Rostlinná pletiva Biologie 1. ročník.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Lukáš Petr 5. A Stonek.
Advertisements

ROSTLINNÁ PLETIVA ŠÁRKA VOPĚNKOVÁ 2012.
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Pletiva vodivá.
Gymnázium a obchodní akademie Chodov
Primární krycí pletiva
Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
HISTOLOGIE A ROSTLINNÁ PLETIVA
VODIVÁ PLETIVA VY_32_INOVACE_3.1.Bi1.02/Li VY_32_INOVACE_3.1.Bi1.01/Li
Anatomie II a morfologie rostlin
Název Rostlinná buňka Předmět, ročník Biologie, 1. ročník
stélka - tělo nižších rostlin, není tvořeno pletivy kormus - členěné tělo vyšších rostlin.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Rostlinná pletiva.
Autor: Mgr. Kateřina Žáková Určení: Kvinta, I.G, 1.SOŠ
Gymnázium a obchodní akademie Chodov
Biologie rostlin úvod.
STONEK.
Pletiva cévnatých rostlin
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
ROSTLINNÁ PLETIVA.
Soustavy pletiv Pletiva – skupiny buněk stejného tvaru, funkce.
Modul: Klasifikace rostlinných pletiv podle tloušťky buněčné stěny
ROSTLINNÁ PLETIVA Krytosemenné rostliny mají na povrchu těla KRYCÍ PLETIVA = ty chrání vnitřek rostliny před vysycháním U nadzemních částí rostliny krycí.
HISTOLOGIE = nauka o rostlinných pletivech HISTOLOGIE = nauka o rostlinných pletivech PLETIVO = soubor buněk stejného tvaru, stavby a funkce.
Biologie rostlin.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Rostliny.
ROSTLINNÁ PLETIVA.
AUTOR: Ing. Helena Zapletalová
Aktivita č. 4: Biologie pod mikroskopem
Test: Pletiva a orgány cévnatých rostlin
Název Vegetativní orgány rostlin - Kořen Předmět, ročník
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
VODIVÁ PLETIVA.
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Ukázky borky.
Život rostliny Lenka Kraváčková.
ANATOMIE A MORFOLOGIE ROSTLIN
rostlinné orgány složeny z vyskytují se u rozdělení: vegetativní
Uspořádání rostlinného těla
Kořen (radix) VY_32_INOVACE_3.1.Bi1.03/Li
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
PLETIVA VY_52_INOVACE_B1 – 31 AUTOR: Mgr. Iveta Bartošová
Kořen Biologie 1. ročník.
STONEK.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Základy anatomie rostlin 1. díl (kořen – stonek)
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Rostlinná pletiva – I. část Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/6 Šablona: III/2.
Kořen  Spolu se stonkem a listy tvoří vegetativní rostlinné orgány  Nižší rostliny = ozn. rhizoidy, vyšší rostliny (kapraďorosty a dál) = kořeny.
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Rostlinná pletiva – II. část Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/7 Šablona: III/2.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Portál eVIM ROSTLINNÁ PLETIVA.
KOŘEN Biologie, 2. ročník, Botanika. Obecná charakteristika kořen patří mezi tzv. vegetativní orgány společně se stonkem a listem pravý kořen se poprvé.
Šablona Identifikátor školy: Jméno autora: Ivana KašpárkováDatum vytvoření: Vzdělávací obor, téma: Přírodovědná praktika, rostlinná.
Trvalá pletiva. Rostlinná pletiva (dělení) Podle schopnosti dělení rozlišujeme: Meristematická (dělivá) – umožňují růst Trvalá – vznikají činností dělivých.
Stavba rostlinného těla KOŘEN.
STONEK ROSTLINY.
Diana Šťastná Gymnázium Židlochovice Oktáva, cvičení z biologie
Biologie, 2. ročník, Botanika
VY_32_INOVACE_09_Rostlinná pletiva – 2. část
Anatomie rostlinných orgánů
Histologie – Trvalá pletiva rostlin
Vegetativní rostlinné orgány
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
STÉLKA předchůdce pletiv a orgánů chromista, rostliny, houby
Rostlinná pletiva buňky stejného tvaru k plnění určité funkce
Pletiva a tkáně Petra Jůzlová.
A B C a c b 2.1 Cévy a sítkovice
Vegetativní orgány kořen.
Transkript prezentace:

Rostlinná pletiva Biologie 1. ročník

Pletiva jsou soubory buněk rozdělují se vykonávají stejné funkce mají přibližně stejný tvar a velikost rozdělují se podle tloušťky buněčné stěny a mezibuněčných prostor parenchym, mezenchym, aerenchym prozenchym kolenchym, sklerenchym podle schopnosti dělení a diferenciace pletiva dělivá (meristémy) pletiva trvalá krycí vodivá základní

Parenchym tenkostěnné buňky četné mezibuněčné prostory vyplňují prostory mezi krycími a vodivými pletivy

Mezenchym tenkostěnné buňky kulovitého tvaru četné mezibuněčné prostory vyskytují se v měkkých, mladých částech orgánů a v zásobních pletivech

Aerenchym tenkostěnné buňky mezibuněčné prostory mají větší objem než buňky vodní rostliny

Prozenchym protáhlé buňky se šikmými příčnými přepážkami buněčné stěny ke stáří tloustnou ve svazcích cévních

Kolenchym nepravidelně ztloustlé buněčné stěny v rozích - rohový kolenchym, ztloustlá jedna stěna - deskový kolenchym buňky najdeme ve stonky dvouděložných rostlin (hrany, žebra)

Sklerenchym stěny buněk rovnoměrně ztloustlé, buňky časem odumírají buňky mají kanálky s jemnými plazmatickými vlákny (plasmodesmy) ve stéblech trav, pecky (broskví, meruněk,…), ve stonku lnu

Poznej druhy základních pletiv

Dělivá pletiva původní meristém (protomeristém) vzrostný vrchol stonku a kořene, růstové zóny listu, zárodky prvotní (primární) meristém vzniká z protomeristému dceřiné buňky postupně ztrácejí dělivou schopnost a diferencují se v buňky trvalých pletiv druhotný (sekundární) meristém vzniká obnovením dělivé funkce trvalého pletiva např. felogén, kambium utajený (latentní) meristém buňky jsou mezi buňkami trvalých pletiv, uchovávají si dělivou schopnost např. pericykl, perikambium

Dělivá pletiva kambium původní mer. prvotní mer. felogén

Trvalá pletiva buňky ztratily schopnost se dělit vykonávají určitou funkci a jsou k tomu přeměněny (diferenciace) rozlišujeme trvalá pletiva krycí vodivá základní

Krycí pletiva pokožka nadzemních částí (epidermis) obvykle jednovrstevná, buňky k sobě těsně přiléhají, vnější stěna bývá kryta kutikulou buňky pokožky se mohou přeměnit v průduchy dvě svěrací buňky s průduchovou štěrbinou regulace výdeje vody a plynů vodní skuliny (hydatody) nemají schopnost se uzavírat vylučují vodu v kapalném stavu (gutace) chlupy a emergence krycí chlupy (např. maceška, protěž) žlaznaté chlupy (např. šalvěj, mateřídouška tentakule (emergence u hmyzožravých rostlin) žahavé chlupy (např. kopřiva) absorpční chlupy (na listech tropických tilandsií, kořenové vlásky (rhizoidy))

Pokožka nadzemních částí

Průduchy a hydatody

Trichomy

Krycí pletiva pokožka kořene (rhizodermis) nemá kutikulu a ani vnější ztloustlou buněčnou stěnu kořenové vlášení druhotná kůra (periderm) vzniká na orgánech vytrvalých rostlin (z korku) je tvořena felogénem výměnu plynů zajišťují čočinky (lenticely) Pozn. Vrstva odumřelých krycích pletiv se ozn. jako borka (rhytidoma).

Kořenové vlásky, čočinka, kůra 1 3 2

Vodivá pletiva lýko (floem) vede asimiláty z míst jejich tvorby nebo hromadění na místa spotřeby vedení zajišťují sítkovice dřevo (xylém) vedení roztoků minerálních látek z kořenů do těla rostliny vedení zajišťují cévice a cévy svazky cévní dřevní (traspirační proud) lýková část (asimilační proud) doprovodná pletiva průvodní buňky (rozvod látek do stran) podpůrné buňky (ztloustlé buněčné stěny)

Sítkovice, cévy

Typy svazků cévních soustředné (koncentrické) dřevostředný (vranečky) lýkostředný (konvalinka) paprsčité (radiální) vranečky, leknín, kořeny většiny rostlin bočné (kolaterální) přesličky, jehličnany, dvouděložné rostliny dvojbočné (bikolaterální) lilkovité, tykvovité

Typy svazků cévních

Základní pletiva zásobní pletivo vyměšovací pletivo absorpční pletivo  asimilační pletivo parenchymatické buňky s velkým množstvím chloroplastů v listech (palisádový, houbový parenchym) zásobní pletivo buňky s velkými vakuolami, obsahují cukry, lipidy, oleje a bílkoviny hlízy, oddenky, vodní pletivo (u kaktusů) vyměšovací pletivo vylučuje látky, např. silice, pryskyřice, třísloviny, alkaloidy, ..., nektária (květy), hydatody (voda), mléčnice (latex) absorpční pletivo kořenové vlásky, haustoria parazitických rostlin provzdušňovací pletivo mezibuněčné prostory jsou spojeny s vnějším prostředím mechanické pletivo kolenchym (lodyhy hluchavkovitých), skleroidy (okolí jádřince hrušky)

Základní pletiva

Zdroje  http://www.emc.maricopa.edu/faculty/farabee/BI OBK/BioBookflowers.html http://www.uic.edu/classes/bios/bios100/labs/plant anatomy.htm J. Jelínek, V. Zicháček: Biologie pro gymnázia, Olomouc, nakladatelství Olomouc 2005 L. Kincl akol.: Biologie rostlin, Olomouc, nakladatelství Fortuna 1993 S. Rosypal a kol.: Přehled biologie, Praha, Scientia, 1994