SOMATOLOGIE.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
OBECNÁ BIOLOGIE MITÓZA
Advertisements

Vítejte ve světě buněčného cyklu
Gymnázium a obchodní akademie Chodov
SOMATOLOGIE.
ROZMNOŽOVACÍ SOUSTAVA ČLOVĚKA
BUŇKY A TKÁNĚ V LIDSKÉM TĚLE
M I T Ó Z A.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
SOUSTAVA ROZMNOŽOVACÍ
EUKARYOTA.
Organické a anorganické sloučeniny lidského těla
AUTOR: Ing. Helena Zapletalová
BUŇKA - popis základních částí a jejich funkce – část 1.
Buněčný cyklus je cyklus, kterým prochází eukaryotická buňka od svého vzniku po další dělení doba trvání cyklu se nazývá generační doba buněčný cyklus.
Obecná endokrinologie
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Základy přírodních věd
BUŇKA PŘÍRODOPIS 6. TŘÍDA.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Buněčné dělení.
Buňka - cellula Olga Bürgerová.
EUKARYOTA.
SOMATOLOGIE.
Buňka - test Milada Roštejnská Helena Klímová Obr. 1. Různé typy buněk
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
VY_32_INOVACE_03-01 Živočišná buňka
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Rozmnožovací soustava
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková
Test pro kvintu B 15. prosince 2006
Rozmnožování buněk.
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
BUŇKA.
Buněčný cyklus.
Fyziologie reprodukce a základy dědičnosti FSS 2009 zimní semestr D. Brančíková.
Dělení buněk.
Buněčné dělení Základy biologie
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
TERCIE 2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Stavba lidského těla.
Redukční dělení – meiosa
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA.
Rozmnožování buněk
Základní stavba lidského těla
BUŇKA – základ všech živých organismů
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: GENETIKA Téma: BUŇKA
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Rozmnožování buněk - meióza
Ovulační a menstruační systém
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Buněčná stěna, buněčné jádro
Mitóza, Meióza Test pro kvinty podzim 2006.
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Živočišná Buňka.
Buňka: životní projevy
VY_52_INOVACE_24_Buňka rostlinná a živočišná
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
ANATOMIE A FYZIOLOGIE HISTORIE LÉKAŘSKÝCH VĚD
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
Buněčný cyklus buněčný cyklus (generační doba) - doba mezi dvěma mitózami (rozdělení buňky na dvě dceřinné) - velmi variabilní, podle typu tkáně.
Buňka Test.
Buněčné dělení – část 1. Markéta Láchová, 7. E.
Stavba buňky.
Mitóza Nepřímé dělení Mitóza Je nejčastější způsob, kterým se dělí jádra tělních (somatických) buněk Období života buňky od jejího vzniku až po zánik.
Transkript prezentace:

SOMATOLOGIE

Test A B Mitochondrie 1. organely buňky 2. Pojivové tkáně 2. druhy tkání 3. Jadérko 3. metabol.enzymy

Buňka, tkáně funkce, dělení buněk MUDr.Vladimír Compeľ

BUŇKA - dělení ENZYMY Membrána-rozhraní, transport látek, receptory Jádro-genetický materiál, chromatin Jadérko-tvorba rRNA=kópie DNA Endoplazmatické retikulum drsné-tvorba bílkoviny -“- -“- hladké-tvorba Ck,Tk v b, Ribozom-tvorba bílkovin Golgiho komplex-tvorba bílkovin Lysozomy-rozklad biologického materiálu Cytoplazma –metabolické pochody Cytosklelet –tvar buňky Mitochondrie-energie- Temelín Centriol-dělení- magnet ENZYMY

Při dělení buňky se dělí buněčné organely přesně polovina genů … 46 chromozómů orientačně polovina ostatních organel

