M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVĚZDNICOVITÉ Autor modulu: Ing. Radim Církva

ČELEĎ: HVĚZDNICOVITÉ druhově nejpočetnější čeleď dvouděložných rostlin květy (trubkovité, jazykovité) jsou složené v květenství úbor plodem je nažka, u některých je opatřena chmýrem pro šíření zásobní polysacharid inulin nahrazuje obvyklý škrob u některých zástupců se v pletivech vyskytují mléčnice užitkové: slunečnice, locika salátová (hlávkový salát), čekanka okrasné: astra, chryzantéma (listopadka), jiřina, afrikán léčivé: heřmánek, řebříček, měsíček, třapatka plevele: pcháč, chrpa, rmen, lopuch, pelyněk, vratič, pampeliška, sedmikráska, bodlák, pěťour

podběl obecný –Tussilago farfara V: do 20 cm S: šupinatý stvol, běloplstnatý L: srdčitě okrouhlé, černě hrotité zuby, dlouze řapíkaté, na rubu šedě plstnaté, v přízemní růžici, vyrůstají až po odkvětu K: žluté, jednoúborné, kvete III-V E: minerálně bohaté, středně vlhké, jílovité půdy, světlomilný Z: léčivka (květ i list, proti kašli), pionýrská bylina (lomy, náspy, okraje cest)

devětsil bílý – Petasites albus V: do 50 cm S: šupinatý, bledě zelený L: okrouhlé až srdčité, ostře zubaté, řapík plný, na rubu bíle plstnaté, v přízemní růžici, objevují se až po odkvětu K: žlutavě bílé, kvete II-IV E: minerálně středně b. až bohaté, vlhké půdy, polostinný, pahorkatiny až hory Z:

devětsil lékařský – Petasites hybridus V: do 1 m S: šupinatý, nafialovělý L: okrouhlé, velké (až 60 cm široké), zubaté, řapík dutý, rub šedě plstnatý, v přízemní růžici, objevují se až po odkvětu K: růžové až fialové, kvete III-V E: minerálně bohaté až nitrofilní, vlhké půdy (břehy potoků a řek), světlomilný, nížiny až hory Z: léčivka (oddenek, proti kašli, na rány, k uvolnění křečí)

starček Fuchsův – Senecio fuchsii (ovatus) V: do 1,5 m S: lysý a nafialovělý L: kopinaté, pilovité, střídavé, krátce řapíkaté, K: žluté, kvete VII-IX E: minerálně bohaté až nitrofilní, středně vlhké půdy, polostín až světlomilná Z: rostlina vysokobylinných typů lesa

jestřábník zední – Hieracium murorum V: do 50 cm S: jemně chlupatý, v horní části rozvětvený L: vejčité, hrubě zubaté, na líci chlupaté, tmavě zelené, v přízemní růžici K: žluté, pouze jazykovité, kvete V-VII E: minerálně středně bohaté, středně vlhké půdy, kamenité, polostinný Z:

mléčka zední – Mycelis muralis V: do 90 cm S: dutý, roní mléko L: peřenosečné s velkým trojúhel- níkovitým koncovým úkrojkem, horní kopinaté K: bledě žluté, drobné, kvete VII-IX E: minerálně středně bohaté, středně vlhké půdy, polostinná Z:

věsenka nachová – Prenanthes purpurea V: do 1,5 m S: přímý a v horní části větvený L: dolní peřenodílné, zubaté, na rubu modrozelené, horní kopinaté, přisedlé, na bázi srdčitě objímavé K: nachově fialové, převislé, kvete VII-IX E: minerálně středně bohaté, středně vlhké až vlhké půdy, polostinná, podhorský druh (4.–8. vls) Z:

podbělice alpská – Homogyne alpina V: do 40 cm S: načervenalý, vlnatě chlupatý stvol L: ledvinité až okrouhlé, zubaté, dlouze řapíkaté, kožovité, v přízemní růžici K: fialově růžové, kvete VI-VIII E: minerálně chudé až středně bohaté, kyselé, vlhké půdy, polostinná až světlomilná, smrkový druh (od 6. vls) Z:

havez česnáčková – Adenostyles alliariae V: do 2 m S: tlustý, rýhovaný, jemně pýřitý L: trojboce srdčité, velké (50 cm), zubaté, přízemní dlouze řapíkaté, lodyžní menší a přisedlé, na rubu bělovlnaté K: fialově růžové, kvete VII-VIII E: minerálně bohaté, vlhké půdy (horské potoky a prameniště), polostín až světlomilná, smrkový druh (od 6. vls), od Krkonoš po Beskydy Z:

řimbaba chocholičnatá – Pyrethrum corymbosum V: do 1 m S: v horní části větvený L: peřenosečné K: jazykovité bílé, trubkovité žluté, kvete VI-VIII E: minerálně středně bohaté až chudé, suché půdy, světlomilná, teplomilný druh (1.–2. vls), častější v Českém masívu Z:

mléčivec alpský – Cicerbita alpina V: do 2,5 m S: nafialovělý, dutý, chlupatý, roní bílé mléko L: dolní peřenodílné s trojúhelníko- vitým koncovým úkrojkem, rub modrozelený, střední listy srdčitě objímavé K: modrofialové, kvete VI-IX E: minerálně bohaté a vlhké půdy (v okolí potoků), polostinný, smrkový druh (od 6. vls) Z:

kamzičník rakouský – Doronicum austriacum V: do 1,5 m S: L: k bázi zúžené, stonek objímající, velké, střídavě postavené K: žluté, velké (5 cm), kvete VI-VIII E: minerálně bohaté a vlhké půdy (okolí potoků a pramenišť), polostín až světlomilný, smrkový druh (od 6. vls) Z:

Úkoly na příště 1. Porovnejte rozlišovací znaky devětsilů? 2. Vyjmenujte horské byliny rostoucí podél potoků? 3. Která rostlina pocházející ze S. Ameriky má kořenové hlízy bohaté na inulin a používá se jako krmivo pro černou zvěř? 4. Jak se jmenuje rostlina, z jehož kořene se vyrábí kávová náhražka? 5. Prostudujte si učebnici str. 87 až 91.

V: S: L: K: E: Z: