Počítačová grafika 18. Marcel Svrčina

Rastrová grafika Je jeden ze dvou základních způsobů jak PC zpracovává a ukládá obrazové informace V rastrové grafice je obrázek popsán pomocí jednotlivých bodů (pixelů) Tyto body jsou uspořádány do mřížky, každý bod má svoji polohu a barvu Při velkém počtu těchto bodů se pro oko stávají neviditelné a vytvářejí obrázek

Rastrová grafika

Rastrová grafika Rastrové obrázky jsou především fotografie nebo namalované obrázky (v Malování) Kvalitu obrázku určuje počet prvků v obrazu a počet základních barev čím více bodů, tím lepší obrázek větší soubor po uložení na disk Bmp, jpg, gif, png, tiff a další Editory pro práci s rastrovou grafikou: Malování, GIMP, PhotoFiltre, Adobe Photoshop

Vektorová grafika Obrázky ve vektorové grafice jsou tvořeny pomocí základních geometrických objektů Obrázky můžeme libovolně zvětšovat a zmenšovat bez ztráty kvality U vektorové grafiky můžeme pracovat s jednotlivými prvky obrázku nezávisle na ostatních Používá se především pro tvorbu loga, flashových animací, ilustrací a počítačovou sazbu

Vektorová grafika

3D grafika Speciální část počítačové grafiky, která pracuje s trojrozměrnými objekty Převod 3D grafiky do 2D grafiky se nazývá jako renderování (tvorba reálného obrazu na základě počítačového modelu) 3D grafika se využívá pro tvorbu animací (film nebo počítačové hry), může se také využít ve vědě (počítačové simulace)

3D grafika

RGB Je aditivní způsob míchaní barev používaný u monitorů a projektorech RGB umožňuje, že monitor nepotřebuje nějaké vnější světlo (monitor zobrazuje i v naprosté tmě) Základní barvy, které se míchají: Červená Zelená Modrá

RGB

CMYK Základní barvy: Azurová Purpurová Žlutá Černá Barvy CMYK odpovídají barvám v tiskárně Založen na principu subtraktivním míchání barev (s každou přidanou barvou se ubírá část původního světla) Při míchání vznikají tmavší barvy na rozdíl od RGB

CMYK

Rozlišení (DPI) = Dot Per Inch (počet bodů na palec) Určuje kolik obrazových bodů (pixelů) se vejde do délky jednoho palce (jeden palec = 2,54 cm) Příklad: Obrázek má 1280 bodů na šířku a 960 bodů na výšku. Chceme vytisknout obrázek s rozlišením 300 DPI. (1280/300) * 2,5 = 10,84 cm šířka (960/300) * 2,5 = 8,13 cm výška

Bezeztrátová komprese Při bezeztrátové kompresi jsou data komprimována, ale nedochází ke ztrátě informací. V praxi to znamená, že data po dekomprimaci jsou stejná jako data před komprimací. Nejčastěji se využívá u formátů PNG a GIF.

Ztrátová komprese U ztrátové komprese dochází ke zmenšení velikosti původního datového souboru. Jenže při každém novém uložení dochází k nenávratnému odstranění nepodstatných dat. To znamená, že po dekomprimaci už nedostaneme původní data jako před komprimací. Často je tento způsob výhodný, protože ztráta některých informací je vyvážena velmi výrazným zmenšením komprimovaných dat. Nejčastěji se využívá u formátu typu JPEG.

JPEG JPEG je nejčastější formát, který používáme, při ukládání rastrových obrázků nebo fotografií. Formát JPEG využívá, při ukládaní ztrátovou kompresi. To znamená, že daný program při uložení zmenší velikost souboru, protože některé body vypustí nebo změní. Proto si musíme při uložení obrázku z jiného programu volit kvalitu. Čím větší si zvolíme kvalitu, tím větší místo v paměti nám obrázek zabere a naopak. Nevýhodou JPEG je, že nepodporuje vrstvy ani průhlednost. Formát JPEG je vhodný pro použití na webu nebo pro fotografické snímky. U fotografií se nejčastěji používají koncovky .jpeg nebo .jpg

GIF Formát GIF je stejně jako JPEG komprimovaný, ale využívá bezeztrátovou kompresi. Hojně se využívá hlavně na tvorbu grafických prvků na web (tlačítka, rámečky,…atd.) nebo pro práci s obrazy s omezenou barevností. Na práci s fotografiemi se nehodí, protože umí pracovat pouze v barevné hloubce 256 (8 bitů) barev. Výhodou GIF je, že umí podporovat animaci a průhlednost na rozdíl od formátu JPEG. V dnešní době bývá pomalu nahrazován formátem PNG.

BMP Jednoduchý rastrový formát. Jeho velká nevýhoda je velikost souboru, protože na rozdíl od dalších formátů nevyužívá žádnou kompresi. Tento formát je velmi jednoduchý, díky tomu ho mohou snadno zapisovat a číst většina grafických editorů. Využívá barevnou hloubku až 24 bitů (16,7 milionů barev). V dnešní době se moc pro ukládaní dat nepoužívá.

PNG Formát PNG se pomalu stává nástupcem formátu GIF, také využívá bezeztrátovou kompresi. Na rozdíl od formátu GIF podporuje 24 bitové barevné hloubky stejně jako JPEG, ale neumí oproti GIF vytvářet animace. Formát PNG si také poradí s průhledností a tak můžeme říct, že PNG kombinuje nejlepší vlastnosti, které má GIF a JPEG.