Nutno si uvědomit, že: 1.Jádro obsahuje geny=plány na dělení (1.mitosy v tkání, 2.mesiosy) =plány na tvorbu bílkovin, tuků, cukrů. 2.buňka je složená z bílkovin, tuků a cukrů Bun.membrána - z fosfolipidů.. tj. tuků - na jejím povrchu jsou receptory a antigeny=tj.proteiny a polysacharidy Buněčné enzymy- jsou velké bílkoviny Jádro obsahuje NK tj. cukr a aminokyseliny, obal je fosfolipid Mitochodrie – obal je z fosfolipidů a uvnitř jsou enzymy – tj. bílkoviny 3.buňka plní funkce: tvoří žluč, sekrety, tvoří protilátky… tj. musí vytvořit řadu molekul ck, tk, b… tj. vzniká trávicí enzym nebo metabolický enzym, … 4. Buňka má 3 továrny na výrobu B,Ck,Tk: Endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát a Ribosomy

Buněčný cyklus Cyklus dělení buněk Cyklus metabolismu buňky Člověk složen asi z 30 000miliard buněk 500miliard vznikne a zanikne denně…tj.za 60 dnů nový člověk 500 milionů vznikne a zanikne za každou sekundu Buňka plní základné funkce organizmu: .. ve které tkání je buňka začleněná, tyto funkce plní … cestou - metabolismu, pohybu, - růstu, rozmnožování - dědičnosti Cyklus dělení buněk buňka se na různé podněty dělí Cyklus metabolismu buňky normální život buňky, plní určité funkce pro buňku určené, produkuje metabolickou aktivitu

Cyklus metabolické aktivity - buňka plní určené funkce ve tkání …normální život buňky žlázy - produkují sekrety, hormony svaly – kontrakce, pohyb, síla….ochrana… kosti – postava, tvar, pohyb, nosnost… pojivo – spojování, tlumení.. játra – detoxikace, výroba, energie… kůže, epitely – ochranné funkce, krycí buňky, řasinkové buňky… srdce..nervy…plíce…cévy…

Cyklus dělení buněk Funkce … jako růst, rozmnožování a dědičnost jsou možné jenom dělením buněk. dělení buňky mitosa – nepřímé (nepohlavní, vzniklé dceřiné buňky mají stejný počet chromozomů, tj. stejné geny jako mateřská b., potomstvo je stejné, uniformní, plní stejné funkce… mateřská i dceřiné buňky mají 46 chromozomů) - meiosa - redukční ((pohlavní -vznik zralých pohlavních buněk (tj. spermií a vajíček s 23 chromozomy) ze zárodečných buněk o 46 chromozomů)

Dělení typu buněk Z pohledu dělení buněk rozeznáváme: 1.labilní buňky - epitel, sliznice –úst, GITu, močových cest, dělohy, kostní dřeň tj. krevní buňky – buňky cyklicky rostou „trvale“ (Příklady: opalování - puchýře kůže, biopsie tkání, hnis, moč+sed: epitelie v mikroskopu) 2.stabilní=klidové buňky – játra, ledvina, pankreas, POJIVO- chodrocyty, osteocyty, fibroblasty, endotelie, které začnou růst až na nějaký podnět s vyplavením různých stimulátorů růstu – růst.faktory, hormony-Adrenalin, Insulin, stres, nadměrná metabolická zátěž, cytokiny, protoonkogeny…) (Příklady: stav po resekci jater, nekrosa ledvin špatným alkoholem..) 3.permanentní=trvalé b. – nervové buňky,ERY, ale i srdeční a svalové buňky, kterých obnov a „znovu-dorůstání“ je velice omezené. (Příklady: st.CMP-ochrnutý pacient, po infarktu – jizva, srdce je slabé, pacient je dušný)

Rychlost dělení buněk Z pohledu času se buňky dělí: Člověk je složen asi z 30 000miliard buněk 500miliard vznikne a zanikne denně…tj.za 60 dnů nový člověk 500 milionů vznikne a zanikne za každou sekundu Z pohledu času se buňky dělí: 1.labilní buňky (sliznice…) ... 6-40 hod. 2.stabilní=klidové buňky (játra,kost..) ... čekají na stimulaci i několik let … pak ... mitotické dělení 6-40 hod. 3.permanentní=trvalé b. (nervové, ERY...)… „nikdy“

