Ušlechtilé kovy. Prvek I I (1) r r (pm) r + (pm) b. t. b. t. (K) Oxidační čísla CuCuCuCu 745 96128 1357 8,93+ I+ I II + II + III Ag 731126143 123410,50.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
(velká elektrická a tepelná vodivost)
Advertisements

PRINCIP SOUČASNÉHO NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í
Výroba Zn - modrobílý kovový prvek se silným leskem
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í
Redoxní vlastnosti kovů a nekovů
Kovy Aktivita č. 6: Poznáváme chemii Prezentace č. 11
Chemické desetiminutovky
Typy chemických reakcí
V. S K U P I N A. PrvekXI b. t. (K) b. v. (K) N 3,07063,1 77,3 P 2,06317,2 553,6 As 2, ,00 889,0 Sb 1, ,0 1908,0 Bi 1, ,0 1853,0.
I I I. S K U P I N A.
REDOXNÍ DĚJ RZ
Měď, stříbro, zlato Cu – biogenní (měkkýši – krevní barvivo)
D-prvky.
Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G
Druhy chemických reakcí
12. skupina.
11. skupina.
CHEMICKÉ REAKCE.
KOVY - 4/5 všech prvků výskyt: ryzí (Au, Ag, Cu, Pt)
Řada napětí kovů, zákonitosti reakcí
řada napětí kovů Řada napětí kovů – Beketovova řada kovů
REDOXNÍ DĚJ.
MĚĎ, STŘÍBRO, ZLATO.
II.B skupina Zinek, Kadmium, Rtuť.
5.4 Většinu prvků tvoří kovy
Prvky II.B skupiny zinek (30Zn) výskyt: sfalerit ZnS
Rtuť Hg (Hydrargium).
Redoxní vlastnosti kovů
Dusík, N.
Chemická reakce Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0120.
CHEMIE RTUTI CH-3 Anorganická chemie, DUM č. 20 Mgr. Radovan Sloup
Zinek, kadmium, rtuť.
Rtuť Hg.
1 Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_CHEMIE1_20 Tematická.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková ANOTACEMateriál seznamuje žáky se společnými vlastnostmi kovů a.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV:VY_32_INOVACE_139_Druhy chemických reakcí AUTOR: Igor Dubovan ROČNÍK, DATUM:
Technicky významné kovy
D – P R V K Y.
Redoxní reakce 9.A, B 23/5 3-ox.;.
Kovy Z prvních 92 prvků (po uran) je 70 kovů a pouze 22 polokovů a nekovů. Nejrozšířenějším kovem v zemské kůře je hliník, následovaný železem.
Redoxní reakce.
 Vědní disciplína zabývající se rovnováhami a ději v soustavách, ve kterých se vyskytují částice nesoucí el.náboj.
REAKCE CHEMIE ŽELEZA CH-4 Chemické reakce a děje, DUM č. 5
Obecná chemie (i pH i jednoduchý výpočet z chem. rovnice):
Teorie valenčních vazeb (VB)
Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. SULFIDY - sulphur.
Zastoupení prvků v přírodě Vesmír Vesmír: H > D >> He >> Zemská Zemská kůra kůra: až asi k Fe – přímá syntéza prvekzastoupeníprvekzastoupení.
Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_CHEMIE1_15 Tematická.
Zinek.
H A L O G E N Y.
Molekuly a chemické sloučeniny
ZÁKLADNÍ ŠKOLA BENÁTKY NAD JIZEROU, PRAŽSKÁ 135 projekt v rámci operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Šablona číslo: V/2 Název: Využívání.
Měď Cu.
Molekuly a chemické sloučeniny
VODÍK.
A opět názvosloví. Úkol 1: Rozděl sloučeniny na hydroxidy, kyseliny, soli: HClO 3, NaOH, NaClO 3, H 3 PO 4, HCl, CuCO 3, HIO 4, Ca(OH) 2, Fe(OH) 3, K.
Chemické značky a vzorce
PrvekXI b. t. (K) b. v. (K) O 3, ,3 90,1 S 2, ,6 717,7 Se 2, ,6 958,0 Te 2, ,91263,0 Po 1, ,0 1235,0 VI. VI. skupina.
Železo a další kovy. Železo, ruthenium a osmium Výskyt v přírodě a výroba Výskyt- nejběžnější nerosty Fe hematit (krevel) Fe 2 O 3, magnetit (magnetovec)Fe.
Ověřování základních znalostí z chemie
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SLOVAN, KROMĚŘÍŽ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ZEYEROVA 3354, KROMĚŘÍŽ projekt v rámci vzdělávacího programu VZDĚLÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST.
Rtuť 3. února 2014 VY_32_INOVACE_130306
Pyrit FeS2 Sulfidy FeS2 Autor: Mgr.Vlasta Hrušová.
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
registrační číslo : CZ.1.07/1.1.26/
Stříbro (Ag).
Oxidy a jejich chemické vlastnosti
Rtuť.
Transkript prezentace:

