Biochemie I Úvodní přednáška

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Rostlinná buňka Josef Převor (Oktáva).
Advertisements

Úvod do studia biochemie
BIOCHEMIE.
BIOLOGIE 1 Rostliny Biologické vědy Metody práce v biologii
1.E Biologie.
RISKUJ ! Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Výuka lékařské chemie pro Zubní lékařství na 1. LF UK v Praze
Základní části buňky a jejich hlavní význam
STRUKTURA BUŇKY.
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
Složení živých soustav
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
EUKARYOTA.
Metabolismus - principy
Chemická stavba buněk Září 2009.
Membrána. Nutnost oddělit se od vnějšího prostředí a kompartmentalizovat vnitřek pro různé biochemické a informační děje Membrány.
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Biologie E
Buňka.
Základy přírodních věd
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
Eukaryotická buňka.
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_03.
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
Buňka - cellula Olga Bürgerová.
Biochemie Úvod do biochemie.
1.ročník šk.r – 2012 Obecná biologie
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis – Biologie rostlin
Buňka - test Milada Roštejnská Helena Klímová Obr. 1. Různé typy buněk
VY_32_INOVACE_03-01 Živočišná buňka
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů
nebuněční parazité buněk
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu
Rozdělení buněk.
TESTTEST Úvod do bakteriologie Biologie buňky 25. října 2006 Kvinta B.
Cyklus kyseliny citrónové, citrátový cyklus.
Základní struktura živých organismů
BUŇKA.
Úvod do studia biochemie Stavba buňky
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
Základní struktura živých organismů
BUŇKA.
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Neboli BUNĚČNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE. Čím se zabývá cytologie? Druhy, tvar a velikost buněk = morfologie Vnitřní stavba, druhy organel = anatomie Pochody.
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů.
Základní znaky a rozmanitost života Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka. Dostupné z Metodického portálu
Fotosyntéza.
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
BUŇKA – základ všech živých organismů
Buňka JE ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNKČNÍ JEDNOTKOU
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: GENETIKA Téma: BUŇKA
Buňka  organismy Látkové složení.
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje BUŇKA VY_32_INOVACE_23_461 Projekt.
Mgr. Natálie Čeplová Fyziologie rostlin.
Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Živočišná Buňka.
VY_52_INOVACE_24_Buňka rostlinná a živočišná
3. Vlastnosti živých soustav
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
Sacharidy Lipidy Bílkoviny Nukleové kyseliny Buňka
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky
4. Buňky.
Buňka Test.
Prokaryotická buňka.
Stavba buňky Mitochondrie Plazmatická membrána Ribozomy
Transkript prezentace:

Biochemie I Úvodní přednáška

Organizace výuky etc Organizace přednášek Organizace seminářů Radovan Hynek: S 90, radovan.hynek@vscht.cz Ústav biochemie: http://biomikro.vscht.cz/ (brzo nové stránky) Laboratoř hmotnostní spektrometrie: http://biomikro.vscht.cz/maldiman/ Organizace přednášek Program Testy Zkouška Organizace seminářů

Studijní materiály Nakladatel: Academia Autor: Vodrážka Zdeněk Rok vydání: 2002 Milan Kodíček Biochemické pojmy výkladový slovník http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/

Lehninger Principles of Biochemistry eBook, 5th Edition 2009

BIOCHEMIE I - přednášky 1. Živé systémy, jejich složení a organizace 2. Aminokyseliny (vlastnosti, stanovení a reakce) a peptidy 3. Bílkoviny (vztah struktury a funkce) 4. Enzymy: struktura, názvosloví, rozdělení do tříd 5. Reakční kinetika enzymových reakcí; regulace činnosti enzymů 6. Chemie nukleotidů a nukleových kyselin; replikace 7. Transkripce, translace a posttranslační modifikace

8. Chemie lipidů; biomembrány a membránový transport 9. Principy látkové a energetické přeměny; bioenergetika 10. Aerobní a anaerobní respirace; světlá fáze fotosynthesy 11. Citrátový a glyoxylátový cyklus 12. Chemie sacharidů. Metabolismus sacharidů I. 13. Metabolismus sacharidů II. Metabolismus lipidů 14. Metabolismus dusíkatých látek

Biochemie a související obory Biochemie věda zkoumající biologické děje chemickými prostředky -(pojem zavedl F.Hoppe-Seyler 1903) - zkoumá živé systémy na (buněčné) a molekulární úrovni – viz následující ilustrace

