Klíčové produkty evoluce Autor: Mgr. Tomáš HasíkUrčení: Septima, III.G Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Moderní biologie.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Reprodukční mechanismy
Advertisements

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
Mgr. Iva Martincová UBO AVČR v.v.i. Studenec Masarykova univerzita
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
Základní genetické pojmy – AZ kvíz
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Obecná biologie.
Rozmnožování a vývin mnohobuněčných živočichů
Gymnázium a obchodní akademie Chodov
BUŇKA 1 Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Stránky o genetice Testy z genetiky
EUKARYOTA.
Systém organismů.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
ZÁKLADY EKOLOGIE Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním.
Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o. Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
BUŇKA PŘÍRODOPIS 6. TŘÍDA.
Autor: Mgr. Tomáš Hasík Určení: Septima, III.G
GENETIKA EUKARYOTICKÉ BUŇKY
Sada fotografií na poznávání č.9 Dvouděložné rostliny Autor: Mgr. Lenka KořínkováUrčení: Kvinta, I.G, 1.SOŠ Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická,
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Základy genetiky Role nukleových kyselin DNA – A,T,C,G báze
1 Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_BIOLOGIE 2_20 Tematická.
Evoluce ontogeneze a životního cyklu
Holka nebo kluk? Jaroslav Petr VÚŽV Uhříněves
Autor: Mgr. Tomáš Hasík Určení: Septima, III.G
1 Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_BIOLOGIE 2_06 Tematická.
Látkový a energetický metabolismus rostlin
Autor: Mgr. Tomáš Hasík Určení: Septima, III.G
Autor: Mgr. Tomáš Hasík Určení: Septima, III.G
Sada fotografií na poznávání č.5 Jednoděložné rostliny Autor: Mgr. Lenka KořínkováUrčení: Kvinta, I.G, 1.SOŠ Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická,
Sada fotografií na poznávání č.11 Stromy a keře
ROZMNOŽOVACÍ SOUSTAVA.
Mimojaderná a polygenní dědičnost
BIOLOGIE ČLOVĚKA Tajemství genů (28).
Evoluce ženské menopauzy aneb k čemu všemu jsou nám užitečné babičky
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Evoluční a koevoluční procesy
Mutace a mutageneze FOTO Lenka Hanusová, 2013.
Autor: Mgr. Tomáš Hasík Určení: Septima, III.G
Přírodní vědy aktivně a interaktivně
Sada fotografií na poznávání č.10 Dvouděložné rostliny Autor: Mgr. Lenka KořínkováUrčení: Kvinta, I.G, 1.SOŠ Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická,
Ekologie malých populací Jakub Těšitel. Malé populace # stochastická (náhodně podmíněná) dynamika # velké odchylky od Hardy-Weinbergovské rovnováhy #
1.Obecné zákonitosti živých soustav
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
PRIMA 2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Co jsme již poznali.
2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Genetika populací – teoretický základ Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10 /13 Šablona: III/2 Inovace.
Základní znaky a rozmanitost života Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka. Dostupné z Metodického portálu
Rozmnožování buněk
Vznik a vývoj života Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka.
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
BUŇKA – základ všech živých organismů
EU peníze středním školám
Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková
Genetika Přírodopis 9. r..
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
Vznik a vývoj života Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka.
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje BUŇKA VY_32_INOVACE_23_461 Projekt.
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
2. Organismus a prostředí Základy ekologie pro střední školy 1.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
Názory na vznik života Kreační teorie = náboženské
37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
Transkript prezentace:

Klíčové produkty evoluce Autor: Mgr. Tomáš HasíkUrčení: Septima, III.G Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Moderní biologie reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Klíčové produkty evoluce Změny v metabolismu organismů Zformování eukaryotické buňky Vznik diploidie a pohlavního rozmnožování Vznik mnohobuněčnosti

Změna metabolismu Díky kyslíkaté fotosyntéze došlo asi před 2,5 – 2 mld let ke zvýšení koncentrace kyslíku v atmosféře nad 0,2 % (tzv. Pasteurův bod), což umožnilo další vylepšení – přechod k energeticky výhodnějšímu aerobně heterotrofnímu a aerobně autotrofnímu metabolismu.

