Vývoj ekonomických teorií (VET) Marek Matějka Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Akademický rok 2008/2009

Novověké ekonomické myšlení Počátek novověku se běžně datuje od počátku 16. století, respektive od objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492 Počátek novověku se běžně datuje od počátku 16. století, respektive od objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492 Novověk se vyznačuje příklonem k racionalismu, tj. rozumovému poznání a pochopení světa Novověk se vyznačuje příklonem k racionalismu, tj. rozumovému poznání a pochopení světa Dva hlavní myšlenkové proudy: Dva hlavní myšlenkové proudy: –racionalismus –empirismus

Novověké ekonomické myšlení Jednou z klíčových oblastí zájmu evropského myšlení je teorie státu Jednou z klíčových oblastí zájmu evropského myšlení je teorie státu Ekonomické myšlení je podřazeno právě teoriím státu Ekonomické myšlení je podřazeno právě teoriím státu Docházelo k oddělování moci světské od moci církevní Docházelo k oddělování moci světské od moci církevní

Novověké ekonomické myšlení Významné osobnosti novověku: Významné osobnosti novověku: –Jean Bodin (1530 – 1596) –Hugo Grotius (1583 – 1645) –Johannes Althusius (1557 – 1638) –Niccolo Machiavelli (1469 – 1527) –Martin Luther (1483 – 1546) –Jan Kalvín (1509 – 1564) –René Descartes (1596 – 1650) –Baruch (Benedikt) Spinoza (1632 – 1677)

Novověké ekonomické myšlení Významné osobnosti novověku: Významné osobnosti novověku: –Gottfried Wilhelm Leibnitz (1646 – 1716) –Francis Bacon ( ) –Thomas Hobbes (1588 – 1679) –John Locke (1632 – 1704) –George Berkeley (1685 – 1753) –David Hume (1711 – 1776) –Adam Smith (1723 – 1790) –Francois Marie Arouet (Voltaire) (1694 – 1778) –Denis Diderot (1713 – 1784)

Novověké ekonomické myšlení Významné osobnosti novověku: Významné osobnosti novověku: –Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778) –Wilhelm von Humbold –Immanuel Kant (1724 – 1804) –…

Novověké ekonomické myšlení Významné osobnosti novověké ekonomické teorie alias politické ekonomie: Významné osobnosti novověké ekonomické teorie alias politické ekonomie: –William Petty (1623 – 1687) –John Law (1670 – 1729) –David Hume (1711 – 1776) –Richard Cantillon (1680 – 1734) –James Dunham Steuart (1712 – 1780) –Bernard Mandevill (1670 – 1733) –Francois Quesnay (1694 – 1774)

Novověké ekonomické myšlení Významné osobnosti novověké ekonomické teorie alias politické ekonomie: Významné osobnosti novověké ekonomické teorie alias politické ekonomie: –Adam Smith (1723 – 1790) –David Ricardo (1772 – 1790) –John Stewart Mill (1806 – 1872) –Saint – Simon ( ) –Charles Fourier (1772 – 1837) –Robert Owen (1771 – 1858) –Karel Marx (1818 – 1883) –Friedrich Engels (1820 – 1895)

Novověké ekonomické myšlení Klasická ekonomie – období: Klasická ekonomie – období: –Formativní »anglická větev Adam Smith Adam Smith David Ricardo David Ricardo »francouzská větev Francois Quesnay Francois Quesnay –Systémotvorné (budování systému ekonomie) »John Stewart Mill »Jean-Baptiste Say

Novověké ekonomické myšlení Adam Smith, Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776) Adam Smith, Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776) –Neviditelná ruka trhu –Růst národního bohatství –Měření národního bohatství –Teorie hodnoty a rozdělování

Novověké ekonomické myšlení Výchozí teze klasiků: Výchozí teze klasiků: –Růst množství peněz v zemi zvyšuje automaticky pouze nominální, nikoli pak reálný národní důchod. Výchozí teze merkantilistů: Výchozí teze merkantilistů: –Peníze jsou samy o sobě národním bohatstvím, silou, která automaticky stimuluje ekonomiku tím více, čím víc je peněz v zemi.

Novověké ekonomické myšlení Výchozí teze A. Smitha: Výchozí teze A. Smitha: –Hlavními determinantami národního důchodu země jsou: »Pracovní síly země »Produktivnost její práce –Rozhodujícím nástrojem pro produktivitu práce je »Dělba práce

Novověké ekonomické myšlení Výroba versus obchod Výroba versus obchod –Výroba – klasičtí političtí ekonomové –Obchod – merkantilisté Postulát: Postulát: –Optimální alokace výrobních zdrojů »Optimum – nejlepší z možného »Alokace – rozložení, rozmístění

