Keramický výrobek

Keramickým výrobkem se rozumí každý výrobek z plastických a neplastických anorganických materiálů, vyrobený za normální, nebo zvýšené teploty (do 100 °C), který sušením a pálením ztrácí vodu a plastičnost a vzniká tvrdý keramický střep. Definice:

Dějiny keramiky Název keramika pochází z Řecka, kde se v athénské čtvrti „Keramikos“ vyráběly a prodávali keramické – převážně hrnčířské výrobky. Dějiny keramiky jsou velmi staré a sahají až do předhistorické doby primitivního člověka, kdy pravěcí lidé používali k uchovávání vody pletené koše vymazávané hlínou, později i vypalované, zprvu na ohništích a později i v jednoduchých pecích Keramika má velký význam pro poznání dějin lidstva, neboť z tohoto trvanlivého materiálu lze vyčíst mnohé poznatky o způsobu života našich předků z různých archeologických nálezů.

Nejušlechtilejším keramickým výrobkem je porcelán. V dnešní době si málokdo dokáže představit v civilizované společnosti život bez tohoto charakteristického transparentního bílého materiálu. Výroba porcelánu byla známa již před 16. stoletím našeho letopočtu v Číně, kdy porcelán poprvé přivezl do Evropy cestovatel Marco Polo. Tehdy se právem nazýval „bílé zlato“ a také zlatem se za něj platilo. Od té doby se uskutečnilo mnoho pokusů o jeho výrobu v Evropě. Teprve v roce 1709 alchymista J.F.Böttger vyrobil první porcelán z kaolínu, křemene a živce a od roku 1710 se začal v Míšni průmyslově vyrábět. V Čechách se první pokusy prováděly v roce 1789 v Horním Slavkově kde roku 1792 byla založena první česká porcelánová manufaktura Haas a Czjzek, která byla základem pozdějšího a dnešního porcelánového průmyslu na karlovarsku.

Druhy vytváření Keramické výrobky můžeme vytvářet: Točením na hrnčířském kruhu, mechanickém kruhu, na poloautomatech a na vytvářecích linkách (spojení a šálková linka) Litím do otevřených, uzavřených a kombinovaných forem, na licích linkách a tlakovým litím Lisováním na hydraulických lisech a isostatickým lisováním Modelováním, tvarováním a formováním z volné ruky, z plátu, z válečků, vykrajováním, slepováním, do forem Obráběním Kopírováním

Keramický výrobek Po vytváření je nutno keramický výrobek vysušit při sušení získá potřebnou mechanickou pevnost pro čištění a manipulaci vypálit 1. výpal se nazývá přežah, který se neprovádí u všech výrobků 2. výpal se nazývá dožah (ostrý výpal) 3. výpal je pro zušlechtění dekorů – a nazývá se zažíhání dekoru

Sušení Provádí se v sušárnách a střep výrobku získává mechanickou pevnost potřebnou pro začištění, je však velmi křehký a náchylný k praskání. V dalším technologickém postupu je však tato pevnost důležitá. Při sušení se odstraňuje z výrobku mechanicky vázaná voda. Tento proces je velmi závislý na rychlosti sušení a času. Sušení se provádí do teploty maximálně 100 °C Výpal Provádí se v pecích, podle druhu výpalu. Některé keramické výrobky se pálí několikrát a to podle jejich druhu. Teplota výpalu se pohybuje od 700°C do 1410°C Výpalem získá střep tvrdost a pevnost, kterou vyžadujeme při používání keramického výrobku.

Syrový porcelánový střep Je po vytváření velmi křehký, ale natolik pevný, aby se dal keramický výrobek začistit pomocí nožíku, smirku a molitanové houby zvlhčené vodou a dalších pomůcek a pak dále sním manipulovat při dalším zpracování.

Vypálené točené duté keramické výrobky z porcelánu

Vypálené točené ploché keramické výrobky z porcelánu

Vypálený neglazovaný točený keramický dutý výrobek na hrnčířském kruhu

Lité keramické výrobky z porcelánu

Lité ploché keramické výrobky z porcelánu – tlakové lití

Lisované keramické výrobky z porcelánu – isostatické lisování

Nářadí pro začištění syrového střepu špachtle Tampon s molitanem na dřívku štětce Nádoba s vodou jehla nožíky Molitanová houba Škrabka s molitanem skoble

KONEC