Labilní buňky: Mitotické dělení: Stabilní buňky: Permanentní b: Mitosa (trvá 0,5-2hod) G1 fáze -dorůstání b.-1-2hod S fáze: 8 hod-zdvojení chromozomů G2 fáze-hromadění energie na mitózu 1-2hod. Stabilní buňky: M, G1, S, G2 po stimulaci G0 fáze = čekání na podnět Permanentní b: Mitosa není, Buňky se dále nedělí

Mitosa (malá)(4.fáze) 1.fáze-profáze: chromatin jádra vytváří vlákna chromozomů, rozpadne se jaderní membrána, zanikne jadérko. Zdvojí se centriol-dělící tělísko a putuje k opačným pólům buňky 2.fáze-metafáze: chromozomy se seskupí na rovníku buňky, rozdělí se, centriol zachytí chromozomy dělícími vřeténky „provázky“ 3.fáze-anafáze: dělící vřeténka centriolu se zkracují chromozomy putují na opačné póly buněk. 4.fáze-telofáze: buňka se zaškrtí a zdvojuje, chromozomy se mění na chromatin, zanikají dělící vřeténka, obnoví se jaderní membrána, jadérko. Ost.organely se rozdělí do nových buněk náhodně (mitochodrie, ER, GA…). …buňka dorůstá…obnoví svůj tvar, strukturu, funkci….

Buňka

Jádro obsahuje veškerý genetický materiál včetně dědičných kódů, Hrudky chromatinu (spiralizované částí chromozomů) tj DNA obsahuje veškerý genetický materiál včetně dědičných kódů, které hrají důležitou roli v rozmnožování, růstů a metabolismu buňky ohraničené jaderní membránou s póry chromozomy jsou patrné v jádru jenom při bun.dělení počet chrom. je typický a stálý pro každý živočišný druh člověk má 46 chrom, jenom zralé pohlavní buňky 23 chrom.

Centriol 2 válečky Při buněčném dělení se zdvojí, vytvoří dělící vřeténka a rozděluje rovnoměrně chromozomy

2.Fáze mitosy- metafáze

Jadérko kde se tvoří rRNA Kulovité tělísko v jádře buňky kde se tvoří rRNA při buněčném dělení zaniká, po rozdělení buňky se obnoví znovu

Meiosa … Kolik dětí … tolik meios !!!!! Meiosa je redukční dělení, kde: 1. 46 chromozomů ze zárodečních buněk se redukuje na polovinu … proto redukční dělení 2. vznikají zralé pohlavní buňky tj. spermie a vajíčka (23 chrom) 3. po oplození se vymění (zkříží) část chromozomů Meiosa - je základem pohlavního rozmnožování - je základem genetických změn potomstva - je základem vývoje (potomstva). - po splynutí vajíčka se spermií dochází ke zkřížení chromozomů (výměně částí chromozomů-informací), pak ke zdvojení -“- a vše probíhá jako při mitose (jenom chromozomy jsou „namixovány“) … Kolik dětí … tolik meios !!!!! Lidské buňky mají 46 chromozomů, tj i zárodeční pohlavní buňky ve varlatech a vaječnících mají 46 chromozomů. Ze zárodečních buněk vznikají spermie-vajíčka o 23 chromozomech.

23 23 46 46 Žena je připravena na meiosu 12x ročně

Mitosa/meiosa (4.fáze) 1.Fáze meiosy: spermie a vajíčko přinese 23+23 chromozomů, které se zkříží …PAK proběhne S FÁZE „velké“ mitosy= zdvojení chromozomů a G2 FÁZE „velké“ mitosy=hromadění energie a pak METAFÁZE „malé“mitosy 1.Fáze mitosy-profáze: chromatin jádra vytváří vlákna chromozomů, rozpadne se jaderní membrána, zanikne jadérko. Zdvojí se centriol-dělící tělísko a putuje k opačným pólům buňky 2.fáze-metafáze: chromozomy se seskupí na rovníku buňky, rozdělí se, centriol zachytí chromozomy dělícími vřeténky „provázky“ 3.fáze-anafáze: dělící vřeténka centriolu se zkracují chromozomy putují na opačné póly buněk. 4.fáze-telofáze: buňka se zaškrtí a zdvojuje, chromozomy se mění na chromatin, zanikají dělící vřeténka, obnoví se jaderní membrána, jadérko. …buňka dorůstá…obnoví svůj tvar, strukturu, funkci…. nebo u meiosy vyroste mimino …