Ušlechtilé kovy

Prvek I I (1) r r (pm) r + (pm) b. t. b. t. (K) Oxidační čísla CuCuCuCu ,93+ I+ I II + II + III Ag ,50 I+ II+ I+ II + III Au ,30+ I+ I + II III + III Skupina I. B Měď, Stříbro, Zlato –ušlechtilé kovy konfigurace Cu Cu 4 s1 s1 s1 s1 3 d 10

M ě ďM ě ďM ě ďM ě ď M ě ďM ě ďM ě ďM ě ď Cu Cu – Cu 2 S chalkosin, CuFeS 2 chalkopyrit Cu 2 O cuprit.. výroba Cu výroba Cu ~ S  oxid + C  Cu - surová Cu Cu - surová  elektrolýza Oxidační čísla III Oxidační čísla Cu (I) Cu (II). I červený Cu ( I ) Cu 2 O– červený (Fehling) CuCl, CuI, CuCN, Cu 2 S, Na 3 [Cu(CN) 4 ], Cu(CO)Cl.. I I Cu ( I I ) CuO, CuSO 4 · 5 H 2 O, NO 3 – Cu(CH 3 COO) 2 · 2 H 2 O. I I I Cu ( I I I ) komplexy, telluridy.. Jahn-Telerův efekt Jahn-Telerův efekt[Cu(NH 3 ) 4 ] 2+

Jahn - Tellerův efekt „Systémy se spinově a orbitálně degenerovanými stavy mají tendenci spontánně distortovat okolí centrálního atomu a sejmout tak tuto degeneraci.“ Cu 2+ 3d el. d xy, d xz, d yz,3 el. d z 2, d x 2 – y 2 1,5 1,5 Oh Oh   D 4h O h O h –d4 d4, d9d9 T d T d –d3 d3, d4 d4, d8 d8, d9d9

Oxidy mědi CuO – tenorit Cu 2 O – kuprit

2 –2 – Cu Cu Komplexy mědi Komplex Cu 2+ s biuretem Cu 5 –5 – I I III Cu 5 –5 – III Te Cu

Komplexy mědi Strukturaplastocyaninu Cu Vazebné vzdálenosti (Å) Vazba I I Cu ( I I ) I Cu ( I ) 7,0 pH = 7,0 I Cu ( I ) 3,8 pH = 3,8 Cu – S(Cys 84 ) 2,132,172,13 Cu – S(Met 92 ) 2,902,872,51 Cu – N(His 37 ) 2,042,132,12 Cu – N(His 87 ) 2,102,39> 4

Cu Cu Komplexy mědi Strukturadeoxyhemocyaninu O Cu II Cu II O MĚĎ Dusík Uhlík Cu – Cu ~ 3,7 Å

StříbroStříbro Ag Ag – Ag 2 S argenit, Ag 3 SbS 3 prousit AgAsS 3 pyrostilpnit.. výroba výroba : hutnictví (Pb) ; Parkes chudé rudy[Ag(CN) 2 ] – chudé rudy:Ag 2 S + 4 CN –  2 [Ag(CN) 2 ] – Ag 2 O 2 Ag OH –  Ag 2 O + H 2 O. AgF AgF · 2 H 2 O – dobře ; AgCl, Br –, I –. [Ag(NH 3 ) 2 ]Cl AgCl + 2 NH 4 OH  [Ag(NH 3 ) 2 ]Cl + 2 H 2 O AgNO 3 ; Ag 2 SO 4.. Fotografie [Ag(S 2 O 3 ) 2 ] 3 – Na 2 S 2 O 3 Fotografie AgX  [Ag(S 2 O 3 ) 2 ] 3 –

Stříbro Další oxidační čísla I I AgO + Ag ( I I ) Ag + + O 3  AgO + + O 2 Ag 2+ AgO + + Ag H +  2 Ag 2+ + H 2 O. AgF 2 ; AgO.. I I I Ag ( I I I ) KAgF 4

