VOLEBNÍ SYSTÉMY

VOLEBNÍ SYSTÉM je to konkrétní způsob, jakým se ve volbách určuje obsazení jednotlivých funkcí, jež jsou voleny, na základě hlasů voličů podle způsobu jakým jsou získaným hlasům přidělovány mandáty, se volební systémy dělí na: Většinový (majoritní) volební systém Poměrný (proporční) volební systém Smíšený systém

VĚTŠINOVÝ V. S. zvolen je pouze jediný kandidát, který získal v daném volebním obvodu nejvíce hlasů dělí se na: jednokolový systém (systém relativní většiny) dvoukolový systém

JEDNOKOLOVÝ SYSTÉM vítězí kandidát s největším počtem hlasů bez ohledu na získané procento hlasů negativem tohoto systému je vysoký počet propadlých hlasů

DVOUKOLOVÝ SYSTÉM 1. kolo: vítězem se může stát pouze kandidát, který získá nadpoloviční počet hlasů, pokud se tak nestane následuje 2. kolo 2. kolo: vstupují do něj dva kandidáti, kteří získali v 1. kole největší počet hlasů, vítězem se stává kandidát, který získá více než 50 % hlasů

VÝHODY snižuje rozpady stran napomáhá k utvoření většinové, akceschopné, stabilní vlády vláda tvořena pouze 1 stranou vede k politice reálných slibů (nelze se odvolávat na koaliční kompromis) stabilní, jasně viditelná opozice jednoduchost zlikvidování extrémistických stran

NEVÝHODY deformuje volební výsledky (neodpovídá mínění voličů ve volbách) zvýhodňuje velké strany může vyhrát i strana s menším počtem reálných hlasů vysoké procento propadlých hlasů psychologický tlak na voliče (musí hlasovat strategicky, aby nedošlo k propadnutí jeho hlasu) možná manipulace s hranicemi volebních obvodů s cílem zvýhodnit kandidáta

POMĚRNÝ V. S. kandidáti či strany získávají počet mandátů či křesel v poměru, který se blíží poměru počtů hlasů získaných od voličů v poměrném systému neexistují žádné jednomandátové volební obvody, pouze vícemandátové

VÝHODY nedeformuje názor občanů vyslovený ve volbách – více odpovídá názorové struktuře voličů zajišťuje zastoupení menšin není psychologický tlak na voliče méně propadlých hlasů včas zohlední nové trendy a potřeby společnosti, a tím i zachytí jinak možný růst extrémních nálad ve společnosti

NEVÝHODY složitost napomáhá rozdělování stran, podporuje vícestranický systém vede k utváření koaličních vlád snižuje efektivitu vlád a jejich odpovědnost nevede k politice reálných slibů někdy lze těžce rozlišit opozici nezáleží na osobní kvalitě kandidáta, ale na jeho stranické příslušnosti (u stranických systémů)

SMÍŠENÉ V. S. část mandátů je obsazována na základě většinového volebního systému, část na základě poměrného volebního systému

VOLEBNÍ SYSTÉMY V ČR Parlament ČR – dvě komory Poslanecká sněmovna - poměrný volební systém Senát - většinový princip Volby vyhlašuje prezident republiky, potřebuje spolupodpis předsedy vlády Právo volit má každý občan ČR, který nejpozději 2. Den voleb dosáhl 18 let věku

VOLBY DO SNĚMOVNY volby probíhají ve volebních krajích, tj. na území stávajících krajů a hl.m. Prahy tři dny před volbami jsou dodány voličům hlasovací lístky – kandidátní listiny všech stran HLASOVÁNÍ: Po prokázání své totožnosti ve volební místnosti volič hlasuje osobně V prostoru pro úpravu hlasovacích lístků vybere jednu kandidátku Může zakroužkovat 4 kandidáty – preferující osobnosti

VOLBY DO SENÁTU většinový princip, volby probíhají v 81 obvodech v každém obvodě se volí 1 kandidát – musí získat nadpoloviční většinu platných hlasů pokud nikdo nezíská nadpoloviční počet hlasů – 6. den se koná další kolo do druhého kola postupují první 2 kandidáti – vyhrává kandidát s většinou hlasů senátoři jsou voleni na 6 let (každé 2 roky se konají volby v 1/3 obvodů)

Zdroje www.gis.zcu.cz www.e-polis.cz http://cs.wikipedia.org http://www.czech.cz http://www.senat.cz Ottova encyklopedie