Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 129. Žofínské fórum Praha, 12. března 2012 Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 2 Obsah Příčiny krize v eurozóně Nejnovější makroekonomický v ČR Prognóza ČNB a zátěžové testy bankovního sektoru (únor 2012)

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 3 Tři příčiny krize eurozóny 1/2 1. Strukturální nesourodost eurozóny  Eurozóna není optimální měnovou oblastí, nesměřuje k ní a naopak se od ní v poslední době vzdaluje (země jako Portugalsko a Řecko mají nízkou konkurenceschopnost, záporný růst a vysoké deficity zahraničního obchodu)  Euro podněcovalo divergenci (přehřívání některých „periferních“ ekonomik a pomalejší růst „jádra“)  Eurozóna sice podpořila obchod, ale nezlepšila alokaci kapitálu (kapitál proudil do ekonomik, které sice nabídly vyšší úrokový výnos ale pouze za cenu vyššího rizika) Pro přežití eurozóny ve stávající podobě jsou nezbytné rozsáhlé strukturální reformy v málo konkurenceschopných zemích

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 4 Tři příčiny krize eurozóny 2/2 2. Institucionální rámec a pravidla fungování unie  Nedefinoval způsob řešení krize; neznal institut exitu země z EMU  Porušování pravidel (SGP); bagatelizace problémů; kupování času 3. Fiskální vývoj  Před krizí: strukturální deficity; vysoká míra zadlužení (latentní problém, který byl v období rychlého růstu přehlížen)  Během krize: cyklické schodky + podpora ekonomiky  rychlý růst zadlužení  náraz na dluhové meze (financování vlád na trzích)  riziko roztočení dluhové spirály a pádu do dluhové pasti (Řecko)  Dluhovými problémy vynucená fiskální konsolidace krizi dále prohlubuje (procykličnost fiskálních politik) Krize eurozóny je dlouhodobá a má více příčin; od 2010 má především podobu krize dluhové; ta je důsledkem fiskální nedisciplinovanosti před krizí

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 5 Vývoj výnosů 10Y vládních dluhopisů Podpůrné balíčky a vytvoření stabilizačních fondů měly obvykle krátkodobé dopady na vývoj výnosů Pramen: Bloomberg Pozn. LTRO: longer-term refinancing operation

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 6 Vývoj spreadů 10Y vládních dluhopisů vůči německým dluhopisům (p.b.) Poté, co ECB v prosinci 2011 dodala na trh likviditu (LTRO), poklesly výrazně spready irské a italské a mírně spready španělské; portugalské stagnovaly Pramen: Bloomberg, vlast. výpočet Pozn. LTRO: longer-term refinancing operation

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 7 Odkupy vládních dluhopisů ECB ( ; mil. EUR) Za uvedené období odkoupila ECB vládní dluhopisy v celkovém objemu 225 mld EUR Pramen: ECB

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 8 Výše vládních dluhů a dluh nakoupený ECB k (mld EUR) Vládní dluh nakoupený doposud ECB je pouze zlomkem součtu dluhů zemí ohrožených dluhovou krizí Pramen: ECB

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 9 Vývoj HDP ve vybraných zemích EMU (meziroční změna v %) Německo a Francie se v roce 2011 pohybovaly v opačné fázi cyklu než Řecko a Portugalsko Pramen: Eurostat Pozn. Údaje za rok 2011 jsou předběžné

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 10 Zatímco zemím jádra by odpovídala kladná úroková sazba, zemím periferie by odpovídala záporná sazba Pramen: Malkin I., Nechio F., U.S. and Euro-Area Monetary Policy by Regions, FRBSF Economic Letter, Feb cílová sazba pro EMU Taylorovo pravidlo pro periferní země Taylorovo pravidlo pro země jádra % One size fits all? Taylorovo pravidlo v eurozóně: jádro versus periferie Jednoduchá verze Taylorova pravidla: cílová sazba = 1 + 1,5 x inflace – 1 x mezera nezaměstnanosti Země jádra: Německo, Francie, Rakousko, Belgie, Nizozemí, Finsko Země periferie: Španělsko, Portugalsko, Řecko, Irsko

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 11 Finanční:  Přetrvává zranitelnost finančního systému  méně úvěrů  Restrukturalizace (výměna) řeckého vládního dluhu  Pomalé snižování finanční páky a oddlužování  Nebezpečí dluhové nákazy v eurozóně Makroekonomická:  Stagnace nebo pokles růstu v Evropě  Vysoké ceny ropy  Fiskální konsolidace  procyklické působení rozpočtů Regulatorní:  Nadměrná a špatně zacílená regulace v EU  Posilování (prohlubování) evropské integrace Hlavním rizikem je oddalování řešení příčin krize a zaměřování se na zástupné problémy Rizika zahraničního vývoje

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 12 Nejnovější makroekonomický vývoj v ČR

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 13 Vývoj HDP v ČR a v eurozóně (meziroční změna v %) V průběhu krize se projevovala těsná závislost vývoje v ČR na vývoji v eurozóně Pramen: Eurostat

