Kapraďorosty (Pteridophyta)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Advertisements

VYŠŠÍ ROSTLINY (Cormobionta)
M1: LESNICKÁ BOTANIKA SYSTÉM KAPRAĎOROSTŮ
Lycopodiophyta + Equisetophyta
Kapraďrosty (Pteridophyta) VY_32_INOVACE_3.1.Bi1.15/Li
Cvičení z Malé Botaniky
Lycopodiophyta.
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, OLOMOUC tel.: , ; fax:
Kapraďorosty – Plavuně, Přesličky a Kapradiny
Autor modulu: Ing. Radim Církva
Vyšší rostliny Cormobionta
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
KAPRAĎOROSTY Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Přesličky /Equisetophyta/
EU Peníze školám Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka
KAPRADINY.
VÝTRUSNÉ ROSTLINY a Ryniofyty- Rhyniophyta
PCHÁČ ZELINNÝ (Cirsium oleraceum) Řád: hvězdnicotvaré
63. RISK VÝTRUSNÉ ROSTLINY
Přesličky  Equisetum zahrnuje asi 25 druhů  Vytrvalé, výtrusné byliny  V zemi mají plazivé oddenky  Stonky jsou duté, rýhované a přeslenitě větvené.
KAPRAĎOROSTY VY_52_INOVACE_B1 – 32 AUTOR: Mgr. Iveta Bartošová
Opakování výtrusné rostliny
Vypracoval : Antonín Mrkvica 7.B
Kapraďorosty.
Vyšší rostliny, kormus, rodozměna, gametofyt, stélka, sporofyt
Elektronická učebnice - II
KAPRAĎOROSTY.
MECHOROSTY primitivní vyšší rostliny nemají pravé cévní svazky
Rhyniophyta.
rostliny, které se rozmnožují výtrusy, jsou zelené, nekvetou
Část vyšší rostliny Rhyniophyta - Polypodiophyta
Anotace: Soubor se skládá z teoretického příspěvku, který je námětem
Plavuně /Lycopodiophyta/
Cvičení k Systému a evoluci rostlin (Bi1010c)
Nejstarší cévnaté rostliny
Kapraďrosty HEN.
Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství
Oddělení: Kapraďorosty
Systém a evoluce vyšších rostlin Lycopodiophyta + Monilophyta
KAPRADINY VALÉRIE75. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: .
Pohlavní rozmnožování výtrusných cévnatých rostlin
Lycopodiophyta, Equisetophyta, Polypodiophyta
Přesličky (Equisetales)
V YŠŠÍ ROSTLINY Výtrusné rostliny. V YŠŠÍ ROSTLINY Eukaryotické, převážně autotrofní mnohobuněčné organismy Kromě mechorostů dokonalá vodivá pletiva Přizpůsobení.
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Opakování – mechorosty a kapraďorosty Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/15 Šablona:
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Pohlavní rozmnožování rostlin 1. část – Výtrusné rostliny Číslo vzdělávacího.
Plavuně, přesličky Botanika vypracovala: Mgr. Monika Štrejbarová.
KAPRAĎOROSTY Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Vyšší rostliny (Cormobionta)
Anotace : Program slouží k procvičování a opakování učiva.
Výtrusné rostliny - kapradiny
Vyšší rostliny.
Kapraďorosty (Pteridophyta)
Kapraďorosty.
KAPRADINY VALÉRIE75. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: .
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace
Výtrusné rostliny - plavuně
Přírodopis Plavuně.
Přesličky, plavuně.
Výtrusné cévnaté rostliny I.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Kódování materiálu
AUTOR: Lenka Hrnčířová
Kapraďorosty – plavuně, přesličky
Mechy a kapradiny. Mechy  na vlhkých místech bez vrstvy listí  mechové polštáře – tvořené jednotlivými rostlinami  chrání půdu před vysycháním  žije.
Kapraďorosty.
Název školy: Základní škola a mateřská škola, Hlušice
Lycopodiophyta plavuně, vranečky, šídlatky
LYCOPODIOPHYTA plavuně vranečky šídlatky
Kapraďorosty.
Transkript prezentace:

Kapraďorosty (Pteridophyta)

KAPRAĎOROSTY (PTERIDOPHYTA) kapraďorosty tvoří skupinu několika oddělení suchozemských výtrusných rostlin jejich tělo je již rozčleněno na „kořen, stonek a listy“ vyskytují se u nich již cévní svazky rozmnožují se pomocí výtrusů či vegetativně vyznačují se střídáním generací – rodozměnou kapraďorosty jsou skupinou, jejíž hlavní rozvoj probíhal hlavně v prvohorách

KAPRAĎOROSTY (PTERIDOPHYTA) Na Zemi žije přes 10 000 druhů. Jsou to převážně stínomilné a vlhkomilné rostliny vázané většinou na půdy s kyselým pH.

