ČESKÁ LITERATURA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ SPOLEČENSKO-HISTORICKÁ SITUACE PO VÁLCE A ETAPY VÝVOJE LITERATURY Mgr. Michal Oblouk

POVÁLEČNÁ LÉTA období rychlého rozvoje vědy a kultury zpočátku návaznost na demokratické tradice 1. republiky v literatuře – reakce na válku rozdělení světa na 2 sféry – Západ a Východ, Československo součástí východního bloku studená válka

ROK 1948 komunistický únorový převrat, nástup komunistické ideologie k moci na 40 let absolutní diktát SSSR znárodnění kultury, potlačení tvůrčí svobody, jediná (vnucená) metoda socialistického realismu – budovatelské romány, tzv. frézistická poezie, oslavná agitační poezie persekuce politicky nepohodlných osob

ROK 1948 r. 1949 zrušen Syndikát českých spisovatelů, nahrazen Svazem československých spisovatelů – stalinizace na 1. sjezdu, čistky, kádrování, vyloučeni legionářští a katoličtí autoři, surrealisté konec soukromých nakladatelství oběti psychického nátlaku, sebevraždy

50. LÉTA politické procesy a popravy, umlčování dlouholetá věznění 56 intelektuálů a spisovatelů zákaz mnoha kulturních časopisů zákaz dovozu západní zahraniční literatury z knihoven vyřazeno na 27 milionů ideologicky nevhodných titulů 2. vlna emigrace

POL. 50. LET – R. 1968 po smrti Stalina a Gottwalda (1953) a po odsouzení kultu osobnosti XX. sjezdem sovětských komunistů (1956) – 1. vlna uvolnění kulturní atmosféry, liberalizace poměrů 2. sjezd Svazu československých spisovatelů (1953) – kritika schematismu, požadavek umělecké svobody vydávání periodik, překlady světových děl

60. LÉTA 2. vlna uvolnění – naděje v reformaci komunismu, vrchol v období tzv. Pražského jara (1968) – kritika dosavadního komunistického systému liberalizace veřejného a kulturního dění rehabilitace nekomunistických spisovatelů r. 1967 IV. sjezd Svazu československých spisovatelů – kritika kulturního útlaku angažovanost spisovatelů ve veřejném dění

70. A 80. LÉTA vpád vojsk Varšavské smlouvy 21. 8. 1968, okupace státu od r. 1969 tzv. normalizační proces – tvrdý totalitní režim, politická i kulturní nesvoboda, čistky, likvidace nekomunistických periodik, zákaz publikování zakázaní autoři a knihy vyřazování opět z knihoven násilné přerušení přirozeného vývoje literatury

CHARTA 77 výzva k respektování Listiny základních lidských práv a svobod další vlna emigrace mnozí autoři nuceni volit mezi útěkem ze země a útěkem do sebe, mnozí byli trpěni nebo se stali problémovými kariéra režimních komunistických spisovatelů – tvorba nevalné úrovně

ROZŠTĚPENÍ LITERATURY ZA NORMALIZACE oficiálně vydávaná literatura samizdatová (ineditní) literatura – opoziční, tzv. alternativní, domácí proud, texty ideově nevhodné a odmítnuté nebo zakázané v oficiálních nakladatelstvích přepisovány strojopisně a rozšiřovány mezi čtenáři exilová literatura – vydávaná v zahraničí, psaná exulanty i domácími autory, kteří nesměli publikovat, díla necenzurovaná

SAMIZDATOVÉ EDICE A PERIODIKA Petlice – 1972 v Praze (L. Vaculík) Edice Expedice – v pol. 70. let (V. Havel) Česká expedice – 1978 (J. Hořec) Vokno (1979) – tribuna lit. undergroundu (I. Jirous) Revolver Revue (1985) – orientace na původní tvorbu mladých autorů a překlady (J. Topol)

EXILOVÁ NAKLADATELSTVÍ, EXILOVÉ ČASOPISY Sixty-Eight Publishers (1971 – 1993) – Toronto (J. Škvorecký) Index (Kolín n. Rýnem) Arkýř (Mnichov) Svědectví – politologický čtvrtletník (od r. 1956 v Paříži), P. Tigrid Listy (od r. 1970 v Římě) Proměny (od 60. let v USA)

PO ROCE 1989 pád komunistického režimu rozpad východního bloku vznik pluralitního politického systému spojení literárních proudů vydávání zakázaných a opomíjených autorů záplava málo kvalitní (brakové) literatury vznik mnoha nových nakladatelství