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 14 Poslední makroekonomický vývoj 1/2 HDP:  Mezičtvrtletní pokles o 0,1 % ve 4Q2011 (pokles o 0,1 % v 3Q2011)  velmi mělká recese (opětovné otevírání mezery výstupu)  Meziroční růst o 0,6 % ve 4Q2011 a za rok 2011 růst o 1,7 %  Struktura v 4Q2011: růst tažen čistým exp., ostatní složky záporné Průmyslová produkce (sez. oč.): zpomalila z 4,9 % v listopadu na 4,5 % v prosinci (hlavní bariéra růstu: nedostatečná poptávka) Nízké tempo růstu maloobchodních tržeb (pokles reálné mzdy o 0,4 % v 4Q11; míra registrované nezaměstnanosti 9,5 % v únoru) Obchodní přebytek v roce 2011 a v lednu 2012: nejvyšší v historii Běžný účet: umírněný vývoj díky přebytkové obchodní bilanci Kurz koruny:  Pravděpodobně dočasné přerušení trendu nominálního zhodnocování  Stávající kurz je na depreciační straně od trendu ale poblíž něho

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 15 Poslední makroekonomický vývoj 2/2 Inflace:  CPI 3,5 % v lednu a 3,7 % v únoru (v obou měsících činil příspěvek primárních dopadů zvýšení daní 1,1 p.b.)  Velmi slabé (neznatelné) poptávkové inflační tlaky  Slábnoucí nákladové tlaky (ropa a suroviny, kurz)  Ukotvená inflační očekávání Měnová politika: úroková sazba stabilní od května 2010 (0,75 %) Fiskální politika:  Fiskální konsolidace + nízká úroveň vládního dluhu  nižší riziko nákazy z eurozóny  Fiskální politika bude mít v roce 2012 na ekonomiku stagflační dopady (nižší domácí poptávka + vyšší inflace kvůli zvýšení DPH) Česká ekonomika se vyznačuje mírnou vnitřní nerovnováhou (mezera výstupu) a vnější rovnováhou

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 16 Mezera výstupu a dopad fiskální diskrece na HDP (jako % reálného HDP) Fiskální politika byla procyklická v letech 2002, , 2008 a Pramen: ČNB Poznámka: kladná hodnota označuje fiskální expanzi, záporná hodnota fiskální restrikci; dopady diskrece "bottom-up": P jsou dopady příjmových opatření při použití fiskálních multiplikátorů dle MMF (Klyuev a Snudden, 2011); V1 a V2 jsou dopady výdajové diskrece při použití multiplikátoru ČNB 0,6; TD je průměr dopadů diskrecí identifikovanými metodou "top-down" při použití multiplikátoru 0,6; mezera výstupu: PF - s využitím produkční funkce, KF - s využitím Kalmánova filtru.

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 17 Prognóza ČNB (únor 2012)

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 18 Prognóza růstu HDP (meziroční změny v %; sezónně očištěno) HDP bude v letošním roce celkově stagnovat Pramen: ČNB

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 19 Prognóza celkové inflace (mzr změny v %) Celková inflace v důsledku zvýšení DPH v roce 2012 dočasně vzroste těsně nad 3 % Pramen: ČNB

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 20 Prognóza měnověpolitické inflace (mzr změny v %) Měnověpolitická inflace se bude pohybovat v blízkosti cíle na celém horizontu prognózy Pramen: ČNB

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 21 Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %) Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %) S prognózou je konzistentní stabilita tržních úrokových sazeb v nejbližším období a jejich následný mírný pokles Pramen: ČNB

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 22 Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR) Nominální měnový kurz bude pozvolna posilovat z aktuálně oslabené úrovně Pramen: ČNB

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 23 Rizika prognózy Protiinflační rizika:  Dodatečná fiskální konsolidační opatření Proinflační rizika:  Rychlejší růst cen potravin Obousměrná rizika:  Vývoj v zahraniční  Kurz koruny Rizika prognózy jsou vyrovnaná

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 24 Zátěžové testy bankovního sektoru ČR - únor 2012 Metodologie:  Za údaje ke 4. Q 2011  Dosavadní dvouletý horizont testů byl prodloužen na tři roky  Scénáře:  Základní scénář – prognóza ČNB z února 2012  Alternativní scénář „Dluhová krize“ (extrémní propad ekonomické aktivity obchodních partnerů; ztráta důvěry investorů; růst averze k riziku; pokles cen vládních dluhopisů ČR)  Alternativní scénář „Dluhová krize + ztráta 1/3 expozic největších domácích bank vůči mateřským skupinám“ Alternativní scénář zejména ve druhé variantě je velmi nepravděpodobný a extrémně zátěžový

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 25 Vývoj kapitálové přiměřenosti (v %) Základem stability bank. sektoru je jeho vysoká kapitálová přiměřenost (15,2% na konci roku 2011) Pramen: ČNB Některé banky by musely navýšit regulatorní kapitál o 19 mld. Kč (0,5 % HDP) Výše potřebných kapitálových injekcí: 33 mld. Kč (0,9 % HDP)

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 26 Shrnutí Přetrvávají značné nejistoty ohledně vývoje v eurozóně a dalšího vývoje dluhové krize (krize ještě neskončila) Česká ekonomika je velmi závislá na vnějším prostředí Příznivé charakteristiky české ekonomiky:  Makroekonomické rovnováhy a relativně nízké vnitřní i vnější zadlužení  Stabilní měnověpolitický a kurzový rámec: pružný kurz (nárazník proti šokům) a cílování inflace (v krizi se zcela osvědčilo)  Dobré mikroekonomické fundamenty  Zdravý bankovní sektor (vysoká kapitálová přiměřenost, ziskovost a likvidita, vysoká odolnost proti šokům) Fiskální konsolidace bude ekonomiku v příštích letech brzdit Hlavními hybateli české ekonomiky jsou zahraniční vývoj a domácí fiskální politika

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 27 Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na Příkopě Praha 1 Tel: