Historie výpočetní techniky Střední odborná škola Otrokovice Historie výpočetní techniky Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Miroslav Hubáček. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

Charakteristika 1 DUM Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /2 Autor Ing. Miroslav Hubáček Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Gu-IKT/1-3/5 Název DUM Historie výpočetní techniky Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 28-52-H/01 Obor vzdělávání Gumař-plastikář Vyučovací předmět Informační a komunikační technologie Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 15 – 16 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem; náplň: seznámení s historií a generacemi počítačů Vybavení, pomůcky Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule Klíčová slova Abakus, počítací stroj, děrný štítek, generace počítačů Datum 14. 7. 2013

Historie výpočetní techniky Náplň výuky Starověké počítací mechanismy Novodobý vývoj počítačů Generace počítačů Historie výpočetní techniky v Československu

Počítací mechanismy abakus – počítací pomůcka založená na systému korálků , které na tyčkách či žlábcích kloužou nahoru a dolů vznik asi před 5000 lety v Malé Asii Logaritmy – tento objev umožňoval převést násobení a dělení, které bylo v té době velice komplikované, na sčítání a odčítání John Napier v roce 1614 zveřejnil své logaritmické tabulky počítací stroje – mechanické kalkulačky v 15. století se Leonardo da Vinci pokoušel přijít na kloub záhadě mechanické kalkulačky další mechanickou kalkulačku vynalezl v roce 1623 Wilhelm Schickard byla sestrojena z ozubených koleček z hodinových strojků

Technologie děrných štítků v roce 1801 použil francouzský vynálezce Joseph Marie Jacquard v tkalcovském stavu děrné štítky, které bylo možné vyměnit beze změny v mechanice samotného stavu tento okamžik se stal mezníkem ve vývoji počítacích strojů důlní inženýr Hermann Hollerith vyvinul v USA elektromagnetický třídící a počítací stroj pro vyhodnocování děrných štítků ten byl využit pro sčítání lidu v USA v roce 1890 tento stroj již umožňoval hromadné zpracování dat v roce 1911 došlo ke sloučení čtyř firem, z nichž jedna byla Hollerithova a vzniká Computing Tabulating Recording Corporation, která se později přejmenovala na IBM

Programovatelné stroje technologie děrných štítků o něco později umožnila návrhy prvních programovatelných strojů jako první dokázal představit počítač v dnešním slova smyslu Charles Babbage v roce 1833 předvedl švédské akademii návrh stroje na řešení diferenciálních rovnic uvažovaný pohon měl obstarat parní stroj pokus o sestavení stroje skončil neúspěšně, protože byl vývoj později zcela zastaven kvůli nedostatečnému financování Babbage zjistil, že pro svůj stroj bude potřebovat programátora najal dceru básníka Lorda Byrona Adu Lovelace , která se stala prvním programátorem na světě na její počest byl nazván programovací jazyk Ada

Nultá generace – do roku 1945 za počítače nulté generace jsou považovány elektromechanické stroje využívající většinou relé pracovaly většinou na kmitočtu okolo 100 Hz hybnou silou vývoje nulté generace se stala druhá světová válka, kdy došlo paralelně k velkému pokroku v různých částech světa Obr. 1: Počítač MARK I

První generace – 1945 až 1951 první generace je charakteristická použitím elektronek a v menší míře ještě elektromechanických relé byly využity děrné štítky a děrné pásky, které sloužily spolu s řádkovými tiskárnami k uchování výsledků počítač se ovládal ze systémové konzoly Obr. 2: Počítač ENIAC

Druhá generace – 1951 až 1965 počítače druhé generace charakterizuje použití tranzistorů vznikají první dávkové systémy, které byly zaváděny do počítače pomocí děrné pásky, štítků nebo magnetické pásky počátek využívání operačních systémů, jazyka symbolických adres, první programovací jazyky – COBOL, FORTRAN, ALGOL Obr. 3: Počítač UNIVAC I

