1 Jádro polygonální oblasti 36VGE ZS 2007/2008 FEL ČVUT Roman Hocke.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PLAYBOY Kalendar 2007.
Advertisements

Téma 5 Metody řešení desek, metoda sítí.
Stodůlky 1977 a 2007 foto Václav Vančura, 1977 foto Jan Vančura, 2007.
Města ČR – orientace na mapě
Nalezení jádra polygonální oblasti Zpracoval: Šafránek David.
TEORIE ROZHODOVÁNÍ A TEORIE HER
*Zdroj: Průzkum spotřebitelů Komise EU, ukazatel GfK. Ekonomická očekávání v Evropě Březen.
Český Internet po (uši v?) krizi Marek Antoš. snímek |datum |dokument | 1. Internetové prostředí 2.
Diskrétní matematika Opakování - příklady.
Magnetohydrodynamický (MHD) generátor
PROGRAM PRO VÝUKU T ČLÁNKU
Personální managament
Student: Ing. Olga Minaříková školitel: doc.akad.soch. Miroslav Zvonek, PhD. srpen 2009.
Téma 3 ODM, analýza prutové soustavy, řešení nosníků
Sčítání a odčítání úhlů
Násobíme . 4 = = . 4 = = . 4 = = . 2 = 9 .
Elektrický obvod a jeho části
Téma: SČÍTÁNÍ A ODČÍTÁNÍ CELÝCH ČÍSEL 2
Vizualizace projektu větrného parku Stříbro porovnání variant 13 VTE a menšího parku.
Vzdělávací materiál / DUMVY_32_INOVACE_02B14 Příkazový řádek: obsah souborů PŘÍKLADY AutorIng. Petr Haman Období vytvořeníLeden 2013 Ročník / věková kategorie3.
Výukový matriál byl zpracován v rámci projektu OPVK 1
Nejmenší společný násobek
VY_32_INOVACE_INF_RO_12 Digitální učební materiál
Animace Demo Animace - Úvodní animace 1. celé najednou.
Dělení se zbytkem 3 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Lineární rovnice Běloun 91/1 a
MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám.
VY_32_INOVACE_ 14_ sčítání a odčítání do 100 (SADA ČÍSLO 5)
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
Zábavná matematika.
Projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ. projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ.
Největší společný dělitel – teorie a procvičování
Dělení se zbytkem 6 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Dělení se zbytkem 5 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Vlastnosti sčítání a odčítání
Letokruhy Projekt žáků Střední lesnické školy a střední odborné školy sociální ve Šluknově.
Projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ. projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ.
Jazyk vývojových diagramů

Nejmenší společný násobek
Čtení myšlenek Je to až neuvěřitelné, ale skutečně je to tak. Dokážu číst myšlenky.Pokud mne chceš vyzkoušet – prosím.
Únorové počítání.
Posloupnosti, řady Posloupnost je každá funkce daná nějakým předpisem, jejímž definičním oborem je množina všech přirozených čísel n=1,2,3,… Zapisujeme.
Násobení zlomků – teorie a cvičení VY_32_INOVACE_19
52_INOVACE_ZBO2_1364HO Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Rozvoj vzdělanosti.
Dělení se zbytkem 8 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Zásady pozorování a vyjednávání Soustředění – zaznamenat (podívat se) – udržet (zobrazit) v povědomí – představit si – (opakovat, pokud se nezdaří /doma/)
Tento Digitální učební materiál vznikl díky finanční podpoře EU- Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Není –li uvedeno jinak, je tento.
Hmyz s proměnou nedokonalou + Brouci
IV. ELEKTRONOVÁ KONFI- GURACE a PSP
Cvičná hodnotící prezentace Hodnocení vybraného projektu 1.
Projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ. projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ.
EDITOR BY: SPRESS 15. ledna ledna ledna 2015.
DĚLENÍ ČÍSLEM 7 HLAVOLAM DOPLŇOVAČKA PROCVIČOVÁNÍ
Sčítání a odčítání zlomků
MS PowerPoint Příloha - šablony.
Datové struktury a algoritmy Část 12 Výpočetní geometrie Computational Geometry Petr Felkel.
Téma: ABSOLUTNÍ HODNOTA CELÝCH ČÍSEL 2
Název materiálu: OPAKOVÁNÍ 1.POLOLETÍ - OTÁZKY
1 Celostátní konference ředitelů gymnázií ČR AŘG ČR P ř e r o v Mezikrajová komparace ekonomiky gymnázií.
Technické kreslení.
Úkoly nejen pro holky.
END 1.Přítelem 2.Druhem 3.Milencem 4.Bratrem 5.Otcem 6.Učitelem 7.Vychovatelem 8.Kuchařem 9.Elektrikářem 10.Instalatérem 11.Mechanikem 12.Návrhářem 13.Stylistou.
Přednost početních operací
DĚLENÍ ČÍSLEM 5 HLAVOLAM DOPLŇOVAČKA PROCVIČOVÁNÍ Zpracovala: Mgr. Jana Francová, výukový materiál EU-OP VK-III/2 ICT DUM 50.
Rekurze Predikát predek(X,Y). predek(X,Y) :- rodic(X,Y). predek(X,Y) :- rodic(Z,Y),predek(X,Z).
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Gymnázium, Broumov, Hradební 218
Autor: Ondřej Šimeček Verze: 1.1.3
Transkript prezentace:

1 Jádro polygonální oblasti 36VGE ZS 2007/2008 FEL ČVUT Roman Hocke

2 Jádro polygonální oblasti Množina všech bodů, ze kterých jsou „vidět“ všechny ostatní body polygonu. Jádrem konvexního polygonu jsou všechny jeho body.