Novověké ekonomické myšlení Teorie hodnoty – klasická teorie proměnných cen zboží Teorie hodnoty – klasická teorie proměnných cen zboží –„Drobný živnostník, který vyrábí nějaký výrobek A nebo poskytuje službu N, ochotně uspokojuje koupěschopné zájemce o ně. Jen tak může totiž získat (výměnou nebo za peníze) jiné výrobky nebo služby pro uspokojení vlastních potřeb. Dělník způsobilý vykonávat práci X uspokojí rád potřeby nějaké firmy, která takovou práci potřebuje. Pouze tak získá peníze, které mu umožní uspokojit dané potřeby jeho rodiny. Firmy, které vyrábějí výrobky B, C nebo poskytují služby O, P budou uspokojovat koupěschopné zájemce o ně tehdy, budou-li z toho mít požadovaný zisk.“

Novověké ekonomické myšlení Nabídka Nabídka –Množství zboží na trhu s konstantní „cenou nabídky“ rovnou rovnovážné ceně. Poptávka Poptávka –Množství, které jsou kupující ochotni a schopni koupit za rovnovážnou cenu. Rovnovážná cena Rovnovážná cena –Situace, kdy se nabídka rovná poptávce. »„přirozená cena“ (A. Smith) »„hodnota“ (D. Ricardo)

Novověké ekonomické myšlení Výrobní náklady Výrobní náklady –Determinují rovnovážné ceny a jsou chápány dvěma způsoby: »Reálné »Nominální –Původně je redukovali (klasici) na náklady pracovní, tj. »výrobní náklady = náklady pracovní –Jednofaktorová nákladová teorie pracovní hodnoty

Novověké ekonomické myšlení Například výrobek A, k jehož výrobě je potřeba jedné hodiny práce, se směňuje za výrobek B, k jehož výrobě je zapotřebí dvou hodin, v poměru dva za jeden. Tento vztah lze formalizovat: Například výrobek A, k jehož výrobě je potřeba jedné hodiny práce, se směňuje za výrobek B, k jehož výrobě je zapotřebí dvou hodin, v poměru dva za jeden. Tento vztah lze formalizovat: PN A : PN B = Q B : Q A –PN … pracovní náklady na jednotku produkce –Q … směňované množství výrobku

Novověké ekonomické myšlení Zásadním problémem klasické teorie cen byla různá kapitálová náročnost jednotlivých výrob. Zásadním problémem klasické teorie cen byla různá kapitálová náročnost jednotlivých výrob. –Čistý zisk není totiž proporcionální pracovním nákladům, ale velikosti provozního kapitálu. »Otázka: Kdo by tak mohl vykazovat vysoké čisté zisky a proč? Takovéto pojetí teorie pracovní hodnoty platilo pouze v období společnosti s výměnným obchodem (prvobytně pospolná společnost) Takovéto pojetí teorie pracovní hodnoty platilo pouze v období společnosti s výměnným obchodem (prvobytně pospolná společnost)

Novověké ekonomické myšlení Reálný čistý zisk, tj.: Reálný čistý zisk, tj.: –odměna za management, za podnikání a úrok Běžná výše reálného čistého zisku byla v té době cca 25% Běžná výše reálného čistého zisku byla v té době cca 25%

Novověké ekonomické myšlení Francois Quesnay Francois Quesnay –Zakladatel tzv. fyziokratické školy »Fyzis – příroda »Kratos – vláda »Národní hospodářství coby „přirozený řád“ (orde naturel), tj. jakýsi ekonomický či národohospodářský „pantheismus“ »„přirozený řád“ byl nastolen božskou prozřetelností »člověk tento dosud nepoznal (v 18. st.)

Novověké ekonomické myšlení Národní hospodářství: Národní hospodářství: –zemědělství (produktivní sektor) O > I O > I –zpracovatelský průmysl (neproduktivní sektor) O = I O = I –domácnosti vlastníků pozemků (sektor pozemkového vlastnictví) O = 0 a I = výši přebytku výstupu zem. O = 0 a I = výši přebytku výstupu zem. nad jeho vstupy nad jeho vstupy

Novověké ekonomické myšlení Fyziokratické vidění národního hospodářství vedlo pod heslem: „Laissez faire, laissez passer 1 “ k hospodářskému liberalismu. Fyziokratické vidění národního hospodářství vedlo pod heslem: „Laissez faire, laissez passer 1 “ k hospodářskému liberalismu._________________ 1 „Nechte být, nechte plynout“

Novověké ekonomické myšlení John Stewart Mill John Stewart Mill –Původně klasická ekonomie stanovuje »Dvě varianty teorie cen Teorie pracovní hodnoty Teorie pracovní hodnoty Vícefaktorová teorie výrobních nákladů Vícefaktorová teorie výrobních nákladů –Výchozí úvaha: obě varianty se navzájem nevylučují, ale naopak se doplňují. »Podstatnou složkou celkových nákladů každého volně reprodukovatelného zboží tvoří mzdové náklady. Proto jsou-li náklady na mzdy proporcionální náročnosti zboží na práci, měly by obě teorie dávat v podstatě stejný výsledek.

Novověké ekonomické myšlení Koncepce mzdového fondu Koncepce mzdového fondu Teorie abstinence Teorie abstinence