Biochemie: statická (látkové složení organismů, vlastnosti biomolekul, vztah struktury a funkce) dynamická (metabolismus, bioenergetika) funkční (fysiologické projevy na molekulové úrovni) nadmolekulových struktur (= organizační)

S biochemií úzce souvisí: Molekulová genetika (molekulová biologie, molekulová fysiologie) Proteomika Enzymologie Klinická biochemie Bioorganická chemie Biofysikální chemie Xenobiochemie (farmakobiochemie) Biotechnologie

BUNĚČNÁ TEORIE (Robert Hook (1667)  "buňka") 1. Buňky tvoří veškerou živou hmotu (x viry: jsou živé?). 2. Veškeré buňky pocházejí z jiných buněk. 3. Informace se předávají z generace na generaci. 4. V buňkách látky podléhají chemickým přeměnám. 5. Buňky reagují na vnější podněty.

mají pravé jádro(eu=pravý, karyon=jádro) Typy buněk eukaryota mají pravé jádro(eu=pravý, karyon=jádro) prokaryota nemají pravé jádro (karyon=jádro)

Velikosti buněk a jejich částí

Prokaryotní buňka velikost: 1 – 10 µm tvar: sferoidní (koky), tyčinkovitý (bacillus), helikální (spirilla) Ribosomy flagella Buněčná stěna Plasmatická membrána Nukleoid (DNA) Pili Escherichia coli – nejlépe prostudovný organismus

Živočišná buňka Eukaryota – velikost 10 -100 µm, kompartmentace buněčných procesů - organely Živočišná buňka

Rostlinná buňka Odlišnosti: Buněčná stěna Chloroplasty Vakuola

Hlavní funkce a procesy probíhající v buněčných organelách a ostatních kompartmentech Procesy a funkce Buněčná membrána Oddělení vnějšího a vnitřního prostoru,transport iontů a molekul, příjem a přenos signálu, pohyb Jádro Synthesa DNA, RNA Endoplasmatické retikulum drsné, hladké Synthesa proteinů intra- a extracelulárních, synthesa lipidů, detoxifikační reakce Golgiho aparát Modifikace a export proteinů Mitochondrie Buněčné dýchání, uskladnění energie Oxidace sacharidů a lipidů, synthesa močoviny a hemu Chloroplasty Fotosynthesa Lysosomy Buněčné trávení – lytické enzymy Peroxisomy Oxidativní reakce s O2, metabolismus H2O2 a ostatních peroxidů Mikrotubuly a mikrofilamenta Cytoskeleton, buněčná morfologie a pohyb (i vnitrobuněčný) Cytosol Metabolismus sacharidů, lipidů, aminokyselin a nukleotidů

Látkové složení živých organismů Prvky: C,H,N, O,P,S (92%), Ca,Mn,Fe,I,Mg Složka Rel. mol. ZASTOUPENÍ (g/100 g ORGANISMU) Počet druhů molekul   hmotnost člověk rostlina bakterie v buňce bakterie voda 18 60 75 70 1 bílkoviny 104-106 4 15 3 000 DNA >106 <1 RNA 4.104-106 1,5 6 1 000 sacharidy 102-106 0,5 16 2 250 lipidy 750-1 500 50 ostatní org. látky 100-500 500 anorg. látky asi 60 3 15-20 Funkce bude náplní přednášek

Role vody Všechny výše zmíněné komponenty budou diskutovány podrobněji s výjimkou vody 60 to 70 % hmotnosti živých organismů Všechny reakce vyskytující se v živých organismech probíhají ve vodě Voda je reaktantem o produktem řady biochemických reakcí Fotolýza vody je jedním ze zásadních procesů probíhajících na Zemi Nekovalentní interakce – vodíkové můstky, hydrofobní interakce

Nevazebné interakce

Typy nekovalentních interakcí vyskytujících se v živých organismech Typ interakce Příklad *Vazebná energie (kJ/mol) vodíkové vazby: voda (led) -O-H...O= 17 vazby v pept. řetězci =N-H...O=C 15 neutrální a nabitá skupina -COO-...HO-CH2- elektrostat. interakce* ion-ion -COO-...+H3N- 20-30 interakce dvou permanentních dipolů   C+=O-...C+=O- 2 Londonovy dispersní interakce mezi dvěma alifa-tickými atomy C 0,11 patrové interakce mezi dvěma aromatickými kruhy Phe 6 hydrofobní interakce ** např. Mezi dvěma methylovými skupinami 1,2 mezi dvěma postran- ními řetězci valinu