Půdní typy v ČR

Litozem Regozem Litozem – Slabý horizont A na skalnatém podkladu Regozem – Slabý humusový horizont na sypké hornině

Ranker Typický půdní typ na sutích(silikátových) Nachází se na úpatí svahů Osidlován často javory Humusově dobře zásobený, propustný, skeletnatý

Rendzina Častá v krasových oblastech – vápence, dolomity Živinově bohatá Nedostatek vody – ztrácí se v krasových skulinách Často zakrslé stromy Teplomilná vegetace Řadíme mezi ně i třetihorní půdy dříve označované jako TERRA ROSA a TERRA FUSCA – oranžové,rudé nebo červené

Černozem Horizont A až 70 cm C – vápnitá spraš Velké množství edafonu, krotovin (chodby) různého typu Typické jsou cicváry (broky) Nejúrodnější, zemědělsky intenzivně využívané Vznikaly v teplých oblastech pod travními porosty Pro stromy nedostatek vody

Hnědozem Vznikla degradací černozemě Často náznak horizontu B Horizont A méně mocný Úrodná, zemědělsky intenzivně využívaná V teplejších lesích je častá na svahových deluviích

Kambizem Dříve hnědá lesní půda Nejčastější půda našich lesů Typicky trojhorizontová půda Horizont Bv – až 70 cm, hnědý, okrový, rezavý – dochází k procesu hnědnutí (tvorba jílu)

Luvizem Dříve ilimerizovaná nebo také lessyvovaná půda Pravděpodobně vznikla rozmrzáním a promrzáním ke konci dob ledových Má charakteristický horizont E, kde dochází k vyluhování jílu = ilimerizace Velmi častý typ podbeskydské pahorkatiny Fyzikálně i chemicky průměrné půdy vhodné pro les

Podzol Extrémní půdní typ s morem Fyzikálně i chemicky nepříznivý – půda těžká, uléhavá, nepropustná, toxicita hliníku Má typický horizont E s vyplavením Fe a Al – podzolizace Tvrdý,oranžový až hnědý B s ornštejnem (křemičité broky)

Glej Půda ovlivněná povrchovou nebo spodní vodou Glejové horizonty jsou mokré, zabahnělé, často modro-šedo zelené V okolí kořenů oranžové skvrny Go – Glejový oxidační horizont – přístup O2 Gr – Glejový redukčtní horizont – bez přístupu O2 – dochází ke hnití

Fluvizem Dříve naplavená půda Nemá charakteristické horizonty, ale zeminové vrstvy – co řeka v určitou dobu uložila Často i v okolí desítek metrů od řeky – změna koryta Horizont A nemusí být vždy plně vytvořen

Organozem Dříve rašelinná půda Vzniká hromaděním rašeliníku až do několika metrových vrstev T – jednotlivé rašelinné vrstvy

Pseudoglej Na jaře a na podzim zamokřený, v létě vyschlý a rozpraskaný Pro rostliny a edafon velmi nepříznivý Tvorba oxidu železa (oranžový), při trvalém zamokření redukce (zelená) a také srážení černého manganu Vzniká kolísáním hladiny v okolí řek nebo na půdách s nepropustným podložím (půdy přemístěné na jiný podložní substrát) Bm – šedomodrý s oranžovým mramorováním