Komplexy stříbra 5 –5 – I III Ag I II a(a)a(a) Ag b(b)b(b) II Ag

ZlatoZlato Au Výroba: kyanidový způsob Au – Výroba: kyanidový způsob. 4 Au + 8 CN – + H 2 O + O 2  [Au(CN) 2 ] –  4 [Au(CN) 2 ] – + 4 OH –. 2 [Au(CN) 2 ] – + Zn  2 Au + [Zn(CN) 4 ] 2–. nestálý H[AuCl 4 ] Au + Au 3+  0 Au + (aq)  Au 3+ (aq) + 2 e –  0 = + 1,401 V Au + Au  0 2 e – + 2 Au + (aq)  2 Au  0 = + 1,691 V   EMF = + 0,290 V 3 Au + (aq)  2 Au + Au 3+ (aq) EMF = + 0,290 V

Komplexy zlata

Skupina I I. B

Prvek% I I (1) r M r M (pm) r 2 + (pm) b. t. b. t. (K)Zn 10 – ,4 Cd 10 – ,6 Hg 10 – ,60 Skupina I I. B Zinek, Kadmium, Rtuť konfigurace Zn Zn 4 s2 s2 s2 s2 3 d 10 Oxidační čísla Zn 2+, Cd 2+, Hg 2+ [ – Hg – Hg – ] 2+ Oxidační čísla Zn 2+, Cd 2+, Hg 2+ [ – Hg – Hg – ] 2+

Skupina I I. B Oxidy. ZnO amfoterní ZnO – amfoterní ZnCl 2 ZnO + 2 HCl  ZnCl 2 + H 2 O Na 2 [Zn(OH) 2 ] ZnO + NaOH  Na 2 [Zn(OH) 2 ].. CdOHgO bazické CdO, HgO – spíše bazické Tepelná stálost klesá >> – klesá ZnO > CdO > HgO. HgO  Hg + O 2

Zinek a Kadmium Zn Zn – ZnCO 3 smithsonit. výroba výroba : praženíZnCO 3  ZnO redukceZnO + C  Zn + CO.. ZnS – bílý, ZnSO 4 · 5 H 2 O [Zn(NH 3 ) 2 ] 2+ ; [Zn(CN) 4 ] 2– Cd Cd – příměs Zn ; CdS ; CdSO 4 · 8 / 3 H 2 O ZnCl 2 Zn + 2 HCl  ZnCl 2 + H 2. Na 2 [Zn(OH) 4 ] Zn + NaOH  Na 2 [Zn(OH) 4 ] + H 2 ( Na[Zn(OH) 3 H 2 O], Na[Zn(OH) 3 (H 2 O) 3 ] )

Sloučeniny zinku v biochemii karbonátová anhydráza

Sloučeniny zinku v biochemii Karboxy- peptidáza A

R t u ťR t u ťR t u ťR t u ť R t u ťR t u ťR t u ťR t u ť Hg Hg – HgS rumělka. HgS + O 2  Hg + SO 2 Hg + Fe  Hg + FeS. Hg Cl 2 – sublimát ; Hg(NO 3 ) 2 ; [HgI 4 ] 2– 22 Hg 2 Cl 2 – kalomel – málo rozpustný ; Hg 2 (NO 3 ) 2.. Hg – použití Hg – použití : teploměry, elektrolyzéry, fungicidy I – Hg – Hg – Hg ( I ) – Hg – Hg – nelze O 2–, OH – 22 Hg 2 X 2 ; Hg 2 Cl 2 kalomel; HgCl 2 + Hg  Hg 2 Cl 2.. I I HgO Hg ( I I ) HgO ; Hg OH –  HgO žlutý HgOčervený Hg(NO 3 ) 2  HgO + 2 NO 2 + ½ O 2 červený. dimethyl rtuť Hg(CH 3 ) 2

Komplexy rtuti 1 HgCl NH 3  [Hg(NH 3 ) 2 Cl 2 ](1) 2 [Hg(NH 3 ) 2 Cl 2 ]  [Hg(NH 2 )Cl] + NH 4 Cl (2) 3 2 [Hg(NH 2 )Cl] + H 2 O  [Hg 2 NHCl(H 2 O)] + NH 4 Cl (3) Chlor Rtuť NH 3 [Hg(NH 3 ) 2 Cl 2 ]

Sloučeniny rtuti [Hg 2 NI(H 2 O)] 4 NH [HgI 4 ] 2– + H 2 O  [Hg 2 NI(H 2 O)] + 3 NH I – Uspořádání sítě Hg 2 N + v krystalové struktuře Millonovy báze [Hg 2 N(OH)(H 2 O)] N Hg