Průmyslová revoluce Viktorie Blahová, I.A

Předpoklady dostatek pracovních sil zdroje nerostných surovin rozvoj techniky kolonie = levný zdroj surovin peníze

Anglie tehdy nejvyspělejší země „kolébka průmyslové revoluce“ změna celé země, způsobu práce a obživy u většiny obyvatel nové továrny, průplavy, silnice, železnice i města

Období Konec 18. a počátek 19. století (Anglie) V průběhu 19. a 20. století rozšíření do celého světa

Průmyslová revoluce zásadní změna zemědělství, výroby, těžby dopravy aj. ruční výroba a manufaktury → tovární způsobena rozmachem vědy a techniky vzniká nový průmyslový obor - strojírenství

Průmyslová revoluce jako první tento pojem použil francouz Louis Auguste Blanqui symbol revoluce – parní stroj její význam srovnatelný s neolitickou rev.

Architektura průmyslové čtvrti na okrajích měst továrny s vysokými komíny v okolí domy pro zaměstnance

Role aristokracie vlastnictví pozemků – velké zisky vznik pastvin → nezaměstnanost stavba kanálů, továren, železnic

Zaměstnanci zjednodušení procesu - menší nároky na zaměstnance zaměstnávání žen a dětí – levná pracovní síla tvrdá práce, ale malá mzda

Společenské změny stěhování do měst „za prácí“ – vznik velkoměst dělníci v hutích, dolech, železárnách, textilních továrnách zvýšení počtu obyvatel více přistěhovalců lepší prístup ke vzdělání a kultuře

Společenské změny nové rozdělení společnosti dělníky střední vrstvu (úředníci) buržoazii/kapitalisty (továrníci, obchodníci, bankéři)

James Watt 1736 – 1819 skotský mechanik, fyzik samouk 1760 - vynález parního stroje

Hutnictví k tavbě železa namísto dřevěného uhlí koks využití litiny – stroje i zbraně 1790 – 1840 se v Anglii těží 4x více uhlí a 20x více surového železa

Textilní průmysl nejjednoduší podmínky k revoluci – první revoluční odvětví průmyslu dovoz levné bavlny z Ameriky nové stroje = zdokonalení tkaní a spřádání → zrychlení procesu

John Kay 1704 – 1780 1733 vynalezl „létající člunek“ zdvojnásobení výkonu tkalce a zešíření látky

Samuel Crompton Edmund Cartwright 1779 jeho „mule“ 200x výkonnější než kolovrat výroba příze ve velkém, ale málo tkalců pro zpracování 1785 první prototyp mechanického tkalcovského stavu

Samuel Crompton

Doprava 1807: R. Fulton – paroloď 1814: G. Stephenson - parovlak 1825: první železnice

Telegraf Semaforový 1794 Elektrický konec 18. stol. Pomocí jehliček 1820 Morseova abeceda 1837 Bezdrátový 1893

V českých zemích 20. – 30. léta 19. století 1839 – první parostojní železnice (Vídeň – Brno)

Horkovzdušný balón Bratři Montgolfierové roku 1783 předvádějí králi Ludvíku XVI. a Marii Antoinettě ve Versailles

Spalovací motor Jean Lenoir (1859)– první prakticky použitelný Nicolaus Otto (1876) – čtyřdobý SM, benzín

Zdroje dějepisný slide STIEFEL: Velká Francouzská revoluce, Napoleonské války a Průmyslová revoluce http://www.truhla.cz/predmety/dejepis/prezentace/sexta/Prumyslova_revoluce.pdf http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFmyslov%C3%A1_revoluce http://www.dejepis.com/ucebnice/anglicka-prumyslova-revoluce-a-jeji-rozsireni/ http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/eb/hist/htech/revoluce.html http://www.malinovysvet.cz/slova/romantismus.htm ftp://zszi2.kh-net.cz/DUMy/Dejepis/dejiny_vsedniho_dne_8/08%20Pr%F9myslov%E1%20revoluce.pptx. http://referaty-dejepis.blog.cz/0901/prumyslova-revoluce časopis Epocha: vydání 204., 214., 237. časopis Svět na dlani SPECIÁL 1/2013