Kapraďorosty (Pteridophyta)

KAPRAĎOROSTY (PTERIDOPHYTA) kapraďorosty tvoří skupinu několika oddělení suchozemských výtrusných rostlin jejich tělo je již rozčleněno na „kořen, stonek a listy“ vyskytují se u nich již cévní svazky rozmnožují se pomocí výtrusů či vegetativně vyznačují se střídáním generací – rodozměnou kapraďorosty jsou skupinou, jejíž hlavní rozvoj probíhal hlavně v prvohorách

KAPRAĎOROSTY (PTERIDOPHYTA) Na Zemi žije přes 10 000 druhů. Jsou to převážně stínomilné a vlhkomilné rostliny vázané většinou na půdy s kyselým pH.

Mezi kapraďosrosty patří tato oddělení: plavuně (Lycopodiophyta) přesličky (Equisetophyta) kapradiny (Polypodiophyta)

plavuně Lycopodiophyta

PLAVUNĚ (LYCOPODIOPHYTA) rostliny bylinného vzrůstu (vymřelé byly i stromovité), pravděpodobně se vyvinuly z Rhyniophyt typickým znakem je vidličnaté (dichotomické) větvení lodyh (habituelně i ekologicky odlišnou skupinou jsou šídlatky) listy většinou malé, sloužící k asimilaci = trofofyly výtrusné lístky v klasech = sporofyly sporofyt převažuje nad gametofytem v ČR jsou všechny plavuně chráněné zákonem!!! výtrusy některých plavuní se používaly k přípravě zasýpacích prášků

Lepidodendrales - vymřelé dřevité plavuně kmen bez listů, sporangia v šišticích, listy až 1 m dlouhé Lepidodendron sp.

Sigillaria sp.

listy = trofofyly

sporofyly = výtrusné lístky, tvoří většinou celý klas - na svrchní straně každého výtrusného lístku je ledvinitá výtrusnice sporofyl klas ze sporofylů sporangium sporangia

Lycopodium clavatum - průřez výtrusným klasem, každý sporofyl nese jedno tlustostěnné sporangium, ve kterém vznikají spory.

Životní cyklus plavuní

sporofyt – zelený, vytrvalý, nesoucí klasy se sporangii gametofyt - drobný, mykorrhitický, dlouhověký, většinou samostatný (plavuně) sporofyt – zelený, vytrvalý, nesoucí klasy se sporangii

patří sem 3 skupiny: plavuně (Lycopodiopsida) vranečky (Selaginellopsida) šídlatky (Isoetopsida)

plavuň vidlačka Lycopodium clavatum Víceleté rostliny, dlouze plazivé kořenující lodyhy dlouhé až 1m s vystoupavými větvemi, čárkovité listy (trofofyly), sporofyly se od trofofylů výrazně liší a tvoří výtrusnicové klasy, až 8 cm dlouhé – na stopkách po dvou (někdy po třech).Dobrým poznávacím znakem oproti plavuni pučivé je bezbarvý chlup, kterým je zakončen list. ekologie - vřesoviště, suché pastviny, světlé jehličnaté lesy, na kyselých půdách

Lycopodium clavatum - plavuň vidlačka

Lycopodium annotinum - plavuň pučivá

Lycopodiella inundata plavuňka zaplavovaná Diphasiastrum alpinum plavuník alpský

Selaginella selaginoides – vraneček brvitý

Isoëtopsida - šídlatky Isoëtes lacustris – šídlatka jezerní

PŘESLIČKY (EQUISETOPHYTA)

PŘESLIČKY (EQUISETOPHYTA) vytrvalé byliny (vymřelé i stromovité) mají článkované lodyhy, v uzlinách s lodyžními pochvami lodyhy bývají křehké a rýhované s vystouplými žebry a uvnitř duté větve (nikoliv listy!) vyrůstají v přeslenech některé druhy mají 2 typy lodyh, které jsou morfologicky (tvarově) a fenologicky (časově) odlišné sporofyly přesliček vytváří dohromady výtrusnicový klas

Životní cyklus přesliček

jarní lodyha

letní lodyha

přeslička rolní Equisetum arvense Vytrvalá rostlina, až 30cm vysoká, během vegetačního období vytváří dva typy lodyh, které jsou velmi odlišné a nevyrůstají současně – jarní fertilní (plodné) lodyhy jsou nezelené (hnědé) a nevětvené, bledě načervenalé až hnědé, ukončené výtrusnicovým klasem, odumírají po dozrání (březen, duben) - letní sterilní (neplodné) lodyhy, 10-70 cm vysoké, zelené, přeslenitě větvené, větve jednoduché Ekologie – na výživných, otevřených, světlých jílovitých půdách, ve spodině zamokřených stanovišť, podél příkopů, cest, těžko zvládatelný plevel v zahradách.

přeslička rolní

přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) 2 typy lodyh, které jsou utvářeny odlišně, ale vyrůstají zhruba ve stejnou dobu; plodné (jarní) lodyhy jsou 10-30 cm vysoké, nevětvené, ale po dozrání výtrusů se rozvětvují a zezelenají; sterilní (letní) lodyhy 10-60 cm vysoké, přeslenitě větvené ekologie - smrčiny, jedliny, lesní prameniště, lužní lesy, rašelinné louky; indikuje silně podmáčené půdy, (ukazatel zamokření a kyselého prostředí).

přeslička poříční Equisetum fluviatile vytrvalé až 150 cm vysoké rostliny, většinou přeslenitě větvené ekologie - bahnitá stanoviště, mokřadní louky, okraje stojatých a pomalu tekoucích vod (litorál), hojný druh, často se významně podílí na zazemňování menších vodních nádrží.

přeslička poříční

přeslička poříční