Hospodářská a měnová unie - HMU Eurozóna

EURo Značka nové jednotné měny - (€) - inspirací k jejímu vytvoření bylo řecké písmeno epsilon – značka eura tedy obsahuje odkaz ke kolébce evropské civilizace a zároveň je první hláskou jména ‚Europa‘. Souběžné čáry značí stabilitu eura. Značka dolaru ($). Pojem Evropa pochází ze starořecké mytologieEurópa, též Európé - (latinsky Europa) byla dcera sídónského krále Agénora (v Ovidiových Proměnách zvána „Agénorovna“) a jeho manželky Télefassy. Královská dcera byla tak krásná, že se do ní zahleděl sám Zeus. Věděl, že ráda a často chodívá se svými družkami na pastviny královských stád. Aby oklamal svou manželku Héru, proměnil se v pěkného bílého býčka, krotkého, mírného, s malými růžky. Európa si ho hned povšimla, překonala obavy, podala mu trs trávy, pohladila ho. Býček se položil na bok do trávy a pohledem ji přímo zval k posezení. Európa neodolala. Jakmile usedla, býček s ní pomalu šel k moři, poté do něj vstoupil a brouzdal se při kraji. Za chvíli ale postoupil a než se Európa vzpamatovala, plul na širé moře. Břeh se rychle vzdaloval a Európa byla vyděšená. Držela se ho za rohy, volala na své přítelkyně, plakala, ale marně. Zeus přeplaval moře a na velikém ostrově Krétě se proměnil zpět v boha. Európa mu dala tři syny: Mínoa, který se později stal krétským králem, syna Sarpédona, který se stal králem v Lykii a Rhadamantya, pozdějšího člena podsvětního soudního tribunálu. Z vůle Dia se Európa provdala za krétského krále Asteria

Historie: Tři etapy HMU v EU I. Etapa 1990-1993 - posilování nezávislosti centrálních bank a harmonizace právních předpisů v oblasti postavení budoucí Evropské centrální banky (ECB) a její měnové politiky. II. Etapa 1994-1998 - plnění konvergenčních kritérií (1992 tzv. Maastrichtská smlouva), založení Evropského měn. institutu (předchůdce ECB), 1997: Pakt o stabilitě a růstu a nový mechanismus směnných kurzů ERM III. Etapa od r. 1999 - byly neodvolatelně fixovány kurzy původních měn na euro dle pevně stanovených přepočítacích koeficientů – období převodu cen a smluv na EURa

Od 1. ledna 2002 používá EURo 12 evropských zemí – tzv. Eurozóna. Zároveň začaly být z oběhu stahovány bankovky a mince národních měn. Toto období skončilo 28. února 2002 a po tomto datu se euro stalo v zemích eurozóny jediným zákonným platidlem. Deset let poté, co byla zásada jednotné evropské měny zakotvena v Maastrichtské smlouvě (1992), bankovky a mince eura byly v oběhu. Ve světové historii ojedinělá událost - pozoruhodně relativně krátká doba.

Švédsko, Dánsko a Spojené království VB Švédsko nesplnilo konvergenční kritéria ze dvou důvodů: švédské zákony o centrální bance nebyly v souladu s právem EU, švédská měna nebyla v průběhu posledních dvou let dostatečně stabilní. Dánsko a VB: si vyhradily právo nevstoupit do třetí fáze HMU (tedy nepřijmout euro), i když kritéria splnily. Dánsko na základě referenda oznámilo, že euro přijmout nehodlá.

Zkušenost ČR s rozdělením měny: M.Singer Po celá desetiletí fiskální transfery mezi českými zeměmi a Slovenskem maskovaly výrazně horší výkonnost slovenské ekonomiky oproti české Rozdíl ve výkonnosti byl ještě prohlouben uzavřením zbrojního průmyslu v SR Po politickém rozdělení ČSFR (1. ledna 1993) začalo být zachovávání společné měny vystavováno tržním tlakům: české i slovenské subjekty převáděly své vklady do českých bank a kapitál odplýval z obou zemí Po rozdělení měny (8. února 1993) byla brzy obnovena stabilita Slovenská koruna poměrně rychle depreciovala - v souladu s horšími fundamenty slovenské ekonomiky Náklady na rozdělení měny byly relativně nízké