…když dozrávají pohlavní buňky … … a začíná meiosa… …přicházejí pudy… a (když jsou podmínky) dělení pokračuje …mitosa…

Milovat znamená vyjít ze sebe a rozlétnout se k druhým PUDY .. množit se..množit se.. ..reprodukovat se… je prvořadá funkce lidského těla, „jako biologické bytosti“ …“jako zvíře“… ..Pudy sexuální a rodičovské jsou nejsilnější z našich základních pudů… Milovat znamená vyjít ze sebe a rozlétnout se k druhým

PUDY Co záleží na tom, kolik máš? Je přece ještě daleko víc toho, co nemáš L.A.Seneca

…radovánky za účelem výměny genetické informace a rozvinutí meiosy a pak … mitosy.. mitosy…mitosy…mitosy…mitosy…mitosy…….

Oplodnění: spojení 2 pohlavních buněk – spermie a vajíčka vzniká párové zastoupení chromozomů párové chromozómy se k sobě přiloží, zkříží, zdvojí a pokračuje dělení - již nového plodu- jako při mitose

Všichni jsme jiní, originální: -vzhled -psychika -myšlení,snění,uvažování -enzymy -hormony -molekuly

Tkáně Jednobuněčný organizmus je vlastně celé tělo živočicha Mnohobuněčný organizmus pro svůj složitý život a látkovou výměnu potřebuje dělbu práce buněk a proto se diferencují – specializují TKÁNĚ TKÁŇ je soubor buněk, podobného tvaru i funkce Orgán je soubor tkání (od okolí ohraničený), např. céva-sliznice, podslizniční tkáň, sval, sval složený z tkání- sval, vazivo, cévy, nervy Systémy – soubor několika orgánů, (trávicí, močový, dýchací systém…)

Tkáně TKÁŇ je soubor buněk, podobného tvaru i funkce Jak pozná tkáň, že se má při poškození tvořit stejná tkáň?? (poškození jater, ledvin, kostní dřeně, sliznice, pokožky??) Proč při říznutí kůže - nevyroste kost? srdce? oko? ..na kůži?? Proč nevznikne vždy stejná tkáň? (Při hlubokém říznutí vzniká jizva a ne normální kůže s pokožkou?)

Tkáně TKÁŇ a její obnova, růst, regenerace: K růstu původní tkáně slouží intaktní extracelulární matrix, a v ní celá řada látek, faktorů, které určují co má růst, migrovat, specializovat se=diferencovat se tj. tkáň nenarušená jinou tkání např.: jenom čistý epitel (loupání kůže po opalování..) jenom čistá sliznice (odběr biopsie sliznice…) jenom čistá jaterní tkáň ( resekce jater…) jenom čistá kost (zlomenina…) Když se zde zamíchá další tkáň zpravidla vzniká jizva

Adaptace TKÁŇ se přizpůsobuje na změněné podmínky (fyziologické či nefyziologické) Počet buněk se zvýší = HYPERPLAZIE (prsa a děloha v těhotenství) sníží = APLAZIE (úbytek kostní dřeně, zmenšení jater) Velikost buněk se zvětší=HYPERTROFIE(kulturista, srdce při HT, sportu) zmenší=ATROFIE (zmenšený sval pod sádrou..) METAPLAZIE – proměna jednoho typu buněk na jiný= refluxní nemoc jícnu…pálení žáhy… sliznice jícnu má epitel dlaždicový a při dlouhodobém dráždění kyselinou vzniká epitel žaludeční, žlázový event. kubický, válcovitý ...

Děkuji za pozornost