TUNDRA A LESOTUNDRA
lesotundra mezi tajgou a tundrou začíná tam, kde souvislý porost tajgy přechází v řídké lesíky bříz, vrb a borovic, místy smrku a modřínu přechodný pás je různě široký, zpravidla nepřesahuje několik desítek km rostliny i živočichové z obou zón
tundra biom subpolárních a polárních oblastí, který lze nalézt mezi tajgou a trvale zaledněnými polárními končinami
ARKTICKÁ TUNDRA - severní polokoule ANTARKTICKÁ TUNDRA - jižní polokoule ALPINSKÁ TUNDRA - ve vysokých nadmořských výškách
Arktická tundra
Antarktická tundra
Alpinská tundra
Obecná charakteristika finské slovo tunturi = bezestromá rovina drsné, velmi chladné klima málo srážek krátké a chladné léto nízká biodiverzita trvale zmrzlá půda (permafrost), na povrchu v létě rozsáhlé bažiny
Klima málo srážek (většinou ve formě sněhu) – ročně průměrně 100mm Teplota – průměrná roční – pod -10⁰C (léto 3-12⁰C, zima -34⁰C)
Flora krátká vegetační doba, 2-3 měsíce krátké období růstu a rozmnožování hlavně mechy a lišejníky zakrnělé stromy, byliny, malé keříky, traviny okolo 1700 druhů rostlin vysoká odolnost kvůli chladnému počasí a velkému větru
Fauna Býložraví: lumíci, hraboši, karibu, veverky, sobi Masožraví: lišky, vlci, lední medvědi Hmyz: komáři, mouchy, můry, kobylky Ryby: treska, platýs, losos a pstruh Stěhovaví ptáci: havrani, sokoli, husy, racci velká adaptace živočichů, mnoho jich v zimě migruje na jih (sobi)
SOB KARIBU
PIŽMON LUMÍK SOB
Obyvatelé velmi málo zalidněná Dříve: pastevci sobů a lovci, Inuité (=lidé): různé kmeny – Sibiř, sever Kanady sever Skandinávie – Laponci=Sámové (tradičně: lov, chov polodivokých sobů, zemědělství, rybolov) jejich život stále více modernizovaný (technika,…)
LAPONCI
Vliv člověka imise (především SO2) – citlivost mechorostů a lišejníků introdukce druhů na subantarktické ostrovy lov a domestikace zvěře těžba nerostných surovin rybolov
Uvolňování skleníkového plynu z mokřin uniká velké množství metanu skleníkové plyny unikají i ze zmrzlé tundry arktická tundra uvolňuje v zimě stejně metanu jako v létě celkového množství metanu, které se ročně uvolní z arktické tundry činí 30 až 100 milionů tun