Na začátku r. 2014 eurozóna sdružovala 18 států EU z celkové členské základny 28, poslední přistoupení od r. 2007: Slovinsko 14. 1. 2007 239,640 SIT Kypr 31. 1. 2008 0,585274 CYP Malta 31. 1. 2008 0,4293 MTL Slovensko 16. 1. 2009 30,1260 Sk Estonsko 1. 1. 2011 Lotyšsko 1. 1. 2014 Litva cílí svůj vstup na 1. leden 2015.

http://www.zavedenieura.cz/cs/euro/eurozona/clenske-staty-eurozony

Konvergenční kritéria/Maastrichská – závazná před vstupem, ale plnění vyžadováno i během členství Cenová stabilita - míra inflace, která po dobu jednoho roku před vstupem nesmí překročit míru inflace tří členských států s největší cenovou stabilitou o více než 1,5 %; poměr schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nesmí překročit 3 %; poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nesmí překročit 60 %; dlouhodobé nominální úrokové míry nesmí o více než dva procentní body přesáhnout úrokové míry tří členských států s nejlepší cenovou stabilitou; po dobu posledních dvou let musí být bez vážného napětí dodržováno stanovené fluktuační pásmo dané měny v Evropském měnovém systému ERM.

Plnění Maastrichstkých kritérií v ČR VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S UROZÓNOU společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 18. prosince 2013 Zpracovává se každý rok

1. Kritérium cenové stability – HIPC – mezinárodní srovnání Míra inflace během jednoho roku před vstupem nesmí překročit o více než 1,5 p.b. míru inflace tří členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Inflace se měří pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen - HICP

Země s nejnižší inflací: Finsko, Dánsko, Švédsko Inflačním tlakem v r. 2008 byla především úprava nepřímých daní v souvislosti s reformou veřejných financí, ale i s harmonizací s právem EU (zvýšení snížené sazby DPH – z 5 % na 9 %, spotřební daň na cigarety a ekologická daň) Zdroj: ČSÚ – cenová statistika a čtvrtletní národní účty, propočty MF ČR http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Vyhodnoceni_Maastricht_2011_pdf.pdf VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 14. prosince 2011

Eurostat 2012 a 2013

2. Kritérium vládního deficitu veřejných rozpočtů znamená, že poměr ročního schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí referenční hodnotu 3%. Historie: Povšimněte si obrovského deficitu v r. 1995 a 2002

Deficit veřejného rozpočtu - saldo sektoru vládních institucí

Eurostat, 2010, 2011, 2012 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/data/main_tables

http://epp. eurostat. ec. europa. eu/tgm/table. do http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=teina200

3. Kritérium celkového veřejného/vládního dluhu znamená, že poměr celkového veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 %. Veřejný dluh znamená hrubý úhrn ročních dluhů v nominálních hodnotách. Varovný je silný rostoucí trend!

Data Eurostatu, 2010, 2011, 2012 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/data/main_tables

Data Eurostatu http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/data/main_tables

4. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb znamená, že v průběhu jednoho roku před zavedením EURa průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nepřekročí o více než 2 p.b. úrokovou sazbu tří nejúspěšnějších členských států s nejnižší mírou inflace. Úrokové sazby se zjišťují na základě dlouhodobých státních dluhopisů, nebo srovnatelných cenných papírů. - úroková míra: plněno, dlouhodobá úroková sazba na úrovni běžné v eurozóně, v současnosti posuzováno podle průměrného výnosu do splatnosti u 10letých státních dluhopisů Průměrná míra inflace (CPI) a dlouhodobá úroková sazba20022003Predikce 2004Predikce2005Výhled Průměrná míra inflace růst v %1,80,72,93,0 Výnos do doby splatnosti 10-letých státních dluhopisů 4,94 4,24,8 5,0 Zdroj: Makroekonomická predikce ČR, duben 2003

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v současnosti ČR plní a rovněž výhled nenaznačuje problémy v této oblasti (sazba je závislá na důvěře ve veřejné finance). http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_kriter_stabil_men_kurzu.html

5. Kritérium stability kurzu měny a účasti v ERM2 Exchange Rate Mechanism - mechanismus směnných kurzů znamená, že členský stát po dobu posledních dvou let dodrží stanovené fluktuační rozpětí směnného kurzu (tj. kurz Kč nutno udržovat v povoleném fluktuačním pásmu ± dohodnuté  % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) Kč k euru Kurzový mechanismus ERM2 bilaterální vazby mezi eurem a přistupujícími měnami nahrazují multilaterální vazby z ERM; formální kotvou ERM2 je euro, v systému ERM hrála úlohu kotevní měny de facto německá marka; ECB a národní centrální banky se musí zdržet intervencí v případě ohrožení cíle cenové stability; všechny smluvní strany garantují, že změna kurzové parity bude v případě potřeby provedena včas.

