Rtuť Hg
Poloha v periodické tabulce II.B skupina, 6. perioda
Elektronová konfigurace a možná oxidační čísla [Xe] 4f145d106s2 Oxidační čísla: 0, I, II
Výskyt Ryzí- velmi vzácně Ve sloučeninách Rumělka (cynabarit) HgS
Rumělka
Vlastnosti Stříbrolesklý kapalný ušlechtilý kov (t. t. -39 °C) Velmi stálá S některými kovy (Na, Ag, Au, Cu, Zn, Cd) tvoří amalgámy (viz použití) Vůbec se neslévá s Fe, Co, a Ni Nereaguje se vzdušným kyslíkem Nerozpouští se v neoxidujících kyselinách
Vlastnosti Rozpouští se v konc. H2SO4 Hg + 2H2SO4 → HgSO4 + SO2 + 2H2O Rozpouští se ve zředěné HNO3 6Hg + 8HNO3 → 3Hg2(NO3)2 + 2NO + 4H2O Rozpouští se v konc. HNO3 Hg + 4HNO3 → Hg(NO3)2 + 2NO2 + 2H2O
Vlastnosti Páry rtuti jsou prudce jedovaté! Otrava rtutí: slinění, červenání dásní, uvolňování zubů, nervové poruchy
Výroba Hg Pražením HgS v proudu vzduchu HgS + O2 → Hg + SO2 Ochlazené Hg páry se kondenzují Získaná Hg se přečišťuje Pražením sulfidických rud se železným odpadem nebo CaO HgS + Fe → Hg + FeS 4HgS + 4CaO → 4Hg + 3CaS + CaSO4
Použití Hg Náplň teploměrů, manometrů Výroba výbojek, spínačů, rozbušek Příprava amalgámů Stomatologie: zubní plomby Pozlacování, postříbřování Katoda při např. výrobě NaCl Analytická chemie: laboratorní činidlo
Červená rtuť Složitá sloučenina různých izotopů Hg a antimonu Údajně vyrobena za studené války v SSSR Zajímavé fyzikální vlastnosti vhodné pro konstrukci nukleárních zbraní Akumulace energie a okamžité uvolnění Skutečná existence červené rtuti nepotvrzena
Rtuťné sloučeniny Hg2(NO3)2 - dusičnan rtuťný Rozpustné bezbarvé krystalky Hg2Cl2 - chlorid rtuťný (kalomel) Bílý, nerozpustný Vzniká srážením solí chloridy
Rtuťnaté sloučeniny HgO Červený – příprava suchou cestou Žlutý
Rtuťnaté sloučeniny Rtuťnaté soli – většinou nerozpustné HgCl2 - chlorid rtuťnatý (sublimát), prudce jedovatý! HgSO4
Rtuťnaté sloučeniny HgS - sulfid rtuťnatý (cynabarit) Černý Červený - rumělka HgI2 - jodid rtuťnatý Červená sraženina