3 Jádro polygonální oblasti Jádro má konvexní tvar (existuje-li). Existuje pouze u konvexních nebo hvězdicových (star- shaped) polygonů.

4 Jádro polygonální oblasti Příklad polygonální oblasti, která nemá jádro.

5 Motivace Jádro je oblast, ze které lze „dohlédnout“ do všech míst v polygonální oblasti. Ideální poloha v místnosti pro bezpečnostní kamery, senzory... Místo pro vysílač, který má pokrýt signálem celou danou polygonální oblast (přímá viditelnost).

6 Průnik polorovin Jádro polygonální oblasti lze sestrojit jako průnik polorovin. V úvahu se berou poloroviny určené hranami polygonu.

7 Průnik polorovin

8

9

10 Průnik polorovin

11 Průnik polorovin Průnik polorovin je asociativní operace: (H1  H2)  H3 = H1  (H2  H3)‏ Lze použít metodu Rozděl a panuj.

12 Průnik polorovin Vstup: množina polorovin M Výstup: polygon vzniklý jako průnik polorovin z M pokud |M| = 1, vrať polorovinu z M pokud |M| > 1, pak  rozděl M na disj. Podmnožiny M1, M2  rekurzivně najdi polygony P1, P2 - průnik polorovin v M1, M2  vrať průnik P1  P2

13 Průnik polorovin Časová složitost metody Rozděl a panuj:  „strom“ rekurze má při n polorovinách hloubku log(n)‏  průnik 2 polygonů o j a k hranách má složitost (j+k)‏  v nejnižší úrovni „stromu“ probíhá průnik polygonů o nejmenším počtu hran  celková časová složitost je n.log(n)‏

14 Lee - Preparata systematičtější hledání průniku polorovin postupné „odřezávání“ nevhodných částí z budoucího jádra budoucí jádro udržujeme jako spojový seznam vrcholů a hran seřazený proti směru hod. ručiček (CCW)‏ rozdělíme vrcholy polygonu na:  konvexní – s vnitřním úhlem < 180°  reflexní – s vnitřním úhlem > 180°

15 Lee - Preparata Výchozí stav  vybereme reflexní vrchol V0  najdeme polopřímky z V0 opačnými směry, než příslušné hrany  tyto přímky určují výchozí podobu budoucího jádra – oblast K

16 Lee - Preparata body F a L inicializujeme v „nekonečnu“ tyto body představují levou a pravou hranici oblasti K při pohledu z aktuálního vrcholu polygonu poté postupně procházíme vrcholy polygonu upravujeme a ořezáváme oblast K na základě vlastností vrcholů a hran polygonu

17 Lee - Preparata 1. Vrchol je reflexní a bod F leží vlevo od polopřímky z dalšího vrcholu z bodu F hledáme CCW průsečík s polopřímkou nenajdeme-li, je K prázdné

18 Lee - Preparata hledáme druhý průsečík přímky s K (CW)‏ najdeme-li, posuneme do druhého průsečíku bod F „odřízneme“ příslušnou část K zjistíme, zda K zůstane neuzavřený (pokud jsme nenašli druhý průsečík)‏

19 Lee - Preparata 2. Vrchol je reflexní a bod F leží vpravo od polopřímky z dalšího vrcholu jádro K se nezmění upravíme bod F tak, aby to byl i nadále „krajní viditelný“ bod z následujícího vrcholu polygonu

20 Lee - Preparata procházíme K proti směru hod. ručiček, dokud je následující bod z K vlevo od polopřímky z vrcholu do F vrchol, ve kterém skončíme, je nový vrchol F

21 Lee - Preparata Obdobně též pro 3. a 4. případ - konvexní vrchol a bod L

22 Lee - Preparata

23 Lee - Preparata

24 Lee - Preparata Následuje konkrétní příklad na konkrétním polygonu

25 Lee - Preparata Jako počáteční vrchol jsme zvolili reflexní bod V0.

26 Lee - Preparata V1 – konvexní vrchol

27 Lee - Preparata L vpravo od pol. V1-V2, průsečík W1

28 Lee - Preparata Ořízli jsme K, zatím je stále otevřené.

29 Lee - Preparata V2 je reflexní vrchol.

30 Lee - Preparata Bod F leží vpravo od polopřímky.

31 Lee - Preparata Opět ořízneme K, navíc se přemístí bod F.

32 Lee - Preparata V3 je konvexní vrchol.

33 Lee - Preparata L vpravo od pol. V3-V4.

34 Lee - Preparata Průsečíky W1, W2.

35 Lee - Preparata K se uzavřel.

36 Lee - Preparata V4 je konvexní...

37 Lee - Preparata L vpravo od polopř.

38 Lee - Preparata Oříznutí, přesun bodu L.

39 Lee - Preparata Z jádra vidíme všechny body v polyg. oblasti.

40 Lee - Preparata Časová složitost algoritmu:  procházíme všechny vrcholy polygonu  body F a L „obejdeme“ jádro 1x  jádro nemá víc než n vrcholů  celková časová složitost je n Algoritmus je třeba doplnit testem, který ošetří případy vedoucí k časové složitosti n 2

41 Jádro polygonální oblasti Použité zdroje: Děkuji za pozornost.