Třetí generace – 1965 až 1980 třetí generace je charakteristická použitím integrovaných obvodů objevilo se multiprogramování – zatímco jeden program čeká na dokončení I/O operace, je procesorem zpracovávána druhá úloha objevuje se první podpora multitaskingu, kdy se programy vykonávané procesorem střídají Obr. 4: Počítač IBM 360

Čtvrtá generace – od roku 1981 čtvrtá generace je charakteristická mikroprocesory a osobními počítači mikroprocesory v jednom pouzdře obsahují celý procesor, čímž se umožnilo snížit počet obvodů na základní desce počítače přichází éra systémů DOS a vznikají grafická uživatelská rozhraní Obr. 5: Počítač IBM PC 5150

Historie výpočetní techniky v Československu období od roku 1950 až 1958 lze označit za průkopnické nebo též přípravné v roce 1950 v rámci Ústředního ústavu matematického (ÚÚM) započal doc. Antonín Svoboda budovat oddělení matematických strojů Obr. 6: Počítač SAPO

Historie výpočetní techniky v Československu období v letech 1958 až 1965 se dá nazvat pokusem o tzv. vlastní cestu při vývoji a výrobě výpočetní techniky hlavní roli při návrhu samočinných počítačů sehrál v tomto případě Výzkumný ústav matematických strojů – VÚMS při n. p. Kancelářské stroje vybudováno Výzkumné výpočtové středisko Obr. 7: Počítač EPOS 1

Historie výpočetní techniky v Československu třetí fáze období vlastní cesty při vývoji a výrobě československé výpočetní techniky spadá do období 1965 až 1968 vzniká VHJ Závody průmyslové automatizace – ZPA první sériově vyráběné tuzemské stroje v ZPA Čakovice byly založené na tranzistorové koncepci Obr. 8: Počítač MSP 2A

Historie výpočetní techniky v Československu v období 1968 až 1989 bylo Československo zapojeno do mezinárodního programu jednotného systému elektronických počítačů - JSEP hlavním výzkumným a vývojovým pracovištěm byl VÚMS a výrobní základna se soustředila ve skupině podniků ZPA Obr. 9: Počítač EC 1021

Kontrolní otázky: Do jaké doby spadají prvopočátky vzniku počítacích mechanismů? Vyjmenujte významné vynálezce. Charakterizujte jednotlivé generace počítačů. Jaký byl vývoj výpočetní techniky v Československu?

Seznam obrázků: Obr. 1: Počítač MARK I. In: Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Harvard_Mark_I_Computer_-_Right_Segment.JPG Obr. 2: Počítač ENIAC. In: Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eniac.jpg Obr. 3: Počítač UNIVA I. In: Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:UNIVAC-I-BRL61-0977.jpg Obr. 4: Počítač IBM 360. In: www.ibm360.info [online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://www.ibm360.info/ Obr. 5: Počítač IBM PC 5150. In: Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D

Seznam obrázků: Obr. 6: Počítač SAPO. In: Historie výpočetní techniky v Československu [online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://www.historiepocitacu.cz/ Obr. 7: Počítač EPOS I. In: Historie výpočetní techniky v Československu [online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z http://www.historiepocitacu.cz/ Obr. 8: Počítač MSP 2A. In: Historie výpočetní techniky v Československu [online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://www.historiepocitacu.cz/ Obr. 9: Počítač EC 1021. In: Historie výpočetní techniky v Československu [online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://www.historiepocitacu.cz/

Seznam použité literatury: [1] Dějiny počítačů. In: Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 2012 [cit. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF [2] Vývoj výpočetní techniky. In: Historie počítačů [online]. 2012 [cit. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://www.cmsps.cz/~marlib/historie/historie.htm [3] Generace počítačů. In: Historie výpočetní techniky v Československu [online]. 1991. [cit. 12. 7. 2013]. dostupné z: http://www.historiepocitacu.cz/obecny-prehled-generaci-pocitacu.html [4] ZELENÝ, J., MANNOVÁ, B. Dějiny počítačů. Praha: SCIENTIA, 2006. ISBN 80-86960-04-8 .

Děkuji za pozornost 