Právo jako normativní systém Úvodní přednáška Základy ekonomie a práva (1) – Právo jako normativní systém Mgr. Pavel Pražák

Právní normy Právo – soubor právních norem. (x subjektivní pr.) Právní norma = Obecně závazné pravidlo chování, které je stanoveno nebo uznáno státem a státem vynucováno a které nabývá formy pramene práva. Svět preskriptivních vět -„má býti“ Čl. 13 Ústavy - Hlavním městem České republiky je Praha. § 140 (1) TZ - Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán na deset až osmnáct let. Rysy právní normy závaznost formální určitost (nabývá formy pramene práva) obecnost (x individuální právní akt) vynutitelnost Právní normy

Právní normy Monopol moci státu Jiné normativní systémy Právo subjektivní a objektivní Působení na snižování společenské entropie, resp. udržování společenské homeostázy Morálka Právo Právní normy

Obecné právní zásady – právní principy Vyšší míra abstraktnosti – obecné regulativní ideje Kontradiktornost (právní jistota x spravedlnost) Vyvažování Právní positivismus právo = příkazy zákonodárce, 18.-19. st kodifikace (H. Hart, K. F. von Savigny, H. Kelsen, F. Weyr) Přirozenoprávní teorie právu pozitivnímu je nadřazeno nepsané a v zásadě neměnné právo, jež odpovídá lidské přirozenosti – soulad s morálkou, hodnotovým systémem. Po 2. sv. válce (Lon L. Fuller, R. Dworkin) Riggs vs. Palmer (nemo turpitudinem suam allegans auditur; ex iniuria ius non oritur; nemo ex suo delicto meliorem suam conditionem facere potest) § 6 (2) NOZ (Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.) Obecné právní zásady – právní principy

Obecné právní zásady – právní principy Čl. 20 III GG BRD „Die Gesetzgebung ist an die verfassungsmäßige Ordnung, die vollziehende Gewalt und die Rechtsprechung sind an Gesetz und Recht gebunden.“ Prozařování obecných právních zásad do právního řádu Vyjádření principů v platném právu § 3(1) OZ Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. § 39 OZ Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. § 3 (1) NOZ Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Obecné právní zásady – právní principy

Problém odporného udavače 1. Nic - chování tehdy po právu 2. Nic – tehdy bezvládí, absence práva (boj o život) 3. Je třeba rozlišovat (vražda) 4. Přijetí zvl. zákona – jasná pravidla 5. Volný průběh Problém odporného udavače

Právo veřejné a soukromé Zájmová teorie Publicum ius est, quod ad statum rei Romanae spectat, privatum quod ad singulorum utilitatem“ (Veřejné právo je to, které se týká římského státu, soukromé to, které se týká prospěchu jednotlivců) – Ulpianus Teorie subordinační Veřejnou mocí se rozumí taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo, nebo zprostředkovaně. Subjekt o jehož právech a povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci není v rovnoprávném postavení ... a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí na vůli subjektu. (ÚS 147/1998 Sb.) Právo veřejné a soukromé

Sociálního zabezpečení Právo Soukromé Občanské Obchodní Pracovní Veřejné Ústavní Správní Finanční Sociálního zabezpečení Životního prostředí Trestní Právo Hmotné Procení Systém práva

Prameny práva Typy právní kultury Soustava pramenů práva – právní řád Kontinentální Anglosaský Islámský Soustava pramenů práva – právní řád Právní předpis (statute law) + normativní smlouvy Hierarchická struktura – právní síla Kodexy Interní normativní akty Precedenty Stare decisis Distinkce Obyčeje Prameny práva

Prameny práva ČR Povinnosti jen zákonem Nálezy ÚS o zrušení z. Prameny práva EU Nařízení vlády - čl. 78 Ú Vyhl. min – čl. 79 (3) Ú Prameny práva ČR

Výklad pramene práva (textu), ale i např. smlouvy, závěti... Účel – zejména pro aplikaci práva Hermeneutická funkce interpretace práva – proces poznání. Oslabení interpretačního pluralismu a relativismu v zájmu právní jistoty a materiální spravedlnosti. Metody interpretace Standardní výklad Jazykový (gramatika, sémantika), logický (a contrario, per eliminationem, per analogiam, a fortiori), systematický Př.: Nahlížení do spisu advokátem bez prověrky NBÚ Nadstandardní výklad Historický, teleologický, komparativní Interpretace práva

KONEC Dotazy a připomínky na pavel@iprazak.cz Informace o přednáškách na www.iprazak.cz KONEC