Eukaryotická buňka Zakomponování mitochondrií (schopnost aerobního dýchání) a chloroplastů (fotosyntéza) přineslo možnost dokonalejšího využití energetických zdrojů (spojení know- how pro efektivní tvorbu a zpracování organickcýh látek) a stalo se předpokladem úspěchu nově vznikajících eukaryot.

Diploidie Diploidie u eukaryot (prokaryota jsou haploidní) umožnila uchovávat variace v genetické informaci, aniž by se okamžitě projevily ve fenotypu. Zdvojením genů se také zvyšuje odolnost genetické výbavy, neboť při zasažení jedné alely se poškození nemusí projevit okamžitě (možná se dá považovat i za nevýhodu).

Pohlavní rozmnožování S diploidií úzce souvisí pohlavní rozmnožování, důležitý to zdroj variability v populaci. Pohlavní rozmnožování samo o sobě však umožňuje pouze vznik různých genomů ze stávající genové nabídky rodičů, nikoli vznik nových genů.

Výhody pohlavního rozmnožování 1.Pohlavní rozmnožování umožňuje zachování více prospěšných mutací vzniklých u různých jedinců v populaci. Existuje totiž pravděpodobnost, že se díky pohlavnímu rozmnožování sejdou v jednom genomu. Tím odpadá riziko ztráty některé z nich v konkurenčním boji mezi jedinci v populaci.

Výhody pohlavního rozmnožování 2.Rekombinace při pohlavním rozmnožování může genom chránit před postupným „zaplevelením“ mírně škodlivými mutacemi. Mírně nepříznivá mutace sama o sobě neohrožuje nepohlavně se rozmnožující organismus natolik, aby podlehl selekčnímu tlaku. Mírně škodlivá mutace tedy přejde do potomstva a k ní se obdobným mechanismem mohou přidávat další mírně škodlivé mutace. Populace se postupně stává méně životaschopnou, neboť dceřinné organismy nikdy nenesou méně (mírně škodlivých) mutací než rodiče. Při pohlavním rozmnožování naopak mohou vznikat jedinci s větším počtem škodlivých mutací – ti podlehnou selekčnímu tlaku – a potom jedinci od škodlivých mutací „očištění“.

Výhody pohlavního rozmnožování 3.Rekombinace u pohlavního rozmnožování umožňuje, aby se výhodná mutace zbavila sousedství s nevýhodnou mutací – např. tím, že se přestěhuje v rámci crossing-overu do chromozomu, který tuto nevýhodnou mutaci neobsahuje.

Nevýhody pohlavního rozmnožování 1.Udržování funkčního aparátu pro pohlavní rozmnožování je nákladné. Pohlavní rozmnožování vyžaduje vznik specializovaných struktur a mechanismů na všech úrovních organizace živého systému – od struktur molekulárních po složité vzorce chování u vyšších živočichů.

Nevýhody pohlavního rozmnožování 2.Populace nepohlavně rozmnožujících se jedinců či hermafroditů by se mohla množit dvakrát rychleji, než organismus, který „utápí“ polovinu svého reprodukčního úsilí v produkci samců.

Nevýhody pohlavního rozmnožování Nepohlavní samice Pohlavní samice samice samec

Nevýhody pohlavního rozmnožování 3.Při pohlavním rozmnožování dochází k rozpadu osvědčených kombinací genů. Genomy rodičů již osvědčily své kvality, neboť rodiče se dožili reprodukčního věku. U nově zkombinovaných genotypů se však mohou vyskytnout i genotypy poskytující sníženou životaschopnost.

Nevýhody pohlavního rozmnožování 4.Setkávání organismů při pohlavním rozmnožování je vystavuje riziku infekce a parazitace.

Mnohobuněčnost Mnohobuněčnost umožnila v krátkém období bouřlivý vývoj stavebně rozmanitých typů organismů, což na jednobuněčné úrovni nebylo možné. První mnohobuněčné organismy se objevily asi před 1 mld. let (mnohobuněčné řasy) a 650 miliony lety (živočichové)