pro 8. ročník ZŠ… SPN, Praha 1996. Soukal, J.: Metodická příručka k čítankám. SPN, Praha 1999.