Proces transformace české ekonomiky Dědictví 40 let komunismu v českých zemích: CPE vyčerpala možnosti růstu – růst koncem 80. let způsoben převážně skrytou inflací Rostla energetická a materiálová náročnost – ekonomika nereagovala na technický vývoj, ani na ropné šoky 70. let Zhoršující se relace mezi cenami dovozů a vývozů zastarávající technologie Problém údržby bytového fondu Nedostatečné vybavení domácností Narůstání „vnitřního dluhu“ Neúspěšné snahy o reformy- nelze reformovat nereformovatelné (při dominujících vertikálních vazbách) Odtrženost od vývoje ekonomické teorie ve světě - ideologické důvody

Proces transformace české ekonomiky Výchozí podmínky roku 1989 Vysoká finanční disciplina – nezadlužování se, přirozený odpor k rozpočtovým deficitům, snaha o vyrovnanou obchodní bilanci dlouhodobě nízká míra inflace – 2% a skrytá inflace – 3% Vysoká kvalifikace a zručnost pracovní síly Nejdůsledněji uplatňovaný systém CPE Nákladově orientovaná tvorba cen (po vertikále) Jednostranná orientace ZO na „měkké“ trhy RVHP

Hledání strategie transformace ekonomové uplatňovali (zjednodušeně řečeno) dva různé přístupy. 1) Liberální přístup považoval za východisko transformace vytvoření tržních podnětů - základních systémových změn: liberalizace trhů a privatizace volné tržní ceny, volný vstup na trhy a soukromé vlastnictví´= předpoklad k následnému vývoji tržních institucí 2) Institucionální přístup - vznik nových tržně konformních institucí, tj. formálních i neformálních pravidel chování včetně sankcí za jejich nedodržování komplexní a složitá změna vžitých vzorců chování X Přístupy nelze kombinovat – volba - negativních důsledků plynoucích z nerespektování druhého přístupu.

Proces transformace české ekonomiky Základní pilíře procesu transformace Udržení makroekonomické rovnováhy Liberalizace cen Liberalizace vnějších ekonomických vztahů Rychlá a masivní privatizace (deetatizace) Snaha o zachování sociálního smíru

Šoková transformace – scénář ekonomické reformy Klaus, Ježek, Dyba, Dlouhý, Tříska vychází z neoliberalismu, konzervatismu rychlá liberalizace a privatizace restriktivní měnová a fiskální politika V září 1990 byl předložen SCÉNÁŘ EKONOMICKÉ REFORMY (i když v názvu „reforma“, ve skutečnosti se jednalo o scénář ekonomické TRANSFORAMCE).

Cenová liberalizace Do roku 1990 smíšený model Od roku 1991 liberalizace cen – Zákon o cenách HP řeší 4 kritické momenty - zabránění vzniku inflační spirály - sociální dopady (spotřební ceny vzrostly o 56%) - daňová reforma (1993) odstraňuje zápornou daň z obratu, opět nárůst cen -liberalizace mezd (1993), bohužel rostou rychleji než produktivita práce

Liberalizace ZO - rozbití monopolu ZO (1991) vnitřní směnitelnost české koruny ochrana vnitřního trhu do roku 1992 (dovozní přirážka max. 20 %, celní kvóty na dovoz jablek, pšenice apod. – nelíbí se okolním státům) 3 postupné devalvace české koruny fixní kurz české koruny – stabilizace ekonomiky (kotva) – až do května 1997

Privatizace transformace státního (veřejného) vlastnictví do soukromých rukou Možnosti: privatizace s využitím zahraničního kapitálu spolehnout se na domácí „nízký“ kapitál, ale privatizaci prodloužit využít nestandardní metody privatizace

Privatizační program (1990-1992) – 3 fáze: reprivatizace (restituce) malá privatizace velká privatizace

Transformace dle forem privatizace (FNM) Privatizační formy Miliardy Kč Restituce 70-130 (10%) Převod státního majetku obcím 350 Malá privatizace 30 (2%) Velká privatizace 626 (80%) Transformace družstev 200-250 Celkem 1276-1386

Velká privatizace transformace na a.s. (např. kupónová privatizace) přímý prodej předem určenému vlastníkovi bezúplatný převod obcím aukce, veřejné soutěže

Velká privatizace 1. vlna kupónové privatizace (1992) Harvardské fondy a další IF, IS (získaly 72 % investičních kupónů) 2. vlna kupónové privatizace (1993) IF (64%) 3. tzv. vlna KP (1995) odstartovala finanční skupina Motoinvestu „Drobní akcionáři plačte“ silné IF využily legislativních nedostatků a tlačily na drobné akcionáře, aby prodávali pod tržní cenou

Cíle současné hospodářské politiky v ČR Inkubátor č.2 Cíle současné hospodářské politiky v ČR