Mezi kapraďosrosty patří tato oddělení: plavuně (Lycopodiophyta) přesličky (Equisetophyta) kapradiny (Polypodiophyta)

plavuně Lycopodiophyta

PLAVUNĚ (LYCOPODIOPHYTA) rostliny bylinného vzrůstu (vymřelé byly i stromovité), pravděpodobně se vyvinuly z Rhyniophyt typickým znakem je vidličnaté (dichotomické) větvení lodyh (habituelně i ekologicky odlišnou skupinou jsou šídlatky) listy většinou malé, sloužící k asimilaci = trofofyly výtrusné lístky v klasech = sporofyly sporofyt převažuje nad gametofytem v ČR jsou všechny plavuně chráněné zákonem!!! výtrusy některých plavuní se používaly k přípravě zasýpacích prášků

Lepidodendrales - vymřelé dřevité plavuně kmen bez listů, sporangia v šišticích, listy až 1 m dlouhé Lepidodendron sp.

Sigillaria sp.

listy = trofofyly

sporofyly = výtrusné lístky, tvoří většinou celý klas - na svrchní straně každého výtrusného lístku je ledvinitá výtrusnice sporofyl klas ze sporofylů sporangium sporangia

Lycopodium clavatum - průřez výtrusným klasem, každý sporofyl nese jedno tlustostěnné sporangium, ve kterém vznikají spory.

Životní cyklus plavuní

sporofyt – zelený, vytrvalý, nesoucí klasy se sporangii gametofyt - drobný, mykorrhitický, dlouhověký, většinou samostatný (plavuně) sporofyt – zelený, vytrvalý, nesoucí klasy se sporangii

patří sem 3 skupiny: plavuně (Lycopodiopsida) vranečky (Selaginellopsida) šídlatky (Isoetopsida)

plavuň vidlačka Lycopodium clavatum Víceleté rostliny, dlouze plazivé kořenující lodyhy dlouhé až 1m s vystoupavými větvemi, čárkovité listy (trofofyly), sporofyly se od trofofylů výrazně liší a tvoří výtrusnicové klasy, až 8 cm dlouhé – na stopkách po dvou (někdy po třech).Dobrým poznávacím znakem oproti plavuni pučivé je bezbarvý chlup, kterým je zakončen list. ekologie - vřesoviště, suché pastviny, světlé jehličnaté lesy, na kyselých půdách

Lycopodium clavatum - plavuň vidlačka

Lycopodium annotinum - plavuň pučivá

Lycopodiella inundata plavuňka zaplavovaná Diphasiastrum alpinum plavuník alpský

Selaginella selaginoides – vraneček brvitý

Isoëtopsida - šídlatky Isoëtes lacustris – šídlatka jezerní

PŘESLIČKY (EQUISETOPHYTA)

PŘESLIČKY (EQUISETOPHYTA) vytrvalé byliny (vymřelé i stromovité) mají článkované lodyhy, v uzlinách s lodyžními pochvami lodyhy bývají křehké a rýhované s vystouplými žebry a uvnitř duté větve (nikoliv listy!) vyrůstají v přeslenech některé druhy mají 2 typy lodyh, které jsou morfologicky (tvarově) a fenologicky (časově) odlišné sporofyly přesliček vytváří dohromady výtrusnicový klas

Životní cyklus přesliček

jarní lodyha

letní lodyha

přeslička rolní Equisetum arvense Vytrvalá rostlina, až 30cm vysoká, během vegetačního období vytváří dva typy lodyh, které jsou velmi odlišné a nevyrůstají současně – jarní fertilní (plodné) lodyhy jsou nezelené (hnědé) a nevětvené, bledě načervenalé až hnědé, ukončené výtrusnicovým klasem, odumírají po dozrání (březen, duben) - letní sterilní (neplodné) lodyhy, 10-70 cm vysoké, zelené, přeslenitě větvené, větve jednoduché Ekologie – na výživných, otevřených, světlých jílovitých půdách, ve spodině zamokřených stanovišť, podél příkopů, cest, těžko zvládatelný plevel v zahradách.

přeslička rolní

přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) 2 typy lodyh, které jsou utvářeny odlišně, ale vyrůstají zhruba ve stejnou dobu; plodné (jarní) lodyhy jsou 10-30 cm vysoké, nevětvené, ale po dozrání výtrusů se rozvětvují a zezelenají; sterilní (letní) lodyhy 10-60 cm vysoké, přeslenitě větvené ekologie - smrčiny, jedliny, lesní prameniště, lužní lesy, rašelinné louky; indikuje silně podmáčené půdy, (ukazatel zamokření a kyselého prostředí).

přeslička poříční Equisetum fluviatile vytrvalé až 150 cm vysoké rostliny, většinou přeslenitě větvené ekologie - bahnitá stanoviště, mokřadní louky, okraje stojatých a pomalu tekoucích vod (litorál), hojný druh, často se významně podílí na zazemňování menších vodních nádrží.

přeslička poříční

přeslička poříční