Oční vady Krátkozrakost, dalekozrakost, šedý zákal, zelený zákal, vetchozrakost, šilhání, astigmatismus, barvoslepost, šeroslepost

Krátkozrakost Krátkozrakost (myopie) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají už před sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Takto postižený člověk vidí rozmazaně vzdálené předměty. Napravuje se brýlemi s čočkou rozptylkou.

Krátkozrakost

Dalekozrakost Dalekozrakost (hypermetropie) je oční vada, jejímž projevem je špatná viditelnost postiženého na blízko umístěné předměty. Paprsky světla usměrněné čočkou se sbíhají až za sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Napravuje se brýlemi s čočkou spojkou.

Dalekozrakost

Šedý zákal Šedý zákal (katarakta) je nemoc oka, kdy se čočka zakalí a člověk vidí, jako by se díval přes špinavé sklo. Nemoc se léčí nahrazením zakalené lidské čočky tenkou umělou čočkou. Příčinou může být stárnutí, dědičnost nebo prodělaná infekce.

Šedý zákal

Oko člověka postiženého šedým zákalem

Zelený zákal Zelený zákal (glaukom) je porucha zraku, jehož podstatou je poškození očního nervu. Příčinou může být vysoký nitrooční tlak vyvolaný infekcí nebo poruchou regulace tvorby nitrooční tekutiny. Člověk postižený zeleným zákalem vidí trubicově a může i zcela oslepnout.

Zelený zákal

Vetchozrakost Vetchozrakost (presbyopie) se začíná projevovat kolem 45. roku věku. Je to přirozený důsledek stárnutí organizmu. V průběhu života se v čočce usazují látky bílkovinné povahy, které snižují její pružnost a je tedy nastavena na pevnou optickou mohutnost – zhoršuje se tak schopnost zaostřit na blízko.

Šilhavost Šilhavost (strabismus) je porucha okohybných svalů, kdy oči nehledí rovnoběžně a jedno se odchyluje od běžného směru. Při šilhání je důležité tuto vadu u dětí objevit a léčit včas (maximálně do 7 let věku). Pokud se šilhání neléčí, může skončit tupozrakostí (amblyopií) uchýleného oka a ztrátou jednoduchého binokulárního vidění.

Astigmatismus Astigmatismus se často kombinuje s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Rohovka nemá pravidelný kulovitý tvar, ale tvar podobný stlačenému míči. Pozorovaný předmět se nezobrazuje ostře, např. čtverec je vnímán jako obdélník nebo kosodélník. Bod není vnímaný jako bod, ale jako dvě čárky.

Barvoslepost Barvoslepost (daltonismus) je dědičná porucha barevného vidění lidského oka. Málokdy se vyskytuje barvoslepost na všechny barvy (černobílé vidění). Nejčastějším případem je neschopnost rozlišit červenou, zelenou nebo modrou barvu.

Barvoslepost na červenou barvu Barvoslepost na zelenou barvu Normální vidění – 91,6 % populace Barvoslepost na červenou barvu Barvoslepost na zelenou barvu

Barvoslepost na modrou barvu Normální vidění – 91,6 % populace Barvoslepost na modrou barvu Úplná barvoslepost

Šeroslepost Šeroslepost (nyctalopia) se projevuje zhoršeným viděním za šera. Je to porucha funkce sítnicových tyčinek. Příčiny mohou být dědičné nebo i například nedostatek vitamínu A.