Infračervené záření

Objevitel Objevitelem infračerveného záření v roce 1800 je britský astronom William Frederic Herschel. K objevu infračervených paprsků mu pomohlo zjištění enormního nárůstu teploty v červeném pásmu viditelného světla při rozložení slunečního světla skleněným hranolem, které signalizovalo přítomnost pro lidské oko ještě dalšího, ale už neviditelného záření.

Jak vzniká infračervené záření??? Slunce je základním zdrojem infračervené energie. Byli jste někdy venku za polojasného jarního počasí o teplotě kolem 30 stupňů a cítili se velice příjemně, když se slunce schovalo za jeden z nemnoha mraků? I když okolní teplota nepoklesla, cítili jste příjemné ochlazení, protože mrak nedovolil plný průchod infračerveným paprskům. Infračervené teplo v Infračerveném Termálním Systému má stejné vlastnosti jako teplo z našeho slunce, anebo jako teplo vyzařovaném naším tělem potřebné k udržení naší tělesné teploty.

Na obrázku je schematicky naznačen obor vlnových délek celého elektromagnetického spektra – od nejkratších po ty nejdelší. Uzounkou oblast mezi 400 až 700 nm můžeme vnímat zrakem a tento obor elektromagnetického záření jsme nazvali světlo.

Schematicky naznačuje princip snímání vlastního tepelného záření těles v daleké IR oblasti: studené pozadí (1) vydává dlouhovlnné IR záření. O něco teplejší těleso (2) vydává taktéž dlouhovlnné záření, ale s kratší vlnovou délkou. IR kamera (3) je schopna toto záření zachytit a vizualizovat ve falešných barvách (4).

Jak působí na člověka Infračervené záření působí „časné", při opalování ihned nastupující zčervenání kůže. V prostředí, kde působí toto záření dlouhodobě, vyvolává na kůži změny, které jsou hodnoceny jako zarudnutí způsobené cévkami rozšířenými ohněm nebo sálavým teplem. Na postižené kůži se objevují trvalé změny v podobě síťovité pigmentace a někdy i mírného ztenčení kůže.

Kde se využívá infračervené záření??? Noktovizor: Noktovizory pracují v infračerveném pásmu blízkém viditelnému světlu. Nezachycují proto tepelné záření (těles s běžnými teplotami), které má nižší frekvence a které využívá termovize. Noktovizor zesiluje záření o vlnových délkách 700 až 1000 nm a převádí ho do viditelné oblasti spektra. Obraz se obvykle zobrazuje na zeleném stínítku. Uživatel tak vidí monochromatický, zelený obraz.

I člověk je zdrojem záření Infračerveného záření z přirozených nebo umělých zdrojů se dnes využívá v řadě oborů lidské činnosti. K sušení, vytápění a ohřevu, v infračervené spektroskopii, ve vojenské technice k navádění raket nebo u přístrojů pro noční vidění.

zajímavost H. Schmitz, H. Bleckmann a M. Mürtz objevili při studiu elektrofyziologie krasců rodu Melanophila orgány citlivé na tepelné záření. Jde o první nález infračervených receptorů u hmyzu. Autoři optomisticky očekávají, že by jejich poznatky mohli využívat vývojáři nových infračervených čidel. Krasec Melanophila acuminata

Zdroje: http://www.night-vision.cz/ http://vesmir.msu.cas.cz/Pavel/termopercepce.html http://vademecum.hvezdarna.cz/new/pdf/08-1-65.pdf http://www.paladix.cz/clanky/co-to-je-a-jak-se-chova-infracervene-zareni.html?PLXID=847176b89f8e10fb842b3ac93c0617ca http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=37584 http://books.google.cz/books?id=XZGg9qKgm0QC&pg=PA62&lpg=PA62&dq=infra%C4%8Derven%C3%A9+z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&source=bl&ots=GoNn-vQPWw&sig=OrumizCDOEcJqVKClzLBJK7mAkY&hl=cs&sa=X&oi=book_result&resnum=10&ct=result#PPA201,M1 http://www.czechdesign.cz/index.php?status=c&clanek=85&lang=1