autor: Radka Vašíčková Pohyby rostlin autor: Radka Vašíčková

Fyzikální pohyby Jsou založeny na zákonitostech, které platí i pro neživou přírodu. Hygroskopické pohyby Jsou umožněny bobtnavou schopností buněčné stěny.

Náměty k zamyšlení ? Jaký význam má pro borovici otevírání šišek při jejím vysychání ? ? Jaký význam má pro vikvovité rostliny šroubovité stáčení lusků při vysychání?

Náměty k zamyšlení ? Jaký význam má pro borovici otevírání šišek při jejím vysychání ? ( Ze šišky jsou uvolňována a rozšiřována do okolí okřídlená semena.) ? Jaký význam má pro vikvovité rostliny šroubovité stáčení lusků při vysychání? ( Po rozpuknutí lusků dochází stočením k uvolnění semen.)

Pohyby vyvolané podrážděním Nastie Jsou indukované, neorientované (všesměrné) pohyby rostlin. Mohou je vyvolat změny teploty (termonastie), změny intezity světla (fotonastie), otřesy (seismonastie), střídání dne a noci (nyktinastie) aj.

Seismonastie

Seismonastie

Teoretický princip pohybu Seismonastie jsou pohyby vyvolané otřesem, nebo dotykem. V případě rostliny mucholapka podivná (Dionaea muscipula) je tento pohyb v přírodě vyvolaný hmyzem, který několikanásobně podráždí citlivé trichomy uvnitř „pasti“ – přeměněného listu a rostlina past sklapne a hmyz je tak polapen. mucholapka podivná (Dionaea muscipula)

Teoretický princip pohybu V případě rostliny citlivka stydlivá (Mimosa pudica) dochází ke sklápění lístků. Tento pohyb může být v přírodě vyvolán otřesy způsobenými býložravci. Dojde ke sklopení lístků rostliny, která tak „předstírá, že je zvadlá“ a je tedy neatraktivní potrava. citlivka stydlivá (Mimosa pudica)

Vitální pohyby Jsou výsledkem životních projevů rostliny. Dělíme je na: Vitální pohyby Ohybové pohyby

Lokomoční pohyby (taxe) Jsou pohyby z místa na místo. Jsou indukované (vyvolané nějakým podrážděním) a orientované (ve směru nebo proti směru podráždění). Jsou uskutečňovány nejčastěji pomocí bičíků či brv. Pozorujeme je např. u jednobuněčných zelených řas při pohybu za světlem (fototaxe).

Lokomoční pohyby (taxe) Rozmístění chloroplastů v buňkách okřehku (Lemna) ve tmě (a), při nízké (b) a vysoké ozářenosti (c). (Pavlová, L., 2005)

Princip pohybu V noci, nebo při nízké světelné ozářenosti se chloroplasty v buňce staví tak, aby co nejefektivněji využily dopadající světlo. Naopak při příliš vysokém, pro rostlinu škodlivém, ozáření se chloroplasty pohybují do míst s nižším ozářením (záporná fototaxe), tak, že se vzájemně stíní, aby došlo k co nejmenšímu poškození.

Námět k zamyšlení ? Jakým způsobem může pohyblivý organismus využít schopnost chemotaxe ?

Námět k zamyšlení ? Jakým způsobem může pohyblivý organismus využít schopnost chemotaxe ? ( Pohyb ve směru vyšší koncentrace živin nebo pohyb směrem od jedovatých látek.)

Ohybové pohyby Jsou takové pohyby, kdy se část rostliny zakřiví (ohne). Dále se dělí na: Samovolné (autonomní) pohyby Pohyby vyvolané podrážděním

Samovolné (autonomní) pohyby Rostliny je vykonávají bez vnějšího podráždění. Jsou to především pohyby růstové. Např. stonek vyrůstající klíční rostliny se kývá a kroutí, čímž lépe proniká vrstvou půdy. Mezi samovolné pohyby patří i ovíjení některých rostlin kolem podpory. chmel otáčivý (Humulus lupulus)

Pohyby ovíjivé Princip: Některé druhy rostlin se ovíjejí kolem podpory (např. tyčky). Je to například chmel, svlačec, plamének, fazol. Plamének (Clematis) svlačec rolní (Convolvulus purpurea) fazol šarlatový (Phaseolus coccineus)

Pohyby vyvolané podrážděním Tropismy Jde o ohyby rostlinných částí za zdrojem podráždění nebo naopak. Podráždění tedy odráží směr pohybu. Je-li podrážděním světlo, mluvíme o fototropismu, je-li jím zemská tíže, hovoříme o geotropismu, v případě podrážděním chemickými vlivy jde o chemotropismus. Tyto tropismy jsou buď kladné (ohyb za zdrojem podráždění) nebo záporné (pohyb od zdroje podráždění).

Konec