Fórum 50 %, o.s. Usiluje o společnost s vyrovnaným zastoupením mužů a žen ve veřejném životě

Hlavní aktivity Fóra 50 % podpora žen ve vstupu do politiky – princip nadstranickosti získávání informací - studie, statistiky, analýzy, VVM vzdělávání političek a aspirantek do politiky koordinace (nadstranické) platformy političek “Česká prezidentka” osvěta veřejnosti - kulaté stoly, veřejné diskuze, kampaně spolupráce s dalšími “ženskými” organizacemi (Česká ženská lobby) webové stránky - spolupráce s médii, aby se téma dostalo k široké veřejnosti a zároveň je vychovává k vyšší genderové senzitivitě lobbing v politických stranách za systémové změny, které povedou k vyrovnanějšímu zastoupení žen ve volených orgánech

Postavení žen v české politice ne Postavení žen v české politice nejvýznamnější rozhodovací orgány Poslanecká sněmovna PČR - ze 200 poslanců 33 žen, 16,5 % Senát PČR – ze 81 senátorů 14 žen, tj. 17,3 % (z 13,5 % před volbami 2008) Vláda ČR - v 18 členné vládě - 2 ženy, tj. 11 % žen Vedení krajů – z 13 hejtmanů jsou 2 ženy (0 žen do voleb 2008) Rozpočtový výbor PSP ČR – 1 žena z 22 poslanců, t.j. 4,5 % (v letech jedna žena, M. Němcová (ODS), předtím 0 žen)

Komunální a krajská politika Zastupitelstva krajů: 119 žen z 675 celkem zastupitelů/lek t.j., 17,6 % (z 15 % před volbami 2008) Zastupitelstva obcí: 26,3 % žen, měst 23,3 %, statutárních měst 19,5 % (čím větší město a vyšší rozpočet, tím méně žen) Starostové / starostky měst a obcí: žen z celkem obcí, t.j. 18 % Primátoři / primátorky: 3 z 24 statutárních měst, t.j. 12,5 %

Porovnání se světem podle Meziparlamentní unie ( Skandinávie 40,0 % Americké kontinenty20,6 % Evropa včetně Skandinávie19,2 % Evropa bez Skandinávie 17,3 % Afrika 17,0 % Asie16,4 % Česká republika15,0 % Pacifik12,1 % Arabské státy 8,2 %

Porovnání v rámci EU EP 31 % žen (delegace ČR 21 % žen) EK 33 % žen průměr národních parlamentů členských států EU 24 % žen EU nemá žádné závazné nástroje ke zvýšení politické reprezentace žen (dokument Road Map for Equality ) v rámci EU jsou velké rozdíly- nejnižší zastoupení mají Portugalsko 9 %, Malta 9 %, Maďarsko 11%, Irsko 13% nejvyšší zastoupení má Švédsko 46 %, Finsko 42 %, Dánsko 38 %, Holandsko 40 %, Německo 36 % Norsko - legislativa o rovnosti žen a mužů ve správních radách velkých podniků a firem

Proč by měly být ženy v politice ? kvalitativní argument: ženy tvoří více než 50 % obyvatelstva ČR, EU i světa přesto nejsou ve volených funkcích zastoupeny adekvátně kvalitativní argument: ženy mají jiné životní zkušenosti, jiné priority, jiný pohled na věc, který pak zákonitě není v politice zohledněn je v zájmu vyspělé demokracie a legitimity politických stran zvyšovat podíl žen na rozhodování, politické strany hrají roli tzv.“gate keepers” závazky na úrovni OSN, EU a ČR, které je náš stát povinnen dodržovat např. (Pekingská akční platforma, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen, Road map for Equality EK, Priority a postupy vlády ČR při prosazování rovnosti žen a mužů)

Příčiny nízkého počtu žen v politice Individuální bariéry - přetrvávající patriarchální model rodiny, odlišná hodnocení žen a mužů, odlišné pojetí moci Společenské bariéry - přetrvává tradiční pojetí rolí žen a mužů, ženy se v menší míře zajímají o politiku, chybí ženské vzory, odlišná výchova dívek / chlapců Institucionální bariéry - mechanismus fungování politických stran, volební systém, způsob nominace kandidátů/tek, neexistence pozitivních opatření

Ženy v českých politických stranách Na základní úrovni členů/nek stran je počet žen poměrně vysoký % žen (členek strany) Se zvyšující se pozicí ve straně se počet žen snižuje, „skleněný strop“, ženy se jen obtížně prosazují do nejužšího vedení stran Na nejvyšších stranických postech – ve vedení stran je žen méně než 10 % Výsledek – ženy mají minimální možnost ovlivňovat důležitá rozhodnutí ve stranách např. sestavování kandidátek, přijímání pozitivních opatření, financování ženských frakcí

Složení kandidátek před podzimními krajskými volbami: podle politických stran

Zhodnocení výsledků krajských voleb 2008: podle politických stran

Co na to říkají voliči/čky ?

Afirmativní akce - pozitivní opatření Existují metody, které mohou nerovnováhu ve prospěch mužů odstranit – říkáme jim pozitivní opatření Nejčastěji užívaným typem pozitivních opatření jsou kvóty Kvóty: –mohou být nařízeny zákonem nebo zakotveny v ústavě, tzv. formální kvóty –nejčastěji využívané jsou kvóty dobrovolné neboli vnitrostranické, ty zavedla v ČR před parlamentními volbami 2006 strana Zelených, KSČM formou doporučení –kvóty mohou být i genderově neutrální např. parita – na kandidátní listině nesmí počet zástupců jednoho pohlaví klesnout pod 40 % a naopak převýšit 60 % –pro kvóty mluví i argument, že z 20 zemí světa, které překrořily hranici 30 % (zastoupení žen v národních parlamentech) 13 uplatňuje kvóty

Děkuji za pozornost Lenka Bennerová