Digitální učební materiál Autor: Ing. Jiří Šťastný Předmět/vzdělávací oblast: Fyzika Tematická oblast: Optika Téma: Optické přístroje Ročník: 4. Datum vytvoření: Leden 2014 Název: VY_32_INOVACE_07.2.17.FYZ Anotace: Přehled a popis funkce optických přístrojů. Učební materiál slouží jako inovativní prezentační doplněk výuky a využívá aktivizujících možností multimediálních prostředků včetně hypertextových odkazů. Závěrečné kontrolní otázky zvyšují interaktivitu výuky a podporují samostatné myšlení žáků. Multimediální výuka svou přehledností a názorností podporuje zájem a aktivitu i u slabších žáků. Metodický pokyn: Prezentace primárně slouží pro výklad v hodině, ale může být využita i k samostudiu a pro distanční formu vzdělávání. Otázky na konci tématu ověřují, jak žáci danou problematiku zvládli, a po vytištění je lze použít i pro písemné ověření jejich znalostí. Materiál vyžaduje použití multimediálních prostředků – PC a dataprojektoru.

Dělení optických přístrojů Podle vytvořeného obrazu Objektivní: fotoaparáty, promítačky, zvětšovací přístroje. Subjektivní: brýle, dalekohledy, mikroskop Vytvořený obraz může být skutečný nebo neskutečný. Podle vlastností obrazu tyto přístroje dělíme na objektivní a subjektivní.

Dělení optických přístrojů Podle použití dělíme optické přístroje: Zobrazovací přístroje slouží k vytvoření takového obrazu předmětu, který je lépe pozorovatelný než samotný předmět. Jejich účelem je získat informace o předmětu. Přístroje laboratorní využívají vlastnosti světla a jeho interakce s prostředím k měřícím účelům. Slouží k získávání informací o prostředí.

Lupa Lupa je každá spojná čočka s ohniskovou vzdáleností menší než konvenční zraková vzdálenost. Poskytuje obraz neskutečný, zvětšený a vzpřímený. Úhlové zvětšení γ= τ , τ , kde τ , je zvětšený a τ původní zorný úhel.

Mikroskop Základem mikroskopu jsou čočky, které tvoří objektiv a okulár. Objektiv má malou ohniskovou vzdálenost (milimetry). Předmět se umisťuje blízko před předmětové ohnisko, takže vzniká skutečný, zvětšený a převrácený obraz. Tento obraz vzniká mezi druhou částí mikroskopu, tzv. okulárem, a jeho předmětovým ohniskem.

Vzniklý obraz pozorujeme okulárem podobně jako lupou, získáváme tak další zvětšení. Ohnisková vzdálenost okuláru se pohybuje v řádech centimetrů. Obr.1 Princip zobrazování mikroskopem

Dalekohledy Dalekohled se podobně jako mikroskop skládá z objektivu a okuláru. Keplerův hvězdářský dalekohled vytváří převrácený obraz. Objektiv i okulár jsou spojky. Galileiho (Holandský) dalekohled vytváří vzpřímený obraz, objektiv je spojka, okulár rozptylka (divadelní kukátko).

Zrcadlový (Newtonův) dalekohled Vytváří skutečný obraz parabolickým zrcadlem. Tento obraz pozorujeme okulárem (spojkou). Z používaných dalekohledů je nejméně náchylný k chybám a má malou absorpci světla. Zrcadlové dalekohledy se nazývají reflektory, dalekohledy čočkové refraktory.

Kontrolní otázky Podle jakých hledisek dělíme optické přístroje? Jaké jsou hlavní součásti mikroskopu? Co si představíme pod pojmy refraktor a reflektor? Jaký je hlavní rozdíl mezi přístroji zobrazovacími a laboratorními?

Použité zdroje: SVOBODA, Emanuel a kol. Přehled středoškolské fyziky. 3. vyd. Praha: Prometheus, 1996, ISBN 80-7196-116-7. LEPIL, Oldřich; BEDNAŘÍK, Milan; HÝBLOVÁ, Radmila. Fyzika pro střední školy II. Praha: Prometheus, 2002, ISBN 80-7196-185-X Obrázek 1 Princip zobrazování mikroskopem: PAJS. „Wikipedia.cz“ [online]. [cit. 8.1.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Opticke_zobrazeni_mikroskop.svg Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Šťastný.