ČR se zatím neúčastní kurzového mechanismu ERM II, a tudíž zatím není stanovena centrální parita kurzu CZK/EUR. Proto ani není možné kurzové kritérium formálně vyhodnotit. Předpokládejme hypotetickou centrální paritu na úrovni průměru prvního čtvrtletí 2011

V určitém časovém okamžiku po vstupu do EU (nejdříve s okamžikem vstupu) se česká koruna stane členskou měnou kurzového mechanismu ERM2. Z časového testu kritéria kurzové stability vyplývá, že nejpozdějším možným datem přistoupení k ERM2 je leden roku T-2, tj. dva roky před přistoupením k měnové unii. Další dvě referenční období začínají ke stejnému datu a dvě období krátce po něm. Referenčním obdobím pro obě fiskální kritéria bude rok T-2. Za období, které vstoupí do výpočtu inflačního a úrokového kritéria, lze s vysokou pravděpodobností označit 12 měsíčních hodnot mezi dubnem roku T-2 a březnem roku T-1. To vychází z předpokladu, že Evropská rada zhruba 7 měsíců před zavedením jednotné měny vyhodnotí hospodářský vývoj v kandidátských zemích eurozóny a posoudí jejich schopnost splnit maastrichtská kritéria.

HMU a ČR Okamžikem přistoupení získala Česká republika statut členské země EU s odkladem zavedení eura. Z harmonogramu plnění konvergenčních kritérií vyplývá, že referenční období začínají v zásadě dva roky před zamýšleným zavedením eura. Plnění konvergenčních kritérií (a to jako tendenci, nikoliv jako jednorázový jev) je poměrně časově náročným procesem, který musí brát v úvahu nezbytná zpoždění hospodářské politiky.

HMU a ČR Pokrok v konvergenci a míru své připravenosti pravidelně Česká republika prokazuje v tzv. Konvergenčním programu v souladu s Paktem stability a růstu. Evropská rada musí usoudit, že tato konvergence je udržitelná. V rámci této procedury Evropská komise pravidelně hodnotí fiskální vývoj v ČR a vydává tzv. doporučení. Pakt stability a růstu je vedle Hlavních směrů hospodářské politiky, které jsou nástrojem pro koordinaci hospodářských politik členských zemí a Společenství v souladu se Smlouvou o ES (čl. 99(2), základním nástrojem Evropské komise k udržení a posilování rozpočtové disciplíny. Pakt navazuje na Smlouvu o ES a zabezpečuje, aby státy eurozóny dodržovaly základní pravidla fiskální obezřetnosti, aby ctily maastrichtská konvergenční kritéria a nepojímaly je jen jako podmínku pro vstup do HMU a aby dále snižovaly své zadlužení. Smyslem formulování maastrichtských kritérií byla snaha donutit země, aby snižovaly své deficity pod referenční kritérium a dále směrem k nulovým a přebytkovým pozicím, které by jim daly prostor pro snižování vysokých veřejných dluhů. Stanovená stropová hranice pro roční deficit (3 % HDP) nebyla myšlena jako jednorázové bodové dosažení při plnění kritéria, na něž by poté navazovala rozpočtová nekázeň. Byla myšlena jako horní možná hranice, jako mimořádná událost, která by mohla nastat jen v období hospodářské recese a ne jako pravidelně dosahovaný deficit například i v období hospodářského vzestup Pakt stability a růstu je pokračováním Maastrichtské smlouvy a potvrzuje pro fiskální oblast platnost omezení v podobě stropu (deficit veřejných rozpočtů do 3 % HDP a veřejný dluh do 60 % HDP) a následně stanovuje jako střednědobý cíl fiskální politiky dosahování rozpočtové pozice v blízkosti vyrovnanosti nebo v přebytku.

Etapy přijetí eura v ČR První etapa: ČR je členem EU Stanovení datumu přistoupení ČR k eurozoně Druhá etapa: účast v ERM Koruna zapojena do ERMII (fluktuační pásmo ± 15%???) koordinace hosp. politiky ČR se státy EU cíl: splnění konvergenčních kritérií

Vstup ČR do eurozóny Třetí etapa: ČR ztrácí měnovou suverenitu - ECB provádí měnovou politiku Kč bude vyměněna za euro - ve stanoveném neodvolatelném kurzu Kč bude postupně stažena z oběhu ČR dosud nemá přesnou strategii pro zavedení eura - nejdříve v r. 20xx??????? V r. 2011 ČR neplní pouze kritérium deficitu veřejných financí (otázkou je, jak bude nastavené fluktuační pásmo Kč/EUR) Strategii pro přijetí eura nemá Maďarsko ani Polsko (Premiér Orbán: Maďarsko zřejmě nebude mít euro ještě nejméně deset let, Polsko: Polsko učiní rozhodnutí ohledně přijetí eura po volbách v roce 2015).

Dosažený stupeň reálné ekonomické konvergence/přiblížení úrovně ekonomiky Před vypuknutím krize česká ekonomika reálně konvergovala k eurozóně, tento trend se však v roce 2009 zastavil a od té doby relativní ekonomická úroveň České republiky vůči eurozóně stagnuje. V posledních letech dosahuje HDP na obyvatele zhruba tří čtvrtin průměru eurozóny. V cenové hladině došlo vlivem krize k přerušení procesu sbližování, když se cenová hladina zastavila na úrovni kolem 70% průměru eurozóny. Cenová hladina se tak nadále nachází na mírně nižší hodnotě, než by odpovídalo dosažené výkonnosti ekonomiky. Mzdová úroveň v České republice v roce 2012 představuje zhruba 40 % průměrné úrovně eurozóny při přepočtu pomocí měnového kurzu a zhruba 60 % s použitím parity kupní síly. Uvádí dokument, VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S UROZÓNOU společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 18. prosince 2013

Evropský stabilizační mechanismus (ESM, European Stability Mechanism), lidově Euroval) je záchranný fond finanční pomoci pro země platící eurem, které mají vážné finanční problémy nebo jim takové problémy hrozí. Podmínkou ale je vytvoření nového bankovního dohledu. Jsou posíleny pravomoci Evropské centrální banky. Fond může nakupovat dluhy států, aby snížil sazby na trzích, vydávat vlastní dluhopisy, může si také na trzích půjčovat peníze. ESM může přímo rekapitalizovat banky v potížích. Evropský stabilizační mechanismus již ratifikovaly všechny státy. Poslední byla Česká republika, která tak učinila 3. dubna 2013. ČR však nemá kapitálovou spoluúčast. Ta by znamenala 40 mld. Kč vkladu do jeho základního kapitálu. PŮJČKA ŘECKU Akceschopnost eurozóny čelit akutní hrozbě státního bankrotu jejího člena byla poprvé testována v případě Řecka. Vzhledem k absenci specifických nástrojů krizového řízení byla v květnu 2010 finalizována časově nejméně náročná metoda syndikovaného úvěru. V tomto aranžmá Evropská komise shromáždila od členů eurozóny dvoustranné půjčky v celkové výši 80 mld. EUR, které spojila do jedné půjčky Řecku. Takto mobilizované zdroje byly uvolňovány ve čtvrtletních tranších a vystačit měly na dobu 18 měsíců, po kterou Řecko nebylo závislé na vypůjčování od finančních trhů. Jednotný postup eurozóny narušilo pouze Slovensko, které se odmítlo podílet na finanční pomoci Řecku. Částkou ve výši 30 mld. EUR se zapojil Mezinárodní měnový fond . ESM Na potřebě stálého nástroje na obranu finanční stability eurozóny se Evropská rada shodla v říjnu 2010. Tento záchranný mechanismus byl pojmenován Evropský stabilizační mechanismus (European Stability Mechanism, ESM). Finální verze mezivládní Smlouvy o zřízení ESM byla podepsána v únoru 2012. V říjnu 2012 byl ESM slavnostně inaugurován. Na rozdíl od EFSF, jenž byl postaven na státních garancích za emitované dluhopisy, byl ESM založen členskými státy eurozóny jako nadnárodní finanční instituce hospodařící s vlastním kapitálem. Celkový upsaný kapitál byl stanoven ve výši 700 mld. EUR a na akcionářské země byl rozpočítán podle upraveného klíče pro splacený kapitál ECB s dočasným zvýhodněním hospodářsky méně vyspělých členů. Splacený kapitál činil 80 mld. EUR. Čistá zápůjční kapacita ESM byla zastropována částkou 500 mld. EUR, v zájmu prvotřídního ratingu pro jím emitované cenné papíry. ESM si vymínil postavení preferovaného věřitele, druhého v pořadí za MMF. ESM může disponovat stejnými nástroji, jakými byl vybaven EFSF. Vedle půjček programovým zemím má za určitých podmínek povoleno intervenovat na primárním a sekundárním trhu s vládními dluhopisy, zapojovat se do programů preventivní pomoci a podílet se na rekapitalizaci finančních institucí. Navíc může poskytovat přímou pomoc bankám poté, co ECB se ujme svých pravomocí v rámci jednotného bankovního dohledu. Prvním příjemcem pomoci z prostředků ESM se stal Kypr v rozsahu 9 mld. EUR. ESM převzal též od EFSF závazek vyčlenit 100 mld. EUR na rekapitalizaci španělských bank. Z právního hlediska zapojení do ESM nepředstavuje dodatečné kritérium pro vstup do eurozóny. Fakticky se však očekává, že každý zájemce o členství v hospodářské a měnové unii bude akceptovat závazky z kapitálové účasti v ESM. Nelze se totiž jen jednostranně podílet na výhodách společné měny a přitom se vyhýbat nákladům na upevňování její dlouhodobé stability.  

Výhody přijetí Eura Jednotná měna v 18 členských státech EU Snížení transakčních nákladů a investiční nejistoty (Někteří investoři šli raději na Slovensko – důvodem EURo. Není divu, že bankovní sektor nemá zájem na přijetí EURa, 16 % z jejich zisku činí pohodlný zisk ze směnárenské činnosti!) Vyšší cenová transparentnost v zemích eurozóny - nepřinesla ovšem cenovou konvergenci

Jaká opatření se přijímají k ochraně spotřebitelů při přechodu na euro Nařízení přijaté Radou obsahuje celou řadu ochranných prvků: zásada trvání smluv brání veškerým jednostranným pokusům o zneužití přechodu na euro jako záminky k jednostranné změně smluvních podmínek nebo ke zrušení smlouvy; v platnosti jsou přesná pravidla, která zaručují postup při zaokrouhlování (směrem nahoru i dolů) u částek v národních měnách přepočítaných na eura a naopak;

Nařízení ES č. 1103/97 stanoví, že peněžní částky, které mají být zaplaceny či vyúčtovány, budou zaokrouhleny nahoru nebo dolů na nejbližší cent. Přepočítací koeficient při zavedení EURa v ČR bude přijat v podobě jednoho eura vyjádřeného v Kč. Bude vyjádřen na šest platných číslic.

ECOFIN Rada ministrů hospodářství a financí odpovídá za účinnou koordinaci hospodářské politiky členských států, za dodržování Paktu stability a růstu a za orientaci politiky směnných kursů.

Evropská centrální banka (ECB) Ustavena 1998. Spolu s centrálními bankami členských států Unie tvoří součást Evropského systému centrálních bank (ESCB). Jejím primárním cílem je udržování cenové stability. Řízení měnové politiky pro eurozónu, provádění devizových operací a udržování a správa oficiálních devizových rezerv členských států. ECB a centrální banky jednotlivých členských států jsou zcela nezávislé na politických i soukromých institucích členských států i Evropské unie. Sídlo - Frankfurt nad Mohanem

Fiskání (hospodářská) vs. měnová politika Hospodářská politika zůstává v pravomoci členských států EU Státy koordinují své makroekonomické – fiskální politiky (výše daní a jejich přerozdělování) Dodržování Paktu stability - dodržování rozpočtové kázně členských států Měnová politika členské státy předaly své pravomoci v měnové oblasti na Evropskou centrální banku (základní úroková sazba)